Mezníky v dějinách Země
"Historie kterékoliv části naší Země se podobá životu vojáka. Skládá se z dlouhých období nudy a krátkých období hrůzy". Těmito slovy britský geolog Derek V. Ager shrnul hlavní poznatek moderní historické geologie, který říká: Vývoj Země stejně jako všude jinde v přírodě či společnosti neprobíhá zcela kontinuálně, ale po skocích.
Fosílie
Hlavním dokladem o převratných procesech v historii země představují fosílie.
Jsou to zkameněliny pravěkých živočichů a rostlin. Nacházíme je na všech kontinentech v nížinách i vysokých horách. Není na škodu se zamyslet nad tím, jak vznikají. Každá organická hmota se na vzduchu rychle rozloží a zetlí. Aby k tomu nedošlo musí být zasypána velkou vrstvou usazenin, která vytvoří velký tlak a zároveň zabrání přístupu vzduchu, který by podpořil tlení. Nejedná se o pouhou teorii. Celý proces byl již experimentálně ověřen, kdy za vysokých tlaků a teplot se podařilo v laboratoři během několika hodin změnit dřevnatou hmotu na uhlí-antracit.
Z toho vyplývá ještě jeden důležitý závěr. Vzhledem k tomu, že k fosilizaci dochází velice rychle, řada fosilních nálezů může být daleko mladšího data než se dosud soudilo.
Je tak otázkou, zda všechna ložiska černého a hnědého uhlí mají stáří desítky až stovky miliónu let. Nemohly některá z nich vzniknout i při posledních globálních katastrofách popsaných např. v Bibli jako potopa světa před pouhými desítkami tisíc let?
Počátky Země
Země byla na svém počátku žhavou koulí. Během chladnutí se vytvořila zemská kůra, která se z původního žhavého magmatu postupně rozčlenila až do podoby cca 3000 dnes známých druhů hornin. Od počátku Zemi obklopovala atmosféra, která obsahovala i vodní páru. Až se dostatečně ochladila zkondenzovala a začala Zemi bičovat prudkými dešti. Po čase až zemský povrch dostatečně zchladl vytvořila první tůně, řeky, jezera a nakonec moře a oceány.
Na jejich dně docházelo k četným chemickým reakcím, které nakonec vedly k vytvoření vysoce strukturovaných anorganických útvarů na bázi uhlíku, které se staly hmotným základem prvních živých organismů.
Ty se vyvíjely a zdokonalovaly. Postupně se rozšiřovaly v hlubinách moře až jednou se poprvé objevily i na pusté a kamenité Zemi. Vývoj života však nebyl přímočarý. Drtivá většina živých biologických druhů které na Zemi vznikly v minulosti také zanikla. Mohou za to série hromadných vymírání, které se staly doprovodným jevem pravidelně se opakujících globálních katastrof, které od počátku existence postihují naší planetu.
Hromadné vymírání druhů v minulosti
Věda dosud odhalila a popsala přes 20 hromadných vymírání v minulosti.
K prvnímu zaznamenanému hromadnému umírání došlo již před 550 milióny lety na počátku prvohor kdy život se vyskytoval ještě ve velmi primitivních, spíše jen jednobuněčných formách.
Největší vědou doložené vymírání proběhlo na přelomu prvohor a druhohor před 250 milióny lety kdy vyhynulo až 97% biologických druhů a mezi nimi i známí trilobiti.
Nejznámějším hromadným vymíráním byla katastrofa na rozhraní druhohor a třetihor před 65 milióny lety, která přinesla zánik dinosaurů.
K velkým katastrofám docházelo i poměrně nedávno v době, když na Zemi již žil i člověk. Podrobněji jsem se jimi zabýval již v minulých článcích věnovaných zaniklým civilizacím země MU a Atlantidy. K poslední globální katastrofě došlo před 12000 lety a vymřeli při ní mamuti a některé obávané pravěké šelmy.
O tom, jak výrazně se změnila tvář země při těchto katastrofách jen za uplynulých pár desítek tisíc let vypovídá příběh jihoamerického Tihuanaka. Zbytky tohoto města, jež bylo ruinou již ve chvíli, kdy jej poprvé objevili Inkové se nyní nachází ve výšce skoro 4000m nad moře poblíž jezera Titicaca. Podle legend se jednalo v dávné minulosti o vzkvétající přímořské a přístavní město, které bylo střediskem velice vyspělé duchovní kultury s rozsáhlými vědeckými a technickými znalostmi. O tom, že nemusí jít jen o bájnou fantazií vypravěčů svědčí stopy mořských usazenin, objevených archeology vysoko v Andách, které se táhnou ve vrstvě o šíři sedmi set kilometrů.
Příčiny hromadného vymírání
Hromadná vymírání vysvětluje věda několika příčinami. Pády asteroidů, výbuchy supervulkánů, změnou intenzity slunečního záření dopadajícího na zemi a s tím spojené klimatické změny, výbuchy supernov v blízkosti Země či šířením smrtelných nakažlivých nemocí.
Osobně se domnívám, že velmi často byly tyto stále se opakující katastrofy spojeny se změnou rotace Země a posunem zemské osy. To vyvolalo na různých místech světa obří zemětřesení, výbuchy velkých sopek, ničící záplavy a prudké klimatické změny. Všechny tyto procesy pak zásadně v horizontu jen několika dní mohly zcela změnit geologickou tvář země, globální a místní klima. Logickým důsledkem bylo hromadné vymírání živých organismů a tvorba velkého množství fosílií.
Existuje několik možných mechanismů, jak může k posunu zemské osy dojít. Nejčastěji se uvádí mechanismy kosmické. Do Země narazí obří asteroid, či kolem Země proletí velké kosmické těleso, které svou gravitací ovlivní rotaci Země a vychýlí zemskou osu. Můžeme uvažovat o dalších mechanismech, které ještě neznáme.
Existuje podezření, že např. vhodně volenými atomovými výbuchy by tento děj dokázal spustit i samotný člověk a nelze vyloučit, že za posledními katastrofami stalo skutečně i zneužití sil již zaniklými civilizacemi např. technicky velice vyspělými Atlanťany.
Katastrofy jako nový začátek
My lidé se většinou díváme na katastrofy jako na okamžiky hrůzy, zmaru a destrukce.
Globální katastrofy však měly a mají i svou druhou tvář. Představují nový začátek, kdy již zastaralé a přežilé formy života střídají formy nové a vyspělejší než ty předchozí.
Zářným příkladem je tzv. kambrická exploze, kdy po prvním doloženém vymírání více méně ještě mikroskopických forem života dochází před 550 milióny lety doslova k explozi řady nových forem mnohobuněčného života.
Po vymření dinosaurů dochází k rychlému rozvoji savců vedoucímu až k vzniku člověka.
Zánik starých civilizací v lidské prehistorii byl vždy poté spojen se vznikem civilizací nových.
Celý tento proces můžeme přirovnat k růstu stromu. Na podzim sice strom ztratí listí, na jaře se však opět zazelená a k tomu ještě je o stupeň mohutnější, košatější a krásnější než byl před rokem.
Nad vysvětlením exploze života po velkých katastrofách věda tápe. Domnívám se, že je to důsledek ignorance spirituálního prvku, který je nedílnou součástí přírody. Ten způsobil to, že z neživé hmoty vznikla hmota živá, když se částečka ducha spojila s částečkou hmoty, aby vytvořila první živou bytost. Spirituální prvek také způsobuje, že zdánlivě náhodné mutace u dosud nejvyspělejších biologických druhů na planetě během krátké doby vedou za vhodných podmínek k rychlému vzniku jedinců nového a vyspělejšího druhu, tedy že život se stále vyvíjí v dokonalejší a složitější formy.
Na závěr
Poslední zlomové období v dějinách planety je dobou ve které žijeme právě nyní. Zlom můžeme pozorovat v přírodě. Mění se světové klima a nyní hlavně díky člověku jsme opět svědky hromadného vymírání řady biologických druhů.
Zlom se neprojevuje jen v přírodě. Je patrný i v lidském myšlení a společenském dění. Společnost se polarizuje. Roste počet mezilidských konfliktů, duševních poruch. Zároveň se ale objevují nové přístupy ve vědě i společnosti.
Jsme stále spíše jen na počátku tohoto přerodu a tak ještě pravděpodobně zažijeme řadu těžkých události ať již rázu přírodních či společenských katastrof.
Na konci tohoto období bude pravděpodobně podstatně méně lidí než dnes a i tvář Země se změní. Existují proroctví, že Čechy budou subtropickou zemí a české pohraniční hory budou mořským břehem.
Očištěné lidstvo vstoupí do zlatého věku ve kterém se opět posune civilizace na vyšší úroveň. Nelze vyloučit, že se na Zemi objeví již brzy také nový vyšší druh člověka. Již dnes se stále více rodí tzv. indigové děti, které jak se říká mají o jedno, dvě či tři kolečka víc než my.
Petr Bajnar
Reportáž z času velikonočního
Je boží hod velikonoční, den kterým vrcholí oslava velikonoc, svátků které již tradičně připadají vždy na první víkend po prvním jarním úplňku.
Petr Bajnar
Chcimírové a chciválkové
Minulý týden uplynuly dva roky od zahájení ruské invaze na Ukrajině. Z projevů které k výročí zazněly, nejvíce vzbudil pozornost projev slovenského premiéra Roberta Fica.
Petr Bajnar
Rok 2024: rok zásadních změn
Rok 2024 začal. Někteří lidé jej přivítali s nadějí, že půjde o lepší rok než 2023, jiní se do budoucna dívají s obavami.
Petr Bajnar
Zřiďme pro politiky speciální ZOO!
Po krátké přestávce jsem se letos vrátil k učitelskému povolání. A to víte, není to vždy snadné. Jsou žáci klidní a hodní, někteří však zlobí. Občas se stávají v hodinách i nejrůznějšími zvířátky.
Petr Bajnar
Narodil se Kristus Pán!
Rok 2023 se blíží ke svému konci a jsou tu opět vánoce. Svátky, které si křesťanský svět spojuje s oslavou narození Ježíše Krista v židovském městě Betlémě.
Petr Bajnar
České 11.září!
Je sobota 23.12., den před začátkem vánoc a v ČR je den státního smutku. Důvodem je hrůzný čin osamělého střelce, který se v den zimního slunovratu 21.12. rozhodl hromadně zabíjet.
Petr Bajnar
Stávka !
Dnes je to přesně 34 let, co 27.11. 1989 proběhla v Československu celostátní generální stávka, jež byla součástí událostí, které poznamenaly pád komunistického režimu.
Petr Bajnar
Dušičkové rozjímání
Stalo se to pro mně již tradicí. Každoročně v tento čas publikuji článek s dušičkovou tématikou. Má to silný osobní důvod. Většina mých blízkých příbuzných je již na onom světě, včetně obou rodičů.
Petr Bajnar
Útok na židovský stát v širších souvislostech
V sobotu ráno 7.října vtrhli palestinští ozbrojenci na území Izraele. Naplno se tak opět projevil Arabsko-izraelský konflikt, který na blízkém východě doutná již desetiletí.
Petr Bajnar
Zdraví nezná hranic
V proroctvích z indické knihovny palmových listů pro ČR je psáno, že v roce 2023 se naše země stane centrem alternativní medicíny ve světě.
Petr Bajnar
Livigno-turistika v italském Tibetu
Hory, zvláště ty vysoké jsou jedním z míst na povrchu Země, kde se člověk může odpoutat od každodenních problémů snadněji, než v ruchu měst.
Petr Bajnar
Putování s prázdninovou jízdenkou 3: jednodenní výlety
Po týdenním užívání má prázdninová dvoutýdenní jízdenka tak zbělela, že údaje na ní takřka již nešlo přečíst. Do vlaku jsem si tak začal brát lupu, abych průvodčím usnadnil práci.
Petr Bajnar
Putování s prázdninovou jízdenkou 2: Králický Sněžník
Po nedělním návratu z Šumavy jsem doma byl jen den. V úterý ráno jsem vyrazil na tentokrát dvojdenní výlet do pohoří Králického sněžníku se stejnojmennou nejvyšší horou.
Petr Bajnar
Putování s prázdninovou jízdenkou 1: Šumava
Již několik let vím, že České dráhy mají v prodeji speciální prázdninovou jízdenku. Umožňuje jeden týden či týdny dva v období od 1.7. do 31.8. jezdit neomezeně ČD kdekoliv a kdykoliv.
Petr Bajnar
Putování po Madeiře
Madeira je nazývána perlou Atlantiku. Po návštěvě tohoto nevelkého portugalského ostrova musím dodat, že právem.
Petr Bajnar
Smrtka při korunovaci Karla III.
Obřad korunovace britského panovníka provázelo deštivé počasí. Nejvíce pršelo v okamžiku, kdy mu byla nasazována na hlavu koruna, tedy při vyvrcholení obřadu.
Petr Bajnar
Na Zelený čtvrtek
Je Zelený čtvrtek. Na obloze měsíční úplněk a spolu s ním začíná oslava velikonočních svátků, tradičně slavených po prvním jarním úplňku.
Petr Bajnar
Mokrý Říp
Je to již velká tradice. S vyjímkou let covidových, již pravidelně přes 25 let dne 30.3. mířím na horu Říp, abych se zúčastnil duchovního shromáždění Společenství Josefa Zezulky.
Petr Bajnar
Zhodnocení prezidentské volby 2023
Generál Petr Pavel se v předvolební kampani neprojevoval příliš jako člověk s širokým rozhledem a dostatečnými zkušenostmi pro výkon prezidentské funkce. Přesto byl zvolen v druhém kole poměrně výraznou většinou.
Petr Bajnar
Dilema prezidentské volby
Prezident České republika nemá z naší ústavy až tak velké pravomoci. Přesto je to funkce významná a osoba prezidenta mívá zásadní vliv na atmosféru ve společnosti a vývoj celého státu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 606
- Celková karma 3,67
- Průměrná čtenost 1407x