Na průběhu evoluce se nedokážou shodnout ani vědci. I když vědci otázku evoluce zkoumají už desítky let, pořád ještě nedokázali přijít s vysvětlením, na kterém by se shodli všichni. Když se nedokážou schodnout ani samotní odborníci, je něco špatného na tom, že v evoluci, rozumě přemýšlející lidé,automaticky tomu nechtějí věřit. Podvody dnes na denním pořádku. Žalm 10:4. Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.

Mnozí lidé dnes věří, že život vznikl z neživé hmoty zcela náhodně, shodou okolností. Ve skutečnosti život takto v žádném případě vzniknout nemohl. Na tom se shodují tisíce vědců a lze to dokázat zkušeností – pozorováním přírody, laboratorně ověřenými přírodními zákonitostmi atd. Potíž není ve vědě, ale v neochotě mnoha vědců i médií uznat, kterým směrem důkazy ukazují.

Stále platný zůstává zákon biogeneze, podle kterého živé vzniká jen ze živého. Tisíce laboratorních pokusů od dob profesora Pasteura ukázaly, že život vzniká jen ze života a to předáváním složitého programu z generace na generaci. Na počátku řetězce musel být život. To je zákon biogeneze, o tom je věda. Ostatní je lež a fantazírování. S tím má evoluční teorie problem. Podle ní musel kdysi život nějak z neživého materiálu vzniknout – pokud by to tak nebylo, evoluční hypotéza by musela padnout. Ne přírodověda, ale ideologické důvody vedou některé vědce k tvrzení, že život se kdysi nějak z neživé hmoty vyvinul. Toto tvrzení je ale nevědecké a směšné. Je to podvádění laické veřejnosti

TVRZENÍ: Evoluce je vědecky prokázaná. Věříte tomu, byl jste u toho, viděl jste ty mezičlánky? Co je logičtější- že něco vznikne samo, nebo že za tím něco nebo někdo musí být? Jestli se lidé vyvinuli ze zvířat, například z opic, jak je možné, že jsou jejich rozumové schopnosti vyšší? Jak to, že jsou i ty zdánlivě nejjednodušší formy života tak složité? Ať si veří každý v to, v čem je absolutně přesvědčen, že to tak je. Já jsem se osobně přesvědčil.

Zase odbočujete. Evoluční biologie se nezabývá vznikem života, ale jeho evolucí poté, co vznikl. Ve vztahu k existenci evoluce je irelevantní, že doposud nevíme, jak vznikly první buňky. Co se týče k tvrzení, že evoluce je prokázaná: 1) Ano, je. A usuzuji tak právě z četných mezičlánků, které již byly nalezeny.

2) Některé věci vznikají i samovolně. Přeci nevěříte tomu, že každý bouřkový oblak je stvořen Bohem.

3) Rozumové schopnosti lidí jsou vyšší než u opic, protože k nim přišli v průběhu evoluce. To máte totéž, jako byste se ptal, proč jsou letové schopnosti ptáků vyšší než dinosaurů. Prostě se to tak vyvinulo.

4) Nejjednodušší formy života jsou možná složité, ale pořád jsou jednodušší. Zachovalá diverzita mikroorganismů je patrně jen zlomek původní biosféry, kde existovaly i ty mezičlánky - ještě jednodušší buňky. To, co přežilo, muselo přečkat vznik kyslíkové atmosféry, což tehdy znamenalo velmi drastickou ekologickou katastrofu spojenou s hromadným vymíráním. Po těch starších buňkách se nám zachovaly pouze mikrofosílie. O jejich složení nevíme nic.

Nechtěl jsem již diskutovat, ale vlákala mě k tomu přestřelka mezi panem Vítem a panem Švadlenkou.

Samozřejmě, že má pan Švadlenka pravdu. Paleontologové v celých dějinách nacházejí jeden důkaz postupné přeměny jednoho druhu v druhý. Žádný z nalezených druhů nezůstal stejný neměnný, naopak procházel dál svým postupným přechodem k vyššímu vývojovému druhu. Samozřejmě konkrétní fosilie svůj vývoj zastavila v době zakonzervování ve zkamenělině. Ale další a další fosilie potvrdily posun ve tvaru, velikosti, barvě, schopnosti vnímat svět svými orgány. Do dnešních dnů se takto vývojově zachovalo necelé procento se zdokumentovaných druhů živočichů a rostlin.

Jak to tedy je?

Geniálním řešením je Darwinova teorie náhodných mutací a přírodní výběr. V reakci na změny v prostředí a v reakci na vývoj ostatních druhů přežívají jen ti nejsilnější a nejpřizpůsobivější. Ostatní zůstávají minulostí, dokladovanou dnes pouze paleontology. Právě časové omezení existence velké většiny druhů je jasným důkazem, že se mění, vyvíjejí a odumírají v zápase s jinými.

Jak z toho ven.

Přesto, že lze v laboratoři vědecky doložit vývojové změny a genetické mutace u stávajících druhů ( např.octomilek), nelze zpětně vědecky doložit (opakovat) miliardy let trvající vývoj života a doložit přesně všechny změny podmínek života za tu dlouhou dobu. Přesto lez vědecky dokázat že k vývoji a změnám dochází a docházelo vždy. A z poznání fyzikálních vlastností vesmíru lze odvodit, že tento vývoj byl dlouhý miliardy let a najít v něm vývojové linie od nejjednodušších organismů po současné druhy, včetně člověka.

Doba po kterou poznáváme zákonitosti vzniku a vývoje života na zemi je doposud příliš krátká a naše vědecké poznání je již dnes tak specializované, že nám brzy budou chybět komunikační nástroje pro pochopení všeho v jednom celku.

Proto si i mnozí vědci nechávají otevřené zadní vrátka na možnost inteligentního zásahu na začátku dlouhého evolučního vývoje života.

V roce 2007 vyšla zpráva, která dává evolučníteorii červenou.

V jediné lidské molekule DNA je dost informací, abyzaplnily jeden milion tištěných stran. Veškerá tato informace má významný sled.Jen pomyslete; kdybychom psali miliony písmen náhodně na listy papíru a kdybyse pak ta písmena změnila ve slova a vytvořila článek podobný těm na stránkáchnovin, tvrdili bychom, že se to stalo následkem slepé náhody? Ovšem že ne!

Jenže podle myšlení darwinistů je to vskutku možné,aby se taková výjimečná událost odehrála náhodou – ne jedenkrát, ale mnohokrát!

Někteří lidé, kteří uznávají, že dokonce ani láhevz umělé hmoty nemůže vzniknout náhodou, jsounicméně stále schopní tvrdit – čistě kvůli svým ateistickým a materialistickýmpohledům na svět –že živé organismy s dokonalými a neobyčejně složitýmivlastnostmi vznikly náhodou.

Jenže tato tvrzení nejsou již nadáleakceptována. 21.století se stává historickým bodem obratu v němž seevoluční teorie hroutí.

Vědci se mnohádesetiletí snaží o nemožné Nikdy se to však nikomu nepodařilo -simulovat vznik života z neživého. amnozí férově přiznávají, žemoderní věda neví, jak vlastně život vzniknul.Toto potvrzuje inositel Nobelovy ceny, molekulární biolog Dr. Francis Crick:

"Pokaždékdyž na téma vzniku života něco napíši, zařeknu se, že to již bylo naposledy.Na tak velké množství spekulací máme příliš málo faktů."

Dr.Denton, molekulární biolog, Evoluce, teorie vkrizi: "Není pochybností, že kdyby molekulární důkazy byly k dispozici ojedno století dříve, idea organické evoluce by nikdy nemohla být přijata."

Prof. Bruno Vollmert, makromolekulární chemik:"Všeobecně rozšířené úvahy o chemické evoluci, která měla předcházetevoluci biologickou, postrádají jakékoliv vědecké opodstatnění."

Biolog, prof. Conklin z university Princenton:“Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností,že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně.”

Francouzský botanik A. Wigand : “Darwinismus neníani teorií, ale náladou, která uchvátila mysl lidí. Je vědou asi tak, jak

Nechtěl jsem už diskutovat, ale vlákala mě k tomu přestřelka mezi panem Vítem a panem Švadlenkou.

Samozřejmě, že pan Vít má pravdu. Paleontologové v celých dějinách nenašli důkaz postupné změny jednoho druhu k druhému. Nový druh se objeví, dokonalý, bez dalšího vývoje, a po prožití svých milionů let vymře, Na druhou stranu evoluce je prostě fakt. Uvádí se, že na zemi žilo na 50 miliard druhů, v současné době je jich asi 5 milionů, to znamená 99,9% druhů vymřelo.

Jak to tedy je ?

Geniálním řešením měla být Darwinova teorie o náhodných mutací, které když jsou výhodné se udrží díky přírodnímu výběru a vedou až ke vzniku nového druhu. To je logická, jasná a přesvědčivá teorie. Problém je, že nikde nejsou žádné důkazy, nikdo nenašel kosterní pozůstatky, které by pozvolný vývoj dokládaly.

Jak z toho ven.

Zastánci darwinovské evoluce argumentují asi tak dvěma způsoby :

- přechodné formy jsou vlastní druhy, třeba takový ptakopysk je přechodem mezi vejcorodými a savci. Jenže opět, ptakopysk je dokonalý druh, který se objevil už dokonalý a nikdo nenašel jeho pozvolna se vyvíjející předky. To pak bychom museli věřit na "genetickou revoluci", kdy se náhle objeví nový druh, což by se rovnalo zázraku, v tomto případě zázrak ateistický.

- druhý způsob je současné biologické paradigma, které spočívá v názoru, že druhy jsou v podstatě evolučně neměnné, ale že v určitém okamžiku se tato evoluční neměnnost poruší a vznikne nový druh. Vtip je v tom, že ten určitý okamžik je tak mimořádně krátký, že nezanechá žádné paleontologické důkazy. Ovšem i to je pouze hypotéza bez jakýchkoliv důkazů. Je to oficiální paradigma biologických věd a je znám jako teorie přerušovaných rovnováh.

Vývojová darwinovská teorie se stala novým náboženstvím. Čím více důkazů věda přináší proti ní, tím tvrdší, bojovnější a semknutější jsou její zastánci. Že to přerůstá až do úrovně darwinovského, ateistického fundamentalismu, který se dneska snadno vyrovná islámskému fundamentalismu, o tom není pochyb

Vždyť už zase používáte jenom logický klam slaměného panáka. Takhle, jak to píšete vy, to už dávno evoluční biologové neříkají. Takže: samozřejmě, že se pan Vít, stejně jako vy, hluboce mýlí.

1) Je potřeba si vyjasnit, co je biologický druh. Pokud použijeme obecnou definici, tak není třeba paleontologů. Vznik nového druhu byl pozorován přímo v laboratoři.

2) Kosterních pozůstatků, které by dokázaly pozvolný výboj, bylo nalezeno obrovské množství. Třeba i ve vývojové linii člověka, kde nálezy jasně dokládají, že se člověk vyvinul ze společného předka s dnešními lidoopy. Opak už může říkat jenom ignorant - čili člověk, který ignoruje fakta.

3) Všechny druhy jsou hotové druhy, pane Potře. Všechny jsou přizpůsobené konkrétním podmínkám, konkrétním ekosystémům. Zároveň jsou to přechodné články k dalším druhům, tak jako současné druhy včetně nás jsou pouhými přechodnými články v dlouhém procesu evoluce.

A závěrem: moderní věda evoluci potvrzuje. Nepřináší důkazy proti ní, leda snad ve vaší fantazii.

Meli by jsme si vsak davat velky pozor .... je skutecne velmi spatna cestina. Spravne se pise a rika: meli bychom si vsak davat velky pozor ...

Davejte si prosim pozor na cestinu. Vetsina lidi, pokud se o to nejakou dobu snazi, tak se nauci psat a mluvit pomerne spisovne. U Vas je to myslim velka skoda. Pisete o hlubokych otazkach vedy, filozofie a ezoteriky a v cestine delate takove chyby.

Mimochodem, mel jsem studentskou lasku, ktera vystudovala mimo jine cestinu. Kdyz jsem po triceti letech emigrace zacal obcas psat cesky, tak jsem ji jednou poslal mail s otazkou na neco. V odpovedi mi napsala, ze s timto jsem mel problemy jiz behem studia :-) a do prilohy mi odnekud zkopirovala vysvetleni tohoto jevu. Tu prilohu jsem si natiskl, dobre prostudoval a dal do knihovny a obcas si ji znovu precetl, nez mi to veslo do krve.

Pokud jste mirny dyslektik, tak byste Vase texty mel nekym nechat korigovat. Ta cestinarka mi me prvni blogy take zkontrolovala, z cehoz jsem se poucil a dalo mi to sebeduveru do dalsiho psani.

Dodatek

Celkove v clanku cestina tak spatna neni, jen v poslednim odstavci.

Evolučnívýmluvy, proč chybí zkameněliny přechodných forem. Jedna výmluva zní: ještě je najdeme, někde určitěleží, zatím jsme je neobjevili. Na to říká švédský botanik a genetik profesorNilsson: “Není ani možné udělat jen napodobení evoluce z paleobiologickýchdat. Fosilní materiál je dnes už tak kompletní, že nedostatek přechodných sériínemůže být vysvětlován nedostatečným materiálem. Absence je skutečná a nikdynebude vyplněna.” (Was Darwin Wrong?) Další výmluva zní takto:organizmy, které představovaly meziformy, byly slabší a nezachovaly se.Tuto výmluvu použil např. docent Komárek z UK při naší veřejné disputaci oevoluci. Je to zcela směšný argument. Jednak se ve zkamenělinách zachovávajísilní i slabí. Zkamenění není závislé na tom, jestli je tvor třasořitka nebomocný drak. Tělo zhyne a zkamení, nebo nezkamení. A to druhé: přechodnýmičlánky, podle vlastní evoluční teorie, byli právě ti silnější tvorové, kteří seněkam vyvíjeli a vítězili v boji o život, byli více fit než jejich okolí.Tato výmluva tedy také neobstojí. Ukazuje jen na zoufalství evolucionistůzamlžit nepříjemné skutečnosti, které nejsou “fit” pro evoluci.

Dalšívýmluva zní takto: Druhy se vyvíjely pokoutně, skrytě,rychle a v malém množství, proto nezanechaly přechodné zkameněliny. Pak serozšířily do okolí a nastala dlouhá doba stagnace, bez velkých změn – a to jsouty zkameněliny, co máme. Této výmluvě se říká punktuační teorie (alopatrie –Gold, Eldredge). Je to ovšem legrační: mnoho let nás učili, že evoluce probíhátak pomalu, že změny v organizmech nemůžeme ani postřehnout. A nyní násučí, že evoluce probíhala takovým fofrem, že její stopy nestačily skályzaznamenat. Podstatné je, že punktuační teorie neodpovídá gradualizmu, tedydarwinizmu, a vlastně nechtěně podporuje kreacionizmus. Ano, druhy se objevujínáhle, plně komplexní a vybavené pro život. Tato teorie staví na tom, co není:přechodné formy. Alopatrii nikdy nikdo nikde nepozoroval a kdyby se bylaskutečně odehrávala, došlo by k chaosu a míšení všech

Přechodných forem je spousta. V podání vás fundamentalistů je to ovšem pouze logická past. Paleontologové zaplní díru chybějícím mezičlánkem a vy jenom zajásáte, protože už tu jsou další dvě díry a chybějí hned další dva mezičlánky. A tak pořád, až donekonečna. Z principu vás není možné v diskuzi přesvědčit, protože jste dogmatici, náboženští tmáři. Jedině lze vyvracet vaše manipulace či vyložené lži, abyste nemátli lidi, kteří tomu nerozumějí. Nejde o vás, jde o ty ostatní.

Dovolím si pro pana Švadlenku :

O kruhách v obilí není sporu.

Dále píšete "Evoluce je postupný proces". Já jako ne-biolog, si beru pro pomoc názory z okruhu biologů, vašich kolegů. Teď mám před sebou "Jaroslav Flégr: Zamrzlá evoluce".

V kapitole " 12 A co na to paleontologická data?" jasně konstatuje, že paleontologové nenacházejí žádné proměnlivé druhy a žádný výskyt přechodných forem a tvrdí, že je to dokázáno na bohatém paleontologickém materiálu. Pan Flégr se pak přikloní k teorii Eldredge a Goulda o přerušovaných rovnováhách, jíž se snaží svojí teorií o zamrzlé evoluci vylepšit.

Celá knížka jasně ukazuje katastrofální stav této myšlenky - čistá, logická teorie o náhodných mutacích, které vedou od primitivní buňky k vědomí na jedné straně a na druhé straně žádné důkazy, které by tu čistou logickou teorii podpořily. Právě ta teorie o přerušovaných rovnováhách je to, o co všem evolučním biologům jde. Najít skulinu v životě druhu, kdy se z něj během krátké doby vyvine nový druh. Ten vývoj během krátké doby nezanechá žádná paleontologická data a tak vlk se nažral a koza zůstala celá

Dobrá je také argumentace p. Flégra o pravděpodobnosti :

"Statistická pravděpodobnost vzniku životaschopného organismu je nesmírně malá", pak kopne vědu do rozkroku a zavede si "skutečnou pravděpodobnost" a s tou už si může dělat co chce.

Já tu knížku také četl. O přechodných formách nepíše ve vašem smyslu. On samozřejmě ví dobře, že třeba mezi lidoopy a člověkem existuje spousta přechodných forem, že je spousta přechodných forem v evoluci koňovitých, kytovců, apod. Čili jste si z kontextu vytrhl jenom pár tvrzení, která se vám hodí. To platí i pro zbytek vašeho příspěvku.

Piktogramy v obilí netvoří žádné vrtulníky, natož pak mimozemšťané. Tvoří je party vtipálků - buď se sami vydávají v noci na pole (k čemuž se posléze i přiznávají, když už mají pocit, že si té švandy užili dosyta), nebo dokonce jenom používají grafické programy. To jsou vůbec ty nejpropracovanější piktogramy - zpravidla vznikly v počítači a jinak nikdy neexistovaly.

Jinak se Conklin zcela mýlí. Je to stejný logický klam jako přirovnávat vznik buňky k tornádu nad pralesem, které vytvoří New York. Evoluce je postupný proces. Na molekulární úrovni již byla pozorována v reálném čase a existuje značné množství důkazů, že to obdobně funguje i na makroúrovni. Na té molekulární úrovni si třeba něco zjistěte o tvorbě ribozymů. A netvrďte mi prosím, že ty aktivní ribozymy nakonec ve zkumavce vzniknou nikoli jako následek náhodných mutací, nýbrž působením jakéhosi nedetekovatelného "vědomí" či "vitální síly".

Vtipalci.Tak mi pane Svadlenka vysvetlete treba jak meni molekularni strukturu obilnych zrn a zpusobiji dalsi anomalie ktrymi se lisi prave kruhu u prokazanych padelku.

Příměry vymyšlené reversním způsobem, tj že se vezme stará představa atomu a hvězdné nebe, aby mohlo vzniknout néco takového, jako žena a šutr, je dávno prokouknutá a takové triky pak vypadají, jako by se k nějaké rádobypodstatě došlo logicky, nereversně a nenuceně běžným myšlenkovým sledem s fantasticky obdivuhodným zapadaním kostek skládačk (běžná věc v náboženství, ale i ve filosofii, ale opět připomínám, že blog má do filosofie strašně daleko - jedná se pouze o úvahy bez hlubšího významu). Chybou takových úćelově vykonstruovaných přímérů je v tom, že neodráží vnitřní proncip toho druhého a naopak. Bude-li mi mrak na obloze připomínat delfína, rozhodně nepůjde o delfína. Případné multiversum se z vnéjšího pohledu může jevit všelikak, třeba jako Homer Simpson, víru v toto nijak neřeším a nemám s tím problém, protože to nikdy neověříme a nebere se to nijak vážně. Ohledně neuspořádanosti - živý organismus je lapidárně požíračem entropie - chaos mění v oraginzovanou strukturu a to mu na oplátku zajišťuje adaptaci, byť s rostoucí entropií v rámci vlastní struktury, prohrává a řeší to mladší replikou sebe samého. Vesmír, narozdíl od organismu spěje k vyšší a vyšší entropii a tudíž nelze mezi to dávat rovnítko. Život je tedy něco, co jde proti entropii a tím se liší od neživé hmoty, která také ve vlastním uspořádání hledá stabilitu, ale dočasně do první prohry. Teprve tady někde začíná poctivá filosofie. Jinak karma za práci a diskusi.

Když se dívám na vesmír jak vypadal po velkém třesku a srovnám to, jak vypadá nyní tak bych řekl, že nyní je uspořádanější a to podstatně.

Co se týče toho mraku připomínajícího delfína, tak mám na mysli něco jiného. Tedy nadvesmír, jiná vesmírná sféra v níž naše sluneční soustava je pouhým atomem. Myslím si, že existuje nekonečné množství vesmírů, které z lidského hlediska mají nižší a vyšší rozměry, i když pro obyvatele stejnou velikost. Nejlépe to popisují fraktály, kdy se stejný motiv neustále opakuje na různých úrovních.