Domnívám se, že jste to nepochopil. U soukromé firmy je jedno, jestli je řízena dobře nebo špatně. Pokud je řízena špatně, dříve nebo později zkrachuje a místo ní se objeví jiná. Ale a to je opravdu důležité, pokud zkrachuje soukromá firma, daňové poplatníky to nic nestojí. Na rozdíl od státních firem, které nezkrachují nikdy, protože jim v nejhorším stát vždy dosype, takže ani nemá důvod dobře hospodařit.

Ve skutečnosti by pro nás bylo výhodné i předání státních firem prvnímu zloději do soukromého vlastnictví, protože od té doby už nebudou stát daňového poplatníka ani korunu. Naopak chybou je firmy privatizovat a když se jim přestane dařit, pokoušet se je vykoupit zpátky, to se prodraží, ale především k tomu není důvod. Když firma nefunguje v soukromých rukách, nebude fungovat ani ve státních a měla by zaniknout. A v neposlední řadě je holý nesmysl, aby stát provozoval firmy, které může pohodlně zajistit soukromý sektor. Stát bychom měli mít právě proto, že zajišťuje služby, které soukromý sektor nezajistí.

Není důvodu, proč by státní firma nemohla zkrachovat. Těch bylo mraky i za nejhlubšího totáče.

Na vaše dojmy máte samozřejmě právo, ale letitá zkušenost na mnoha místech této planety prokázala, že nemáte pravdu.

Mně to státní vlastnictví moc dobré nepřipadá, ale na druhé straně pokud firmu vlastní nějaký holding daleko za horama, tak z toho kouká buď tunel nebo nějaká polootrokářská manufaktura. Optimální by mi připadlo, aby "výrobní prostředky" vlastnili, ti kdo s nimi pracují, řekněme prostřednictvím podílů, s tím, že ředitel firmy jich bude mít samozřejmě víc než uklizečka...

To nie je mýtus, ale fakt. Schvaľovanie nákupu prístroja za milión korún v štátnej firme trvalo rok. V súkromnej obdobného zamerania dva dni. V štátnych inštitúciach vidím občas pomaly archaické počítače. Výmena môjho po poruche trvala dve hodiny, rozhodnutie prišlo rádovo v minútach (samozrjeme za novší). Najznámejšie svetové firmy sú súkromné.

Keď porovnám fungovanie štátnych firiem počas 2. svetovej vojny, kedy šlo o všetko, tak napr. ZSSR nebol schopný zaviesť do výzbroje jediný nový typ stíhacieho lietadla. Legenda ako bol P-51 Mustang, alebo viacúčelové Mosquito vznikli bez štátnej zakázky z vlastnej iniciatívy firiem.

Mimochodom... kde sa vzali čínski miliardári a milionári?

I když souhlasím, že jedním z omylů devadesátých let, byla mimo jiné privatizace podniků veřejných služeb, například zásobování pitnou vodou, musím odmítnout takové srovnání fungování čínské a evropské ekonomiky, jaké použíl autor.

Připomínám: V Číně nemá zaměstnanec nárok na dovolenou, nemá placené svátky, nemá placenou nemocenskou, zaměstnavatel neodvádí ani jüan na zdravotní a sociální pojištění, neplatí se přesčasy a padesát a více hodin týdně je běžný fond pracovní doby.

P.S. Že se management státního podniku, až na malé výjimky, jako je Budvar, neumí chovat tržně, ukazuje otřesný způsob vedení České pošty.

V článku jsem psal "Číně brzy ekonomicky stačit nebudeme a ani by to nebylo žádoucí vzhledem k čínským pracovním standardům.".

Ale jistě, že řada státních firem je řízená otřesně, stejně jako soukromých. Já bych nepsal, že to nejhorší na těch státních dnes je nedostatek tržního chování, spíše přístupy k zaměstnancům. Prostě, když jsou lidi jací sou, tak se nepěkně bude chovat vedení velké části soukromých i státních firem bez rozdílu.

Ani Číňané nectí princip kolektivního vlastnictví, jak naznačují zprávy o korupci.

To jistě a je prý velká. Je tam ale i silný vliv konfucianismu. To je již od starověku vlivná ideologie, která hlásá podřízenost autoritě ať již v rodině, nebo na úrovni státu a vyzývá k práci pro státní celek.

POZNÁMKA K DISKUZI

Asi někteří neumíme česky. V tom článku nevyzývám k následování Čínu, ani k likvidaci soukromého vlastnictví. Pouze se stavím proti vykreslování státu jako apriori špatného hospodáře za všech okolností a proti ideologii hlásající privatizovat i za cenu podvodů a zlodějství.

Co lidstvo existuje vždy nejlepším vlastníkem a hospoářem byl soukromník, a ne stát. Pád komunismu v roce 1989 se rovnal ekonomickému kolapsu systému, kterýbyl pro naplnění potřeb občanů zcela nepoužitelný. Čtyřicet let komunismučeskoslovenské hospodářství přivedlo k bankrotu, socialistický režim náš státvpravdě vytuneloval. Privatizace probíhala kuponovou metodou a pokud nějaký podnik po privatizaci zkrachoval nebo zmenšil výrobu, nelzeto přičítat "rozkradení" či "špatně provedené" privatizaci.Řada privatizovaných podniků neměla v tržním hospodářství žádné místo (jejichvýrobky nikdo nekupoval) a musela odejít z trhu.Masová privatizace v první polovině 90. let minulého století jejednoznačně nejúspěšnějším projektem moderního českého státu. Díky privatizaci se v současné době máme tak dobře jak nikdy v historii.

Nikoliv motivace, ale nemožnost ekonomické kalkulace je tím konečným hřebíkem do rakve státního majetku.

Naproti tomu je dobré vědět, že v každé skutečné a živoucí ekonomice je každý její účastník vždy podnikatelem a spekulantem. Ekonom I. Kirzner ve své knize „Jak fungují trhy“ píše, že v ekonomice: „Neustále vznikají nové příčiny nerovnováhy a příčiny cenových rozdílů. Zároveň ale tyto nerovnováhy dávají nepřetržitě vznikat silám, které mají tendenci objevovat takto vytvářené ziskové příležitosti. Tendence k vytvoření jediné ceny je neustále narušována – ale nepřetržitě obnovována.“

Takže jediný, kdo tu momentálně znovu oživuje dávno vyvrácené mýty o správném spravování státního majetku jste bohužel vy.

Bohužel, ač mám články pana Bajnara rád on osobně by rád nastolil nějakou utopistickou společnost, ale klidně bych se s ním vsadil, že kdyby existovala společnost složená jenom z Bajnarů tak by byl první kdo by z této společnosti chtěl utéct. Však existuje spousty pokusů podobně smýšlejících lidí, kterým šlo o všeobecné blaho. Zakládali vlastní vesničky, žili bez peněz jen pro potřeby každého jednotlivce a přesto tyto utopické pokusy končily neslavně. A to ti lidé byli naladěni na stejnou utopickou notu. U daleko rozmanitějšího normálního společenstva to nebude fungovat už vůbec.

A taky jsem zvědav jak dlouho se budem vymlouvat na zlodějiny 90 let. Ano... privatizace neproběhla úplně košer. Ale ekonomika je už o několik parníků dál. Jsou tu lidé co kradou (ale ti tady byli, jsou a budou vždy) ale hlavní rozkradačská doba už skončila a můžeme být šťastní, že tu máme jednu z nejliberálnějších demokracií na světě včetně slušně fungující ekonomiky jako celku. Komunismus prostě nefunguje. V Číně není komunismus ani z 10%. Sice tam maj jakous takous komunistickou stranu, ale tu víceméně vlastněj tvrdí kapitalisté (viz. to, že čínskej prezident patří k nejbohatším lidem na světě). V KLDR je je komunismus doveden do ad absurdum. Kolektivní vedení nikdy nefungovalo a fungovat nebude. Jak není osobní odpovědnost vše de do kytek a to včetně morálky.

Kdyby u nás byl zaveden způsob řízení ekonomiky!Iky jako v Číně, nazvali by to naší socialisté ne kapitalismem, ale otrokářstvím. Zaměstnanci si tam začínají prosazovat ve velkých společnostech práva, která evropští zaměstnanci měli už počátkem minulého století. A v malých firmách panuje tvrdé nevolnictví.

Koukám, že nemáte žádné zkušenosti s chodem čínských firem a vztahu zaměstnanců v čínském průmyslu. Vyvedu Vás z dalšího omylu. Číňana skutečně osud jeho firmy vůbec, ale vůbec nezajímá. Naše firma leta spolupracuje s čínskými firmami z různých čínských průmyslových měst. A jedno mají společné. Neuvěřitelná fluktuace lidí. Z rok je schopna firma obměnit 70% lidí včetně vrcholného managmentu. Vysvětlíte zdlouhavě problém jednomu číńanovi aby tam za 5 měsíců na jeho místě seděl úplně novej člověk, kerej opět neví vůbec nic. POkud čínskou firmu nespoluřídí člověk ze západu tak je Ćína absolutně neschopná. Čína vydělává na totálně podhodnocené pracovní síle a na totálně podhodnocené čínské měně. Ale i to už se postupně mění a Ćínu už není tak levná jak bývala.