Ochrání nás NATO před Ruskem?

Před několika dny mi jeden z čtenářů mých článků položil dotaz: Jste stále odpůrcem členství ČR v NATO i po invazi Ruska na Ukrajině.

Odpověděl jsem, že svůj odmítavý postoj bych změnil pouze za splnění jisté podmínky. NATO by muselo provést sebereflexi, přehodnotit svojí minulost a omluvit se Srbsku za bombardování v roce 1999. V opačném případě pro mně tato organizace nemá potřebný morální kredit, který je pro mně jako obranný faktor mnohem důležitější, než síla zbraní které země NATO vlastní.

Za stávající situace je pro mně členství v NATO spíše větším bezpečnostním rizikem pro ČR, než případná neutralita. Zvyšuje totiž pravděpodobnost rizika útoku z Východu přes naše území, které by bylo  ještě vyšší, pokud by u nás stál v minulosti plánovaný americký radar. 

Jsem často považovaný za obdivovatele Putina. Není to pravda. Člověk lovící tygry, mně mírumilovnému vegetariánu nemohl být nikdy vzorem. Nicméně jsem se snažil zaujmout k Putinovi, jako ke kterémukoliv jinému politikovi vyvážený postoj. 

V článku Svět podle Putina, publikovaném jako reakce na dokument natočený americkým režisérem Oliverem Stonem jsem v roce 2017 napsal:

"V mých očích Putin není ani světec ani zloduch. Není to ani demokratický politik, ale ani totalitní diktátor. Jeví se mi jako muž, který usiluje o větší slávu Ruska, obdobně jako před ním car Petr Veliký a zkrátka hájí ruské zájmy na poli světové politiky. Je jistě pravděpodobné, že bychom u něho našli i docela temná zákoutí jeho politické historie. Vzpomeňme však vždy na slova krále Karla IV, který svému příteli, italskému básníku Petrarkovi líčil jak hnusné je vládnout."

Vladimír Putin vstoupil do vrcholné ruské politiky v srpnu roku 1999, když byl jmenován premiérem. Bylo to v době významného kosmického úkazu. Nastalo zatmění Slunce a několik planet zároveň vytvořilo význačnou napěťovou astrologickou konstelaci-kosmický kříž. Již v té době jsem věděl o jistém obtížně srozumitelném čtyřverší francouzského proroka a astrologa Nostradama, které může být klidně symbolickým popisem nástupu Putina k moci. 

Rok 1999 a sedm měsíců,

sestoupí z nebe velký Král Hrůzy                ( astrologická konstelace v létě 1999?)

vzkřísí velkého Krále z Angoumois               ( Vladimír Putin?)

předtím a poté bude Mars vládnout podle náhody   ( Mars je planetou konfliktů a válek)

Popularitu a první zvolení do prezidentské funkce Putinovi umožnila především vítězná válka v Čečensku v letech (1999-2000), jako reakce na vpád Čečenců do ruského Dagestánu. 

Klíčovou roli v Putinově politické kariéře však sehrála až Ukrajina, jejíž klíčový význam na poli světové geopolitiky popsal význačný americký politolog polského původu a bývalá šedá eminence americké zahraniční politiky Zbigniew Brzezinski ve své knize Velká šachovnice vydané v roce 1997:

"Ukrajina, nový a významný prostor na eurasijské šachovnici, je geopolitickým ohniskem, protože pouhá její existence jako nezávislého státu napomáhá k  transformaci Ruska. Bez Ukrajiny přestává být Rusko eurasijským impériem. Rusko se bez Ukrajiny stále ještě může snažit o imperiální status, ale v případě úspěchu by se stalo především asijským imperiálním státem, jenž by byl pravděpodobně zatažen do vyčerpávajících konfliktů s probuzenými státy Střední Asie […]. Pokud však Moskva opět dosáhne kontroly nad Ukrajinou s jejími 52 miliony obyvatel, nerostným bohatstvím a přístupem k Černému moři, získá tak automaticky prostředky, jak obnovit své postavení mocného imperiálního státu rozkládajícího se v Evropě i v Asii. Ztratí-li Ukrajina nezávislost, důsledky této skutečnosti se okamžitě projeví ve Střední Evropě a v geopolitické ohnisko na východní hranici sjednocené Evropy se přemění Polsko."

V roce 2014 došlo na Ukrajině po řadě masových demonstrací v Kyjevě k převratu. Uniklá vyjádření tehdejší náměstkyně ministra zahraničí USA Victorie Nulandové poukazují na vliv Spojených států na události, kdy USA přímo mluvila do složení ukrajinské vlády. Její výrazné prozápadní a proamerické směřování vedlo k Putina k anexi Krymu a k vzniku Doněcké a Luhanské republiky na východě Ukrajiny. Na zbylém území Ukrajiny došlo v této době k několika protiruským pogromům ze strany ukrajinských nacionalistů, které byly na Západě většinou přijaty mlčením, nebo se dokonce těšily podpoře. Například vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška o protiruských pogromech pochvalně vyjádřil takto:

„Velmi podrobně jsme sledovali model, který byl použit na východě Ukrajiny, v Doněcku, Luhansku a v dalších městech. Skupina civilistů obsadí budovy administrativy, muži, ženy, děti. Do dvou dnů se tam začínají nosit zbraně, ženy a děti odcházejí, zůstávají ozbrojenci. Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku. To je celé“.

Opravdu Ukrajinští nacionalisté těmito kroky oddálili válku, nebo naopak vytvořili něco, co naopak válku přiblížilo a stalo se jedním z faktorů, který přiblížil současnou ukrajinskou tragédii?

Já osobně jsem se v této době problematice Ukrajiny a Ruska hodně věnoval. V článku Strach z Ruska z roku 2014 jsem napsal, že strach z Ruska nemám, nicméně jistá nebezpečí tu do budoucna jsou:

"Já osobně strach z Ruska nemám, stejně jako jsem neměl strach z Iráku a Iránu. Představa ruské invaze do střední Evropy je pro mě stejně směšná, jak představa raketového útoku Iránu na střední Evropu.

Přesto jisté obavy mám z těch kteří tento strach rozdmýchávají. Obávám se, že jednou ztratí soudnost. Ve své chorobné touze mocensky kontrolovat svět se dopustí něčeho, co spustí sérií dějů které budou mít pro nás nepředstavitelné následky.

Domnívám se, že předejít tomu můžeme i my všichni. A to tak, že si nenecháme vymývat mozky jednostrannou mediální propagandou, která za jinými kulisami stále hraje jednu a tutéž písničku ať již šlo o Irák, Irán či nyní Rusko. Písničku jejíž podstatou je vždy vyvolání strachu z vnějšího nepřítele, skrze který lze lidi ovládat nejsnáze tím, že dobrovolně souhlasí s něčím co má na ně negativní dopad ve jménu obrany vlastních hodnot proti domnělému nepříteli."

Je březen roku 2022 a Rusko útočí na Ukrajině. Je to akt agrese a jako takový je nutno jej odsoudit. Je to však i důsledek politiky Západu a Ukrajiny, která nebrala vážně a zlehčovaly mnohokrát vyjádřené ruské obavy. Domnívám se, že důvody invaze přesně formuloval maďarský premiér Viktor Orbán: 

„Jsme pod křížovou palbou velkých geopolitických hráčů, NATO se stále rozšiřuje na východ, což se stále méně a méně líbí Rusku.Rusové vytyčili dva požadavky: Ukrajina musí vyhlásit neutralitu a NATO nesmí přijmout Ukrajinu. Tyto bezpečnostní záruky Rusové nedostali, proto je dostanou ve válce. V tom spočívá geopolitický význam této války,” 

Nyní médiím dominují zprávy o tom, že Putin je v koncích a že jeho říše pod tlakem ekonomických sankcí brzy padne. Možná ano a možná taky ne. Opět bych upozornil na různá jasnovidná proroctví. V jednom z minulých článků jsem zmínil vize německého jasnovidce Aloise Irlmaiera, předpovídající překvapivý útok Ruska na Evropu, doprovázený použitím jaderných zbraní. Dnes bych k závěru zmínil předpověď slavné slepé bulharské jasnovidky Vangy z roku 1979 vztahující se k Rusku a světu :

"Všechno roztaje jako z ledu, jen jedno zůstane nedotčené - Vladimirova sláva, sláva Ruska. Příliš mnoho bude obětováno. Nikdo nezastaví Rusko. Všechno se mu odklidí z cesty. Rusko bude vládnout světu."

Budiž nám tyto proroctví o budoucí válce varováním. Nemusí se naplnit pokud začneme jednat moudřeji než dosud a poučíme se z minulých chyb. Obávám se, že bez sebereflexe to nepůjde. Kroky podnikané Ruskem na Ukrajině jsou jen odrazem toho, co  vůči jiným zemím ještě nedávno dělali mnohé "demokratické" země na Západě bez toho, že by tyto země čelily drtivým hospodářským sankcím, bojkotu sportovců a zboží, přejmenovávali ulice či názvy zmrzliny ...Když vypukne válka, máme právo i povinnost se bránit a útočníka třeba i zabít. Nesmíme ale protivníka nenávidět. Každá nenávist tvoří negativní energii, která se nám vrátí, zatemní mysl a rozum a povede k nemoudrým rozhodnutím. Pokud budeme kolektivně přát Rusům aby se zato co dělá jejich vojsko na Ukrajině měli zle, zákonitě se nám to vše vrátí a velmi si tím do budoucna uškodíme. 

Dodatek k článku: Vyjádření redakce blogů idnes

Dobrý den, Váš poslední text byl stažen na Váš osobní blog, protože jste porušil Kodex blogera. V něm mimo jiné stojí, že v případě práce se závažným tématem je bloger povinen pracovat nejméně se dvěma na sobě nezávislými - relevantními zdroji. V textu jste (podle pravidel) nedoložil například tyto pasáže: - V roce 2014 došlo na Ukrajině po řadě masových demonstrací v Kyjevě k převratu. Uniklá vyjádření tehdejší náměstkyně ministra zahraničí USA Victorie Nulandové poukazují na vliv Spojených států na události, kdy USA přímo mluvila do složení ukrajinské vlády. - Na zbylém území Ukrajiny došlo v této době k několika protiruským pogromům ze strany ukrajinských nacionalistů, které byly na Západě většinou přijaty mlčením, nebo se dokonce těšily podpoře.