Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klimatická změna I.

1. 04. 2017 13:15:50
Ještě před dvaceti lety se k teorii globálního oteplování hlásili převážně jen zelení ekologové. Většinová vědecká obec se k této teorii stavěla poněkud skepticky.

Dnes je již situace podstatně jiná. Převážná část dnešních meteorologů a klimatologů vnímá klimatickou změnu jako prokázaný fakt. Nejasná je pouze odpověď na otázku, do jaké míry je klimatická změna způsobená činnosti člověka a do jaké míry se jedná o přirozený přírodní proces.

Nyní bych rád shrnul některá fakta, která poukazují na globální klimatickou změnu.

Tání horských ledovců

Ať již se budeme pohybovat v Evropě, Asii, Americe či Africe, všude můžeme pozorovat stále se zrychlující úbytek horských ledovců.

Asi nejnázornějším příkladem je tání ledovce pod nejvyšším rakouským alpským vrcholem Glossglocnerem. Když se vydáte na jeho návštěvu, spatříte na kamenité zemi několik cedulí s daty, kde sahal ledovec v letech 1960, 1970, 1985, 1990, 1995 až k číslu 2016. Můžete tak názorně sledovat, jak se jeho velikost mění s časem. Za poslední rok ubyl o 97 metrů, což je takřka dvojnásobek předchozího ročního úbytku.

Tání ledovců není nepříjemné jen pro lyžaře, kterým se perspektivně zhoršují podmínky pro lyžování, ale především pro ty, jejichž život je závislý na říční vodě, která vytéká z horských ledovců. Katastrofické důsledky může mít především roztátí ledovců v Himalájích, které zásobují několik významných asijských veletoků.

Rekordní teploty a úbytky ledu v Arktidě a Antarktidě

Snad nejsilnějším indikátorem postupující klimatické změny jsou hodnoty teploty a množství vody v podobě ledu v polárních oblastech, hlavně v severní oblasti Země.

Na konci roku 2016 v době vrcholu zimy byly na severním pólu zaznamenány plusové teploty. Množství ledu v Arktidě bylo v letošní zimě na rekordně nízké zimní úrovni. Minimum arktického ledu v loňském létě bylo na druhém místě v historii měření.

Na Antarktidě byla průměrná letošní teplota o 6,5st.C. vyšší než je průměr měření mezi lety 1961 a 1990. V březnu 2017, v době konce léta na Antarktidě byla zde naměřena pravděpodobně nejnižší rozloha ledu v historii měření.

Důsledkem nejsou jen pozitiva v podobě otevření severní námořní cesty, ale i rizika spojená s růstem hladiny moře a se změnami v mořských proudech a proudění vzdušných hmot.

Růst průměrné teploty na Zemi a klimatických extrémů

Průměrná teplota na Zemi stoupá. To však neznamená, že jde o plynulý lineární proces. Naopak. Jde o děj se spoustou odchylek a výkyvů na jednu či druhou stranu, ať již se týkají hodnoty teplot, vlhkosti vzduchu či množství a rozložení srážek.

Rok 2016 byl nejteplejším rokem v historii měření od roku 1880. Z neblahých důsledků klimatické změn zmiňme především pouhých 40% dešťových srážek obvyklého průměru, které spadlo v Africe. Záplavy v jihovýchodní Asii, či rekordní sucha a teplotní extrémy v Kanadě a Tasmánii.

S celou řadou klimatických extrémů se můžeme potkat i u nás v Čechách zejména za posledních 20 let. Zažili jsme několik katastrofických povodní a v poslední době i dlouhých vln sucha. Zaznamenali jsme obrovské množství teplotních rekordů. Ty poslední jsme prožili v závěru března, kdy na některých místech již byly změřeny letní teploty převyšující 25 st.C.

Nárůst koncentrace CO2 v atmosféře

Většina dnešních klimatologů spojuje proces globálního oteplování s nárůstem koncentrace skleníkových plynů, převážně s růstem obsahu CO2 v atmosféře. V roce 2015 dosáhl hodnoty 400 ppm, což je jeho nejvyšší hodnota za posledních 2 milióny let.

Tyto údaje vedou vědce k příčinnému spojení procesu globální klimatické změny a činnosti člověka, který se podílí na nárůstu koncentrací skleníkových plynů hlavně spalováním fosilních paliv.

I když je tato souvislost zřejmá, není sto procentní. Skleníkové plyny se do atmosféry mohou dostávat i jiným způsobem než lidskou činností. Mohou pocházet například i z pevninských nebo podmořských vulkánů.

Existují i důkazy prudkých klimatických změn v minulosti, kdy před více než 2 milióny lety byla koncentrace CO2 ještě podstatně vyšší než dnes a kdy ještě nežil člověk. Faktem jsou i klimatické změny, které v současné době probíhají i na jiných planetách Sluneční soustavy. Těmto tématům bych se rád věnoval v příštím článku.

---pokračování příště---

Zdroje:

Gnosis9.net

Autor: Petr Bajnar | sobota 1.4.2017 13:15 | karma článku: 13.37 | přečteno: 456x

Další články blogera

Petr Bajnar

Vzpomínky na českou povodeň

Rok 2002 měl původně vstoupit do české historie především, jako jeden z roků, ve kterých se konaly parlamentní volby.

10.8.2017 v 17:59 | Karma článku: 9.92 | Přečteno: 210 | Diskuse

Petr Bajnar

Předpovědi z knihoven palmových listů pro ČR

Většina lidí se v dnes domnívá, že svůj osud si vytváří sami. Proto je pro lidi dneška tak obtížné přijmout fakt, že existují lidé, kteří již před tisíciletími přesně a detailně popsali naší současnost.

2.8.2017 v 17:09 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 830 | Diskuse

Petr Bajnar

Příběh „neúspěšného" vysokoškoláka

Žijeme v době, kdy zejména vzdělanější části populace vládne „kult úspěchu“. Knihkupectví jsou plná knih obsahujících rady, jak dosáhnout v životě a kariéře co nejvyšší postavení.

21.7.2017 v 17:48 | Karma článku: 36.42 | Přečteno: 4504 | Diskuse

Petr Bajnar

Polsko-ruské vztahy z pohledu historie

Polsko je příliš malou zemí na to, aby se stalo velmocí. Avšak zároveň je příliš velké, aby nemělo velmocenské ambice.

6.7.2017 v 13:56 | Karma článku: 31.30 | Přečteno: 1138 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 720 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 907 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 364 Celková karma 21.51 Průměrná čtenost 1472

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.