Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Ty řeči vám nějak nesedí...

0 0
možnosti

Zase jeden z oslavných článků, jež mají za úlohu glorifikovat osobu nanejvýše diskutabilní.Jediným cílem lucemburků bylo dostat se do společnosti nejvyšších evropských "elit" té doby.Co bylo hrabství lucemburské?A tak lucemburkové využili situace, neboť české království po zavraždéní Václava III. bylo v "bezprizorním" stavu.Česká šlechta, alespoň ve své většině, nechtěla na českém trůnu rod habsburský.Proto se obrátila na Francii a bylo ji doporučeno oslovit stižádostivé lucemburky.Mělo to svoje opodstatnění, být v přízni s Francií.Ostatně protiváhu proti "Drang nach Osten" hledali přemyslovci neustále.Sňatková politika Přemysla Otakara I. však k vytouženému cíli nevedla.Přesto dosáhl tento přemyslovec obrovského úspěchu vydáním Zlaté buly sicilské.Český král byl jedním ze 7-mi kurfiřtů a tedy měl co říci do volby římského císaře a jiných záležitostí říše.Arcibiskupství a universitu chtěl založit Přemysl Otakar II, jeho vnuk, a ač se snažil sebevíce získat přízeň papežského stolce neuspěl.Dokonce ani jím vedená a placená křížová výprava do pohanského Pruska, založení tam města Královce, dnešního Kaliningradu, mu nepomohla.Bohužel, byl to slovanský panovník a tak neměl žádný nárok se prosadit u papežského stolce.A protože bylo české království nejsilnější ze zemí římské říše muselo zákonitě přijít Moravské pole a vláda braniborů nad českým královstvím.To, že došlo ke zradě prostřednictvím Miloty z Dědic je mementem i pro dnešní dobu.Česká šlechta se ale nechtěla podvolit germanizaci a tak si vydobila znovu vládu přemyslovců.Bohužel nezabránila vraždě Václava III. a tím zmizel slovanský královský rod ze scény.Je příznačné, že ve stejné době byl zavražděn i poslední potomek rodu arpádovců v Uhrách a zanedlouho zmizel ze scény i další mocný slovanský rod piastrovců v Polsku.Je to jen náhoda?Éra lucemburků skončila husitským hnutím, jež není ve své podstatě ničím jiným, než majetkovým převratem.I císař Zikmund řešil restituce a nikdy je už nevyřešil.

1 1
možnosti

pardon úklep,já chtěl plus

Souhlasím s tím že vláda Karla IV nebyla pro čecha až takovým požehnáním jak se nám snaží odověká automatická snaha -glorifikovat alespoň trochu ucházející kandidáty-vnutit a důsledkem jeho neuváženého rozmachu státních investic,analogie lití peněz do betonu mohl Václav IV skutečně jezdit pouze na hrad žebrák.

Defacto nepřímým důsledkem jeho neuvážené fiskální,ale i monetární politiky -setrvalé znehodnocovní peněz a stále se propadající životní úroveň poddaných,byly hustiské války.

Jak jsem psal jinde, už Karel IV. nám ukázal že multiplikační efekt v podání státu je mnohdy diskutabilní,velmi rychle vyprchá,skutečný zdravý ekonomický růst nenastartuje a ve výsledku trpí daňový poplatník...

Přesto se i po 700 letech používá stejně hloupé metody,však ono se to vždycky nějak srovná-většinou bakrotem nebo krádeží ve velkém...

1 0
možnosti

Vrcholu moci dosáhl v roce 1349, kdy díky shodě příznivých politických okolností byl v Cáchách korunován za římského císaře.

Zdroj: http://bajnar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=520696

nebylo to nahodou 5 dubna 1355?

0 0
možnosti

Korunovace říšské byly dvě. Nejdříve v roce 1349 v Cáchách a další v roce 1355 v Římě. No ano ta první byla římským králem, ta druhá římským císařem. Nepřesnost ve svém článku opravím.

0 0
možnosti

:-)R^ poděkování i za předešlé články a v nich opakování, připomenutí a poučení z historie.

1 0
možnosti
Foto

Diky za pekny a velmi zajimavy clanek!

2 0
možnosti
Foto

Ta numerologicka pyramida v cas zahajeni stavby katedraly je zajimava. Nevedel jsem, ze Karel IV se o takove veci zajimal a pripisoval jim velkou vahu. Obdivem a podporou ruznych "okultnich" ved byl znamy Rudolf II.

Mimochodem, licha cisla ve svete jsou nekdy zajimava. Beethoven napsal 9. symfonii, z nichz 1., 3., 5., 7. a 9. jsou asi nejlepsi a jiste nejznamejsi.

0 0
možnosti
  • Počet článků 606
  • Celková karma 3,98
  • Průměrná čtenost 1407x
Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.