Je tu asi i možnost třetí, kterou měl možná na mysli Tesla ve svém výroku. A to ta, že věda vyvine časem takové metody, které budou schopné zkoumat paranormální jevy. K tomu ovšem nemusí nikdy dojít v tom případě, pokud žádné paranormální jevy neexistují, což je třeba jako možnost také připustit. Stejně, jako musíme připustit, že věda je (zatím) tak „neschopná“, že neumí (existující) paranormální jevy detekovat.

"Já nepřesvědčil je a oni zase mně." Tohle bych asi použil jako motto mého

příspěvku. Setkávám se s tím při mých diskusích také, takže jsem se zákonitě musel zamyslit nad tím, co je vlastně SMYSLEM těchto diskusí. Každý má asi trochu jiný přístup. Někomu jde jen o to "vykřiknout" svůj názor (nebo jen pocit) do světa, někdo se nad článkem zamýšlí z různých stran, někdo má jednoznačný názor a snaží se přesvědčit ostatní, a našlo by se dost dalších přístupů. Jak píšete, s tím přesvědčováním je to všelijaké, a většinou to končí výše uvedeným konstatováním. K další úvaze bych citoval. „V den kdy věda začne zkoumat paranormální jevy, udělá za jediný rok větší pokrok, než za celá staletí svého trvání.“ Především nevidím v tomhle výroku nic světoborného, protože Tesla kromě spousty užitečných nápadů a vynálezů měl taky spousty nápadů a vizí, které, řečeno decentně, nevedly nikam. Takže brát každý jeho výrok jako universum se asi nedá. Nicméně tenhle citát navozuje úvahu, jestli se prostě v oněch diskusích často úplně nemíjíme, co se týká předmětu těchto diskusí? Jako se míjí „věda“ a „paranormální jevy“. Aby se tyhle dva fenomény „potkaly“ nebo, řekněme, „pronikly“, muselo by dojít k jedné ze dvou možností. Buď by musela věda upustit od své vědeckosti, tedy stát se pseudovědou, aby mohla „zkoumat“ třeba paranormální jevy, které jsou klasickými vědeckými motodami prostě nezkoumatelné, nebo by musely paranormální jevy mít takový projev v realitě, který by byl klasickými vědeckými metodami zachytitelný. Stručně řečeno, a to je i můj přístup coby „praktického“ skeptika, vždy se ptám: „Jaký to má dopad na naši realitu?“ (pokračování...)

Nilola Tesla - rok nar. 1856, Max Planck - rok nar. 1858, Einstein... O těch výrocích v této parafrázované podobě lze pochybovat, zcela jistě však o tom, co měl pronést Einstein, ale to je celkem jedno. Jde o to, že v jisté době patřilo k dobrému vychování držeti se jakéhosi folkloru a bylo nemyslitelné distancovat se od jednoho pro druhé (proto jsem uvedl roky narození). Dovolím si upozornit na pár chyb ve Vašem textu - v žádné vědecké práci či teorii se neobjevil duch. Pokud ano, nejednalo se o vědeckou práci. Vědomí, že není produktem mozku - zřejmé nemáte klinickou zkušenost a z jiného soudku, třeba neposkvrněné početí Marie bylo vymyšleno (ukradeno z jiného) z logické příčiny, aby se nic nemohlo z genetických dispozic člověka přenést na Ježíše, tj aby jeho boží status byl legitimní (Marie fungovala jen jako inkubátor). Nelze tedy mluvit o žádném spojení dogmat - to je Vámi pronesený bohapustý nesmysl, protože jedna disciplína je schopna poskytnout vysvětlení k vymyšlenému dogmatu té druhé, je schopna měnit názor z okamžitých zjištění narozdíl od druhé, ale nikdy ta druhá k první bez pomoci andělů či dalších nadpřirozených sil nebo esoterických rádobypředpokladů.

karma

I ve svém věku jsem se zase dosti poučil (dogma ve vědě, skepse ve víře), faktem je, že jsem nikdy v životě neměl příliš času na to trochu hlouběji se zabývat filosofií.

Během života a díky zkušenostem jsem došel, nebo dopotácel se ke své vlastní víře a jako skeptik jsem v životě dospěl k agnosticismu a tak ve věcech myšlení následuji vlastní rozum až tam, kam mě zavede, bez ohledu na cokoliv jiného. Karma