Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klimatická změna I.

1. 04. 2017 13:15:50
Ještě před dvaceti lety se k teorii globálního oteplování hlásili převážně jen zelení ekologové. Většinová vědecká obec se k této teorii stavěla poněkud skepticky.

Dnes je již situace podstatně jiná. Převážná část dnešních meteorologů a klimatologů vnímá klimatickou změnu jako prokázaný fakt. Nejasná je pouze odpověď na otázku, do jaké míry je klimatická změna způsobená činnosti člověka a do jaké míry se jedná o přirozený přírodní proces.

Nyní bych rád shrnul některá fakta, která poukazují na globální klimatickou změnu.

Tání horských ledovců

Ať již se budeme pohybovat v Evropě, Asii, Americe či Africe, všude můžeme pozorovat stále se zrychlující úbytek horských ledovců.

Asi nejnázornějším příkladem je tání ledovce pod nejvyšším rakouským alpským vrcholem Glossglocnerem. Když se vydáte na jeho návštěvu, spatříte na kamenité zemi několik cedulí s daty, kde sahal ledovec v letech 1960, 1970, 1985, 1990, 1995 až k číslu 2016. Můžete tak názorně sledovat, jak se jeho velikost mění s časem. Za poslední rok ubyl o 97 metrů, což je takřka dvojnásobek předchozího ročního úbytku.

Tání ledovců není nepříjemné jen pro lyžaře, kterým se perspektivně zhoršují podmínky pro lyžování, ale především pro ty, jejichž život je závislý na říční vodě, která vytéká z horských ledovců. Katastrofické důsledky může mít především roztátí ledovců v Himalájích, které zásobují několik významných asijských veletoků.

Rekordní teploty a úbytky ledu v Arktidě a Antarktidě

Snad nejsilnějším indikátorem postupující klimatické změny jsou hodnoty teploty a množství vody v podobě ledu v polárních oblastech, hlavně v severní oblasti Země.

Na konci roku 2016 v době vrcholu zimy byly na severním pólu zaznamenány plusové teploty. Množství ledu v Arktidě bylo v letošní zimě na rekordně nízké zimní úrovni. Minimum arktického ledu v loňském létě bylo na druhém místě v historii měření.

Na Antarktidě byla průměrná letošní teplota o 6,5st.C. vyšší než je průměr měření mezi lety 1961 a 1990. V březnu 2017, v době konce léta na Antarktidě byla zde naměřena pravděpodobně nejnižší rozloha ledu v historii měření.

Důsledkem nejsou jen pozitiva v podobě otevření severní námořní cesty, ale i rizika spojená s růstem hladiny moře a se změnami v mořských proudech a proudění vzdušných hmot.

Růst průměrné teploty na Zemi a klimatických extrémů

Průměrná teplota na Zemi stoupá. To však neznamená, že jde o plynulý lineární proces. Naopak. Jde o děj se spoustou odchylek a výkyvů na jednu či druhou stranu, ať již se týkají hodnoty teplot, vlhkosti vzduchu či množství a rozložení srážek.

Rok 2016 byl nejteplejším rokem v historii měření od roku 1880. Z neblahých důsledků klimatické změn zmiňme především pouhých 40% dešťových srážek obvyklého průměru, které spadlo v Africe. Záplavy v jihovýchodní Asii, či rekordní sucha a teplotní extrémy v Kanadě a Tasmánii.

S celou řadou klimatických extrémů se můžeme potkat i u nás v Čechách zejména za posledních 20 let. Zažili jsme několik katastrofických povodní a v poslední době i dlouhých vln sucha. Zaznamenali jsme obrovské množství teplotních rekordů. Ty poslední jsme prožili v závěru března, kdy na některých místech již byly změřeny letní teploty převyšující 25 st.C.

Nárůst koncentrace CO2 v atmosféře

Většina dnešních klimatologů spojuje proces globálního oteplování s nárůstem koncentrace skleníkových plynů, převážně s růstem obsahu CO2 v atmosféře. V roce 2015 dosáhl hodnoty 400 ppm, což je jeho nejvyšší hodnota za posledních 2 milióny let.

Tyto údaje vedou vědce k příčinnému spojení procesu globální klimatické změny a činnosti člověka, který se podílí na nárůstu koncentrací skleníkových plynů hlavně spalováním fosilních paliv.

I když je tato souvislost zřejmá, není sto procentní. Skleníkové plyny se do atmosféry mohou dostávat i jiným způsobem než lidskou činností. Mohou pocházet například i z pevninských nebo podmořských vulkánů.

Existují i důkazy prudkých klimatických změn v minulosti, kdy před více než 2 milióny lety byla koncentrace CO2 ještě podstatně vyšší než dnes a kdy ještě nežil člověk. Faktem jsou i klimatické změny, které v současné době probíhají i na jiných planetách Sluneční soustavy. Těmto tématům bych se rád věnoval v příštím článku.

---pokračování příště---

Zdroje:

Gnosis9.net

Autor: Petr Bajnar | sobota 1.4.2017 13:15 | karma článku: 12.20 | přečteno: 446x

Další články blogera

Petr Bajnar

O nové vlně socialismu v Evropě

Úspěch ještě nedávno velmi podceňovaných silně levicově orientovaných britských labouristů v parlamentních volbách rozpoutal diskuzi o nové vlně nadšení pro socialistické myšlenky v západním světě hlavně mezi mladými lidmi.

12.6.2017 v 15:55 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 952 | Diskuse

Petr Bajnar

Vyvraždění Lidic jako magický rituál

Dnešní den si připomínáme 75.výročí vyhlazení obce Lidice nacisty v době německé okupace jako odvety za atentát na říšského zastupitele Reinharda Heydricha.

10.6.2017 v 16:09 | Karma článku: 19.64 | Přečteno: 801 | Diskuse

Petr Bajnar

Poznámky k francouzským volbám

Letošní prezidentské volby ve Francii měly jeden primát. Poprvé v nich nekandidoval do druhého volebního období dosavadní prezident díky enormně nízké popularitě, vylučující možnost jeho znovuzvolení.

8.5.2017 v 8:25 | Karma článku: 21.23 | Přečteno: 680 | Diskuse

Petr Bajnar

Úvaha o vládní krizi

Chování premiéra Sobotky, který nejdříve oznámil podání demise a pak si své rozhodnutí rozmyslel, poněkud připomíná známé pořekadlo z jedné české pohádky „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil“.

6.5.2017 v 10:11 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 528 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 88 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.08 | Přečteno: 206 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké finále díl 1., Cassini-Huygens a jeho nelehká cesta k Saturnu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb - bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi do vzdálené části sluneční soustavy.

22.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.11 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jiří Turner

Je pan Čermák potomkem lidoopů a mimozemšťanů?

Může to vypadat, že jsem si na pana Čermáka nějak zasedl, ale jelikož jeho smělé teze nelze napadnout přímo v diskusi a jsou patrně i tací, kteří se s nimi ztotožňují, dovoluji si na jeho bizarní článek reagovat vlastním článkem.

21.6.2017 v 17:55 | Karma článku: 18.83 | Přečteno: 804 | Diskuse

Jita Splítková

Správně nastavená ozubená kolečka

V historii vývoje počítačů jsou stovky jmen, připomeňme si některá. Tak třeba - víte kdo byl I.S.Brook?

21.6.2017 v 10:11 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 364 | Diskuse
Počet článků 357 Celková karma 18.49 Průměrná čtenost 1461

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.