Po stopách civilizací pravěké Evropy I.
I v tomto nehostinném klimatu žila malá a velká zvířata a mezi nimi lidé. Bydleli v jeskyních a živili se sběrem plodů a lovem. Dokázali vyrábět kamenné nástroje a používat oheň. Přesto byl jejich život z našeho hlediska primitivní. Asi tak jako život dnešních lidí v odlehlých koncích Afriky, Amazonie či Nové Guineji, kde lidé stále žijí na úrovni doby kamenné.
Evropa a Atlantida
Přesto již v této době na jiných místech naší planety vzkvétaly vyspělé civilizace, které na různých místech planety vznikají a zanikají podle mýtů mnoha národů, jasnovidců a řady archeologických nálezů ignorovaných historickou vědou již statisíce let.
Před 15000 lety hrála na Zemi prim Atlantida. Země, která ležela uprostřed Atlantského oceánu. Zpočátku její obyvatele žili v míru a harmonii mezi sebou a přírodou. Vlivem příznivého podnebí to byla krásná a věčně zelená země. Její obyvatelé cestovali do různých koutů světa. Je tedy pravděpodobné, že navštěvovali i Evropu. Možná rozkvět pravěkého magického umění vyjádřeného nástěnnými malbami v jeskyních vzniklo i díky kontaktu pravěkých evropských domorodců s Atlanťany. Atlantská kultura na rozdíl od té naší dominantně rozumové byla daleko více magicko-citová.
Postupně začala civilizace Atlantidy upadat. Mravní rozklad společnosti doprovázela imperiální politika vládců Atlantidy, kteří usilovali o ovládnutí celého světa, včetně evropského středozemí. Jejich počínání ukončila až velká katastrofa před 12000 lety způsobená zneužitím přírodních sil, během které se Atlantida ponořila do vod Atlantiku. Ještě před jejím zánikem se část Atlanťanů zachránila odchodem do Ameriky, Egypta a také západní Evropy. Usadili se mimo jiné na území dnešního Španělska, Francie a Británie.
Civilizace Atlantidy v době svého pádu se bohužel stala v mnohém předobrazem současné západní euroatlantické civilizaci, za vznikem které stojí podle mnoha jasnovidců znovuzrození potomci dávných Atlanťanů. Podobnost mezi oběma civilizacemi lze najít v rozvoji vědy a techniky, v pýše velké části jejich obyvatel na svojí vlastní kulturu a civilizaci, v mentální manipulaci s lidmi a také ve snaze si podrobit okolní „méně civilizovaný“ svět. Stejně jako byla civilizace atlantstká, tak i naše euroatlantská je již dnes zákonitě odsouzená k svému zániku.
Evropa a megalitická civilizace
Katastrofa před 12000 lety ukončila nejen existenci Atlantidy, ale také dobu ledovou v Evropě. Posunula se zemská osa a rychle roztály ledovce ve střední Evropě. Evropské klima získalo v hrubých rysech současný ráz. Evropa z doby paleolitu vstupuje do neolitu (mladší doby kamenné).
Klimatická změna umožnila rozšíření lidské populace v západní, střední a zčásti i severní Evropě, která již v těchto oblastech nebyla odkázaná pouze na lov, ale mohla se intenzivně věnovat zemědělství. V Evropě se rozrůstají zemědělské osady, dřevěné domy a hospodářská stavení. Vedle kamenných nástrojů se objevují keramické výrobky s různě zdobenými ornamenty.
V Evropě vzkvétá megalitická kultura. V Irsku, Anglii, Francii, severní a střední Evropě včetně Čech, Španělsku, Itálii, a Maltě se stavějí řady mohutných kamenů-menhirů, jako pravěké chrámy, které dokládají moudrost našich dávných předků. Jejich rozmístění není náhodné. Je v přímém vztahu k rozmístění silových center naší planety. Jejich umístění na mapě, které zapadá do určité, přesně dané geometrické sítě silových center světových naznačuje nejen propojení mezi obyvateli vzdálených míst Evropy, ale všech kontinentů. Globální energetická síť megalitů obepínající naší planetu jistě již existovala v minulých civilizačních epochách naší planety. V době neolitu tak spíše byla pouze „opravena“ a doplněna některými dalšími stavbami.
Francouzský badatel Louis Charpentier ve svém dnes již klasickém díle „Tajemný pravěk Evropy“ napsal :
"Vzpomněl jsem si na jednoho rolníka z kraje Berry ve Francii, který mel na jedné své louce kámen, nádherný menhir, zpříma vztyčený, téměř čtyřmetrový. Rolník mi tehdy řekl, že to je jeho rozhodně nejlepší louka a že obzvlášť svědčí zvířatům. Chtěl by podobné kameny umístit i na své ostatní pozemky, ale neumí to."
Pro lidi dnešní doby je obtížné pochopit důvod, který vedl pravěké lidi k budování takovýchto náročných staveb, stejně jako to, že dokázali najít správné místo pro jejich umístění. Myšlení dnešních lidi bylo o hodně jiné než dnes. Dnes je dominantní rozum. Lidé tehdejší doby daleko více ve svých životech rozvíjeli cit a intuici. Daleko více než dnes vnímali síly přírody, vodních pramenů, jezer, hor a dokázali těchto sil využít ve svých životech pro dosažení harmonie těla i ducha, stejně jako pro minimalizaci destruktivních účinků přírodních sil. Mimochodem je známo, že poté co Bretonci ve středovku začali menhiry jako pohanské kameny v oblasti Mont-Saint Michel houfně porážet, tak postihly oblast záplavy, které oddělily klášter Mont-Saint Michel od pevniny. Ve Francii existuje několik takových kamenů v okolí řek, které se jmenují Zátka. Místní obyvatelé věří, že kdyby některou z těchto Zátek vytáhli, budou následovat záplavy.
Doba úpadku
Před 6000 lety vstupuje naše planeta do nejtěžší fáze platónského roku kalijugy. Tak, jako se ztrácí původní duchovní moudrost v Egyptě upadající do černé magie, nejinak tomu bylo i v pravěké Evropě.
Mezi lidmi se stále více objevují chamtivost, destrukční a temné kulty v protikladu k moudrosti stavitelů původních megalitů. Vnějším znakem tohoto úpadku se stalo provádění zvířecích a následně lidských obětí. Příkladem je knovízská kultura rozšířená na našem území v 2.tisíciletí př.n.l. Archeologické nálezy této kultury ukazují na rozšíření praktiky kanibalismu mezi tehdejšími lidmi.
Příchod Indoevropanů
Období 5-2.tisíciletí př.n.l. je vnímáno současnými archeology jako doba příchodu indoevropanů-arijců do Evropy z východu. Za znak jejich příchodu je považován přechod od převážně matriarchální společnosti s dominantním kultem bohyně matky, ve společnost patriarchální s větší roli „mužských“ božstev. Svojí inteligenci, organizačními schopnostmi a úrovni kultury indoevropané podle názorů většiny historiků pravděpodobně převyšovali domorodé evropské obyvatelstvo, se kterým se asimilovali.
Původní arijská společnost byla uspořádaná podle kastovního systému dodnes zčásti zachovalém v Indii. Původním jazykem indoevropanů byl jazyk v mnohém podobný sanskrtu-posvátnému jazyku Indie. I v náboženském učení starých arijců lze nalézt paralelu k indickému učení bráhmanismu a hinduismu.
Původní indoevropské etnikum se postupně dělilo na etnika a národy Indie, Iránu, Chetity, Řeky, Latiny-Římany, Kelty, Germány, Pobaltské národy a Slovany.
Doba bronzová
V průběhu 3.tisíciletí př.n.l. se rozšiřuje na evropském kontinentu užívání slitiny mědi a cínu-bronzu pro výrobu nástrojů a zbraní.
Ve stejné době vzniká první historicky doložená civilizací na území Evropy: Minojská civilizace na Krétě a v Mykénském Řecku. Básník Homér ve svém eposu líčí válku mezi koalici pevninských řeckých měst a maloasijskou Trójou. Vůdci obou válčících stran popisuje jako potomky olympských Bohů. Původ těchto hrdinných Titánů lze najít až v příbězích o Atlantidě, ve kterých byli tito bohové atlantskými vládci.
Po ukončení konfliktu se několik hrdinů Trojské války vydává na Západ na cestu do Evropy. Aeneus založí na břehu řeky Tibery osadu, která se stane základem pozdějšího Říma. Brutus založí v Anglii osadu na místě budoucího Londýna. Trojan Paris pak podle legendy osadu na místě dnešní Paříže.
Tyto v legendách popsané přesuny obyvatel byly pravděpodobně součástí širšího procesu „velkého stěhování národů“, který zasáhl Evropu a Blízký Východ v 13-12.stol.př.n.l. V této době „Mořské národy“ rozvrátily Mykény, Tróju, říši Chetitů a dovedly k pádu egyptskou Novou říši. Uvrhly Řecko a okolní země na několik staletí do „období temna“ podobně, jako o 17. století později další „velkého stěhování národů“, které rozvrátilo Římskou říši.
---pokračování příště---
Petr Bajnar
Reportáž z času velikonočního
Je boží hod velikonoční, den kterým vrcholí oslava velikonoc, svátků které již tradičně připadají vždy na první víkend po prvním jarním úplňku.
Petr Bajnar
Chcimírové a chciválkové
Minulý týden uplynuly dva roky od zahájení ruské invaze na Ukrajině. Z projevů které k výročí zazněly, nejvíce vzbudil pozornost projev slovenského premiéra Roberta Fica.
Petr Bajnar
Rok 2024: rok zásadních změn
Rok 2024 začal. Někteří lidé jej přivítali s nadějí, že půjde o lepší rok než 2023, jiní se do budoucna dívají s obavami.
Petr Bajnar
Zřiďme pro politiky speciální ZOO!
Po krátké přestávce jsem se letos vrátil k učitelskému povolání. A to víte, není to vždy snadné. Jsou žáci klidní a hodní, někteří však zlobí. Občas se stávají v hodinách i nejrůznějšími zvířátky.
Petr Bajnar
Narodil se Kristus Pán!
Rok 2023 se blíží ke svému konci a jsou tu opět vánoce. Svátky, které si křesťanský svět spojuje s oslavou narození Ježíše Krista v židovském městě Betlémě.
Petr Bajnar
České 11.září!
Je sobota 23.12., den před začátkem vánoc a v ČR je den státního smutku. Důvodem je hrůzný čin osamělého střelce, který se v den zimního slunovratu 21.12. rozhodl hromadně zabíjet.
Petr Bajnar
Stávka !
Dnes je to přesně 34 let, co 27.11. 1989 proběhla v Československu celostátní generální stávka, jež byla součástí událostí, které poznamenaly pád komunistického režimu.
Petr Bajnar
Dušičkové rozjímání
Stalo se to pro mně již tradicí. Každoročně v tento čas publikuji článek s dušičkovou tématikou. Má to silný osobní důvod. Většina mých blízkých příbuzných je již na onom světě, včetně obou rodičů.
Petr Bajnar
Útok na židovský stát v širších souvislostech
V sobotu ráno 7.října vtrhli palestinští ozbrojenci na území Izraele. Naplno se tak opět projevil Arabsko-izraelský konflikt, který na blízkém východě doutná již desetiletí.
Petr Bajnar
Zdraví nezná hranic
V proroctvích z indické knihovny palmových listů pro ČR je psáno, že v roce 2023 se naše země stane centrem alternativní medicíny ve světě.
Petr Bajnar
Livigno-turistika v italském Tibetu
Hory, zvláště ty vysoké jsou jedním z míst na povrchu Země, kde se člověk může odpoutat od každodenních problémů snadněji, než v ruchu měst.
Petr Bajnar
Putování s prázdninovou jízdenkou 3: jednodenní výlety
Po týdenním užívání má prázdninová dvoutýdenní jízdenka tak zbělela, že údaje na ní takřka již nešlo přečíst. Do vlaku jsem si tak začal brát lupu, abych průvodčím usnadnil práci.
Petr Bajnar
Putování s prázdninovou jízdenkou 2: Králický Sněžník
Po nedělním návratu z Šumavy jsem doma byl jen den. V úterý ráno jsem vyrazil na tentokrát dvojdenní výlet do pohoří Králického sněžníku se stejnojmennou nejvyšší horou.
Petr Bajnar
Putování s prázdninovou jízdenkou 1: Šumava
Již několik let vím, že České dráhy mají v prodeji speciální prázdninovou jízdenku. Umožňuje jeden týden či týdny dva v období od 1.7. do 31.8. jezdit neomezeně ČD kdekoliv a kdykoliv.
Petr Bajnar
Putování po Madeiře
Madeira je nazývána perlou Atlantiku. Po návštěvě tohoto nevelkého portugalského ostrova musím dodat, že právem.
Petr Bajnar
Smrtka při korunovaci Karla III.
Obřad korunovace britského panovníka provázelo deštivé počasí. Nejvíce pršelo v okamžiku, kdy mu byla nasazována na hlavu koruna, tedy při vyvrcholení obřadu.
Petr Bajnar
Na Zelený čtvrtek
Je Zelený čtvrtek. Na obloze měsíční úplněk a spolu s ním začíná oslava velikonočních svátků, tradičně slavených po prvním jarním úplňku.
Petr Bajnar
Mokrý Říp
Je to již velká tradice. S vyjímkou let covidových, již pravidelně přes 25 let dne 30.3. mířím na horu Říp, abych se zúčastnil duchovního shromáždění Společenství Josefa Zezulky.
Petr Bajnar
Zhodnocení prezidentské volby 2023
Generál Petr Pavel se v předvolební kampani neprojevoval příliš jako člověk s širokým rozhledem a dostatečnými zkušenostmi pro výkon prezidentské funkce. Přesto byl zvolen v druhém kole poměrně výraznou většinou.
Petr Bajnar
Dilema prezidentské volby
Prezident České republika nemá z naší ústavy až tak velké pravomoci. Přesto je to funkce významná a osoba prezidenta mívá zásadní vliv na atmosféru ve společnosti a vývoj celého státu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 606
- Celková karma 3,68
- Průměrná čtenost 1407x