Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Matematika: ano či ne?

24. 03. 2017 12:06:00
Jedno z nejčastěji diskutovaných témat z oblasti školství je povinná či nepovinná maturita z předmětu, který už tradičně patří ve škole k nejobávanějším, z matematiky.

Smyslem mého článku není dát na tuto otázku odpověď. Spíše se chci na téma výuky matematiky na školách podívat trošku z jiného pohledu než je obvyklé. Svou úvahu bych shrnul do dvou výhrad, které mám k současné podobě školské matematiky.

První výhrada souvisí s tím, že žáci ve školách jsou málo vedeni k tomu, aby matematické dovednosti dokázali aplikovat v jiných oborech, především fyzice. Velmi často se stává, že žák je schopen vyřešit rovnici s neznámou x. Když ale vidí reálnou fyzikální rovnici, ve které jsou různé symboly veličin, tak s její úpravou si již neví rady.

Druhá výhrada souvisí se skladbou učiva matematiky. Bohužel zde nejsou obsaženy celé obory matematiky, které by podle mého názoru nejen měly patřit k všeobecnému vzdělání, ale zároveň by matematiku mohly učinit i mnohem atraktivnějším a přitažlivým oborem pro mnohého, dnes matematice neholdujícího studenta.

V hodinách matematiky se vůbec neučí o zlatém řezu, čísle, které lze najít všude v přírodě i v uměleckých dílech od nejstarších dob. Neučí se o Platonských tělesech, jejichž tvary je možno najít ve strukturách nerostů či hornin. Neučí se ani o moderní teorii chaosu a fraktální geometrii, která daleko přesněji než klasická eukleidovská geometrie popisuje skutečný svět přírody a má i silný odraz v moderním umění díky práci výkonných počítačů. Student matematiky se nedozví nic ani o topologii: tedy Möbiove pásce či Kleinové láhvi, které vyjadřují základní vlastnosti prostoru, které jsou na první pohled nezjevné.

Kdyby se to změnilo a výuka těchto oborů se zařadila do školských osnov, naskytly by se mnohé perspektivy. Například by bylo možné propojit matematiku, informatikou s uměleckou výukou. Žáci by sami objevovali souvislosti mezi matematickými vztahy a jejich znázorněním v podobách grafických děl či hudebních skladeb, jak se o to již dříve snažili Pythagorejci.

Bohužel však o toto směřování matematiky není příliš zájem. Ti, kteří mluví o potřebnosti vzdělávání se v matematice, mluví jen o rozvoji některých racionálních dovedností, nikoliv však o celkové vzdělanosti a hlubšího pochopení světa přírody. Pochopení, ve kterém má matematika, jako nejčistší vyjádření abstrakce své klíčové a nezastupitelné místo.

Autor: Petr Bajnar | pátek 24.3.2017 12:06 | karma článku: 15.75 | přečteno: 463x

Další články blogera

Petr Bajnar

Vzpomínky na českou povodeň

Rok 2002 měl původně vstoupit do české historie především, jako jeden z roků, ve kterých se konaly parlamentní volby.

10.8.2017 v 17:59 | Karma článku: 9.92 | Přečteno: 210 | Diskuse

Petr Bajnar

Předpovědi z knihoven palmových listů pro ČR

Většina lidí se v dnes domnívá, že svůj osud si vytváří sami. Proto je pro lidi dneška tak obtížné přijmout fakt, že existují lidé, kteří již před tisíciletími přesně a detailně popsali naší současnost.

2.8.2017 v 17:09 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 830 | Diskuse

Petr Bajnar

Příběh „neúspěšného" vysokoškoláka

Žijeme v době, kdy zejména vzdělanější části populace vládne „kult úspěchu“. Knihkupectví jsou plná knih obsahujících rady, jak dosáhnout v životě a kariéře co nejvyšší postavení.

21.7.2017 v 17:48 | Karma článku: 36.42 | Přečteno: 4504 | Diskuse

Petr Bajnar

Polsko-ruské vztahy z pohledu historie

Polsko je příliš malou zemí na to, aby se stalo velmocí. Avšak zároveň je příliš velké, aby nemělo velmocenské ambice.

6.7.2017 v 13:56 | Karma článku: 31.30 | Přečteno: 1138 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 720 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 907 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 364 Celková karma 21.51 Průměrná čtenost 1472

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.