Proč se pořád opakuje tento mýtus o pohanských vánocích, které byly zavedeny až po té co dávno křesťané slavily vánoce (přesněji narození Krista) a to se vracíme do doby, kdy být křesťanem ještě nebylo legální v římské říši.

Kapr a ty věci okolo jsou místní folklor, ale těm žádný rozumný křesťan nepředkládá nějakou zásadní důležitost. Je to prostě národní zvyk, ale na kterém není nic apriori špatného.

Ježíš se v prosinci nenarodil. Indicie hovoří o počátku jara. 25.12. se však v Římě slavil svátek znovuzrození Slunce-zimního slunovratu. Proč právě proto bylo k oslavě kristova narození zvolen tento termín je nabíledni. Oslavy svátku jsou hluboce vtisknuty do mysli lidí a dát tak starým oslavám křesťanský obsah bylo pro mladou církev velmi dobrým tahem.

Zajímavý článek také viz. http://vit.blog.idnes.cz/c/60086/Narozeni-Jezise-Krista-v-Betleme.html

Pan Bajnar jako správný moderní a pokrokový Evropan pohrdá svojí vlastní nanejvýš vyspělou evropskou kulturou a místo ní adoruje civilizaci společnosti, která se vyznačuje jednou z nejnižší životní úrovní, špínou a nepořádkem.

To je smutná realita, že moderní duchovně zpitomělí Evropané se uchylují k primitivním náboženstvím na místo tradičního a mnohem intelektuálně vyspělejšího křesťanství.

mně je na Vánocích nejmilejší pocit, že už se začíná zase prodlužovat den a že za nějaké tři měsíce už půjde zase hrát golf. I když letos ho pořád ještě hraju a dokonce i na greenech.

Vánoce píšeme s velkým "V" i v případě, že je nectíme. A krom toho, Vánoce jsou samozřejmě čistě křesťanským svátkem, nikoli pohanským, pouze jejich umístění překrývá původní ani ne tak dost zdokumentované jako spíše předpokládané oslavy slunovratu.

Vánoční zvyky, i ty "pohanské", jsou ve skutečnosti skloubením různých vlivů - jak starých pohanských, tak mnohem pozdějších.

Vliv předkřesťanské epochy je však bezesporu co do formy na křesťanských svátcích znát, a to nejen u nás, co do obsahu však je vzájemná souvislost pranepatrná.