Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polsko-ruské vztahy z pohledu historie

6. 07. 2017 13:56:40
Polsko je příliš malou zemí na to, aby se stalo velmocí. Avšak zároveň je příliš velké, aby nemělo velmocenské ambice.

Těmito slovy někteří politologové charakterizují geopolitické postavení Polska. V rámci tohoto článku bych se chtěl věnovat hlavně historii polské politiky, zejména s důrazem na vzájemné polsko-ruské soupeření trvající již 1000 let.

I přes dnešní konfliktní vztahy mají Češi, Poláci a Rusové stejné etnické a rodové kořeny. Všichni jsme Slované a ještě před cca 1500 lety jsme mluvili jedním praslovanským jazykem. Podle pověsti byli praotci Čechů, Poláků a Rusů bratři, kteří se z oblasti Karpat okolo 6. století rozešli do tří evropských oblastí. Praotec Čech se usídlil pod Řípem. Praotec Lech zamířil dál na sever do polských nížin. A praotec Rus na východ do oblastí východoevropské nížiny.

Pro středověké i novověké dějiny těchto národů se stalo klíčovým přijetí křesťanství v průběhu 10.století. Na Kyjevské Rusi se tak stalo po křtu knížete Vladimíra na Krymu byzantskými kněžími v roce 987. V Polsku zase po křtu prvního historicky doloženého knížete Měška I. latinskými kněžími před jeho svatbou s českou princeznou Doubravkou, sestrou českého přemyslovského knížete Boleslava II. v roce 965.

Syn Doubravky a Měška I. Boleslav Chrabrý vstoupil do polských dějin jako jeden z nejmocnějších polských panovníků. Podařilo se mu získat královskou korunu a zřídit arcibiskupství ve Hnězdně. Za tento úspěch mohl vděčit hlavně osobnosti svatého Vojtěcha, který působil i v Polsku a jehož ostatky po mučednické smrti v roce 997 v pohanském Prusku nechal shromáždit a uložit ve Hnězdně. Boleslav Chrabrý se také snažil výboji rozšířit území Polska. Dočasně ovládal území Čech, Moravy a Slovenska. Řadu let válčil s německým císařem Jindřichem II., svou expanzi však zaměřil i na východ. V roce 1018 vojensky obsadil centrum Kyjevské Rusi, město Kyjev.

Po smrti Boleslava Chrabrého došlo k oslabení a rozpadu jednotného polského státu. K sjednocení a vzestupu země dochází až koncem 13. století, mimo jiné i zásluhou českého krále Václava II., který získal v roce 1300 i polskou královskou korunu. Hlavním nepřítelem Polska v této době byl Řád německých rytířů, státní útvar ležící v oblasti Pobaltí a severního Polska. Vznikl jako důsledek neprozřetelného rozhodnutí polského knížete Konráda Mazovského, který řádu nabídl část svého území s cílem odvrátit pustošivé vpády pohanských Prusů. Řád se brzy vypořádal s pohanskými Prusy a snažil se rozšířit svůj vliv dále na východ na úkor pravoslavných Rusů. Jeho útok byl však odražen Alexandrem Něvským a tak se Řád začal stále více obracet proti svým dalším sousedům: Polákům a Litevcům. Obě země na to reagovaly spojenectvím a vytvořením personální unie, která spojila osobou panovníka oba státy v jeden celek. V roce 1410 byl Řád německých rytířů v bitvě u Grunwaldu, kde bojoval i Jan Žižka poražen a tím bylo nebezpečí jeho další expanze na úkor obou zemí zažehnáno.

Polsko-Litevský stát se brzy stává jednou z nejmocnějších zemí Evropy, jehož území sahá od Baltského až k Černému moři a ovládá i rozsáhlé oblasti Běloruska a Ukrajiny, na kterém původně žilo z velké části pravoslavné ruské obyvatelstvo. Logicky tak dochází k řadě střetů s formujícím se stále silnějším Moskevským knížectvím a poté carským Ruskem. Mezi oběma zeměmi dochází od 15. století k četným válkám, které již v této době zanechaly v myslích obyvatelích obou zemí silné stopy.

Jeden z největší válečných konfliktů mezi oběma zeměmi započal na počátku 17.století. Polsko se snažilo využít oslabení Ruska během krize panovnické moci před nástupem Romanovců na ruský trůn a dosadit do Kremlu svého muže. Do historie vstoupilo především obléhání Smolenska polskou armádou, během kterého zahynuly tisíce obyvatel města a okupace Moskvy v letech 1610-1612, během kterého si Poláci z Kremlu udělali konírny. Je zajímavou shodou okolností, že přesně 400 let po těchto událostech se 10. 4. 2010 u Smolenska zřítil letecký speciál s polským prezidentem a dalšími veřejnými činiteli.

Polsko nebylo však jen výbojnou velmocí, ale i poměrně svobodnou zemí. V Polsku působil Mikuláš Koperník a přesto, že se stále jednalo o katolickou zemi, našlo zde azyl i mnoho protestantů. Připomeňme třeba J.A.Komenského, který v Polsku strávil část svého velmi plodného života. Pomoc polského krále v roce 1688 obléhané Vídni definitivně odvrátilo turecké nebezpečí ve střední Evropě.

V 18. století však přišla krize. Slabá panovnická moc a síla různých šlechtických klanů vedla v zemi k anarchii. Nakonec si území Polska rozdělili během tří dělení Polska koncem 18.století jeho sousedé: Rusko, Rakousko a Prusko s odůvodněním, že Poláci si sami vládnout nedokáží. Dnešní Varšava se stala součástí Ruska. Poláci na ruském území zpočátku získali autonomii a ruský car se nechal korunovat polským králem. Autonomii však ztratili v roce 1830 po neúspěšném protiruském povstání. I přes ztrátu samostatnosti, dal polský národ světu v 19. století řadu význačných osobností. Připomeňme třeba spisovatele Sienkiewicze, skladatele a klavíristu Chopena, či fyzičku Marii Sklodowskou.

K obnově samostatného Polska došlo v roce 1918 po porážce centrálních mocností v první světové válce. Krátce poté vypukla další válka s Ruskem. Většinou je vykreslována, jako bolševická agrese, snažící se o vývoz revoluce směrem na Západ do Evropy. Ve skutečnosti byla vyvolána snahou Polska o obnovu svých původních hranic z 18. století, která vyvolala četné spory i s jinými sousedy, včetně Československa. Na počátku konfliktu byla roku 1919 polská ofenziva směřující do hlubin Ukrajiny a Běloruska. Až poté co byla odražena, přešly sovětské jednotky do protiofenzívy, která byla zastavena až porážkou rudé armády u Varšavy v roce 1920. Bylo uzavřeno příměří, ve kterém získali Poláci některá města na Východě a Bělorusko a Ukrajina nezávislost. Obě země, však byly zase rychle připojeny k Rusku a staly se součásti nově založeného Sovětského svazu. Málo známý je i fakt, že v polských koncentračních táborech v letech 1919-1920 zahynulo okolo 50000 Rusů, Ukrajinců a Bělorusů.

V meziválečném období bylo Polsko nejdříve parlamentní republikou a od roku 1926 vojenskou diktaturou pod vedením maršála Josefa Pilsudského. Zahraničně politicky bylo Polsko orientováno na Francii, s tím, že se svými sousedy mělo dosti napjaté vztahy. Je zajímavé a paradoxní, že vztahy s Německem se zlepšily po nástupu Hitlera k moci. V roce 1934 uzavřely Německo a Polsko pakt o neútočení, první svého druhu v Evropě. Krátce poté 28.9.1934 polský ministr zahraničí Beck při návštěvě Ženevy prohlásil : „Polsko o své vůli prohlašuje, že od nynějška spojuje svůj osud s osudem Německa... Polská vláda se prohlašuje od nynějška za osvobozenou od jakýchkoliv závazků vůči Československu a připomíná svoje přání stanovit společnou hranici s Maďarskem.“ Spolu s tím Poláci vypověděli mezinárodní dohodu o ochraně národnostních menšin, což zvýšilo jejich útlak na polském území ( Rusů, Ukrajinců, Litevců, Židů, Němců...). Nicméně přesto v roce 1938 podněcovalo separatistické snahy polské menšiny v Československu a využilo Mnichovské dohody k připojení Těšínska.

Polská radost z rozšíření svého území však netrvala dlouho. O pár měsíců poté, co se Československo stalo obětí cizí velmocenské politiky, se totéž stalo Polsku. Pakt Molotov-Ribbentrop otevřel cestu přepadení Polska 1.9.1939, po kterém přišla i sovětská invaze 17.9., která dokončila okupaci země. Následovaly známé události jako perzekuce odbojných Poláků ze strany Němců, či Katyňský masakr polských důstojníků ze strany Rusů. Budoucím vztahům mezi Poláky a Rusy neprospěl ani postup Stalina při osvobozování Polska v roce 1944. V okamžiku, kdy vypuklo povstání ve Varšavě, nařídil zastavit postup sovětské ofenzívy do doby, než jej nacisté utopili v krvi.

Po roce 1945 se Polsko stalo nesvobodným komunistickým satelitem Sovětského svazu. Země však stále uvnitř zůstala katolickou. Polský papež Jan Pavel II. v osmdesátých letech přispěl k pádu komunistického režimu nejen v Polsku, ale i celé východní a střední Evropě.

Po roce 1989 můžeme charakterizovat Polsko jako zemi, která z členů EU je nejvíce proamerická a zároveň protiruská. Velkou roli má tradiční katolicismus, který Polsko poněkud izoluje v rámci převážně sekulární Evropy. S poměrnou nedůvěrou se v Polsku hledí k současnému papeži Františkovi, který je kritizován za řadu kroků směřujících k modernizaci a zlidštění církve.

Domnívám se, že pro ČR je velice výhodné a prospěšné udržovat s Polskem úzkou spolupráce v rámci Visegrádské skupiny. Spojuje nás řada společných zájmů, jako je například odpor k uprchlickým kvótám. Na druhé straně, bychom mohli Polsku naznačit, že jeho jednoznačně proamerický a až hystericky protiruský postoj zemi ani Evropě neprospívá a za shody určitých okolností může vést pro Polsko k další historické tragédií. K tomu by mělo vést poučení plynoucí ze studia historie, která jednoznačně ukazuje, že každý čin má i svůj následek, který zpětně vždy dopadne na toho, kdo jej vytvoří. Bilance tisícileté historie rusko-polského soupeření to ukazuje jednoznačně.

Autor: Petr Bajnar | čtvrtek 6.7.2017 13:56 | karma článku: 31.30 | přečteno: 1138x

Další články blogera

Petr Bajnar

Vzpomínky na českou povodeň

Rok 2002 měl původně vstoupit do české historie především, jako jeden z roků, ve kterých se konaly parlamentní volby.

10.8.2017 v 17:59 | Karma článku: 9.92 | Přečteno: 210 | Diskuse

Petr Bajnar

Předpovědi z knihoven palmových listů pro ČR

Většina lidí se v dnes domnívá, že svůj osud si vytváří sami. Proto je pro lidi dneška tak obtížné přijmout fakt, že existují lidé, kteří již před tisíciletími přesně a detailně popsali naší současnost.

2.8.2017 v 17:09 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 830 | Diskuse

Petr Bajnar

Příběh „neúspěšného" vysokoškoláka

Žijeme v době, kdy zejména vzdělanější části populace vládne „kult úspěchu“. Knihkupectví jsou plná knih obsahujících rady, jak dosáhnout v životě a kariéře co nejvyšší postavení.

21.7.2017 v 17:48 | Karma článku: 36.42 | Přečteno: 4504 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Prouza

Adrenalinová dovolená – nyní nově i v Barceloně

Listuji katalogy islámských cestovních kanceláří a ne a ne si vybrat. Dřív jen k uzívání nudné pobyty u moře, nějaká ta projížďka na velbloudu, prohlídka mešity, ale dnes?!

18.8.2017 v 7:36 | Karma článku: 23.14 | Přečteno: 337 | Diskuse

Václav Vysušil

Opravdu nám chybí absolventi s maturitou?

Opravdu nám chybí absolventi s maturitou, nebo je to jen politické zadání? Ano, je to politické zadání. Nesmyslné a krátkozraké.

17.8.2017 v 23:57 | Karma článku: 29.05 | Přečteno: 655 | Diskuse

Richard Siemko

Myšlenky ještě nikoho neobživily

"Naše myšlenky jsou s obětmi", můžeme číst z titulku na idnes. Horší pokrytectví jsem ještě od světových politických lídrů neviděl.

17.8.2017 v 22:43 | Karma článku: 36.22 | Přečteno: 820 | Diskuse

Alena Kulhavá

Zpráva z cesty: Rozdíl mezi Čechy, Němci, Tyroláky a Italy

Každý rok se nejen o prázdninách setkávám s lidmi západní Evropy. Můj "druhý domov" je Jižní Tyrolsko, kde mám řadu přátel, kamarádů a známých. Na to navazuje Itálie a Německo.

17.8.2017 v 19:02 | Karma článku: 17.16 | Přečteno: 983 |

Tomáš Vodvářka

Řekni heslo, nebo jsi synem smrti!

Jednou z charakteristik dnešní doby jsou hesla. Ne ty na předvolebních plakátech, ty jsou k smíchu či pláči. Ale ta, kterými se prodíráme na internetu.

17.8.2017 v 18:47 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 434 | Diskuse
Počet článků 364 Celková karma 21.51 Průměrná čtenost 1472

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.