Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stinné stránky vědy

16. 03. 2014 6:50:21
Věda stále pro většinu dnešních lidí je něco skoro posvátného a nedotknutého. Domnívají se, že vědecký přístup je objektivním zkoumáním skutečnosti a vědecké poznání je založeno na jasných přesvědčivých důkazech.

Ne vždy tomu tak bylo a ne vždy to tak je v současnosti. Tento článek bych chtěl věnovat stinným stránkám v historii a současnosti vědy z různých pohledů. Začnu výrokem slavného německého fyzika Maxe Planca, zakladatele kvantové teorie. Planc v něm v několika větách trefně pojmenoval základní nedostatky současného vědeckého paradigmatu a komercí ovlivněněného přístupu vědy ke světu.

Věda, která nerespektuje ve svém myšlení makrokosmos nebo metafyziku se nikdy nedopídí pravdy a ani se k ní nepřiblíží. Nejenom, že se stane zajatcem materiálního hlemýždího domečku, ale věda se za posledních dvě stě let stává lokajem účelu, průmysl se dá identifikovat pouze a jenom s tím fyzickým, hmatatelným, jenom to se dá prodat a dá se na tom vydělat...

Zrod moderní vědy

veda3.jpgPočátek moderní vědy můžeme klást do 17.stol. Byla to doba, kdy mnozí myslitelé byli znechuceni dogmatismem a tmářstvím spojeným s vládou církve v posledních staletích. Objevil se názor, že světlo které pročistí tuto temnotu může vzejít pouze z rozumu, že je třeba opustit veškerou mystiku a metafyziku. Proto se tato doba nástupu rozumu nazvala osvícenstvím.

Na jejím počátku ve Francii žil významný matematik a filozof, jezuitský žák René Descart. Jako první filozof moderní doby sesadil z trůnu Boha a na jeho místo postavil člověka. Na místo představy vesmíru jako živého organismu typickém ve starověké filozofii vytvořil představu vesmíru a člověka jako hodinového stroje. V roce 1637 Descart prohlásil

"Když se naučíme pochopit sílu ohně, vzduchu a planet, hvězd, nebe a všech ostatních těles,které nás obklopují, když jim budeme rozumět jako rozumíme různým řemeslům, pak bychom mohli tyto přírodní síly používat podobným způsobem jako ta řemesla. Takto bychom mohli my, lidé, ze sebe udělat pány a majitele přírody..."

Přečtěte si poslední větu Descartova vyjádření. Není právě zde prapříčina dnešního žalostného stavu životního prostředí na mnoha místech světa a hrozících velkých ekologických katastrof?

Kameny z nebe padat nemohou

veda4.jpgS vědou je to tak trochu jako socialismem. Krásné ideje, problém je však s lidmi. V každé společnosti hrají velkou roli autority. Lidí jím věří a příliš o jejich pravdivosti nepřemýšlí. Ti co jejich závěry odmítají uznat jsou často označování jako hlupáci i když pro svá tvrzení mají jasné argumenty.

Příkladem vědecké autority Francie 18.stol. byl chemik Antoine Lavoisier (1743-1794).Ve svých výzkumech se zabýval i zkoumáním meteoritů. Dospěl při tom k pozoruhodnému závěru: vznikají působením blesků. Jeho autorita vedla k tomu, že francouzská Akademie - nejváženější vědecká instituce své doby - vyjádřila přesvědčení, že "kameny z nebe padati nemohou, neb tam žádné nejsou". Ani stovky svědectví nemohly bohorovné akademiky přesvědčit o jejich neomylnosti. Nepohnulo s ní ani svědectví 300 osob, které roku 1790 viděly padat meteorický déšť nad obcí Barbotan v kraji Bordeaux. Na výpověď samotného starosty prý její představitelé reagovali slovy: "Je třeba politovat obec, jejíž představitel i v našem osvíceném století věří, že z oblohy padá kamení." Krátce na to Akademie dokonce vydala rozhodnutí, že se těmito případy už nebude zabývat.

To co jsem uvedl byl jen jeden z mnoha případů kdy věda tvrdila, že je něco nemožné a její představitelé zesměšňovali všechny ty, kteří v něco takového věřili. Tvrdilo se, že zákony fyziky nedovolují, aby bylo možné zkonstruovat letadla. V 19.stol. nebylo mladým studentům doporučováno studium fyziky, protože prý již vše podstatné bylo objeveno. Na počátku 20.stol. byla vysmívaná Wagenerova teorie o pohybů kontinentů...

Kruhy v obilí jsou dílem podvodníků

veda5.jpgV jednom svém článku jsem uvedl, že dogmatismus není primárně spojen s náboženstvím, ale je to způsob myšlení částí lidské populace. Bohužel převládl i ve vědě. Příkladem dogmatu ve vědě je převládající víra v nepřítomnost mimozemských návštěvníků na zemi. Jakákoliv svědectví o jejich přítomnosti je hodnoceno akademickou vědou automaticky jako přírodní jev, halucinace pozorovatelů, klam či podvod a to i přesto, že takto nabízená "vědecká" vysvětlení jsou v jasném rozporu se zjištěnými fakty.

Krásným příkladem těchto přístupů je studium fenoménu kruhů v obilí. Ve 20.stol. se v obilí nejdříve v Anglii a poté i jinde začaly objevovat záhadné kruhy a poté i složitější obrazce. Po několika letech se úřadům přihlásila skupina vtipálků, kteří se označili za jejich autory. Jev byl tímto pro vědu vysvětlen. Na stránce vědeckých skeptiků a v jednom z dílů populárně vědeckého časopisu 21.století je ve slovníku „pavěd“ o kruzích v obilí napsáno toto:

Kruhy nemají nic společného s mimozemšťany. Jde o žert, kterým se baví někteří vtipálkové. Příčinu se podařilo objasnit, když byly opakovaně přistiženy osoby, které obrazce na poli vytvářely a když se také vysvětlil způsob zhotovení kruhů. Jeden konec tyče se připevnil k zemi, druhým koncem se otáčelo a tyč obilí uvláčela. Snad jako první byli přistiženi D. Bower a D.Chorley v Anglii, kteří přiznali, že v r.1991 vyrobili 250 kruhů.

O tom jaká je skutečnost se může přesvědčit každý od toho, kdo o fenoménu alespoň trochu ví a zná základní fakta. Dozví se, že obrazce padělatelů jsou od pravých snadno odlišitelné. Jednak způsobem polehnutí obilí, které nejeví známky poškození. Dále změnou molekulární struktury obilí a anomálními fyzikálními projevy v obrazci (magnetické anomálie, vyšší radioaktivita proti pozadí). Dozví se tedy, že existenci pravých obrazců v obilí není možné vysvětlit žádnou známou současnou technologií a prkénky vtipálků už vůbec ne. Tvorba obrazců mimozemšťany pro naše poučení se tak jeví logicky jako nejjednodušší a nejlogičtější forma vysvětlení, třebaže k tomu ještě není 100% důkaz.( byla pořízená videa na kterých při vzniku obrazců letěla světelná koule a v blízkosti bylo několikrát spatřeno Ufo)

Tématem dogmatismu ve vědě se v poslední době zabýval britský biolog Rupert Sheldrake v knize Vědecký klam. Jak osvobodit ducha výzkumu. Sheldrake píše, že tvrdé jádro dnešní vědecké komunity se ve střežení svých privilegií za podpory vlád a mezinárodních institucí chová jako v minulosti inkvizice v hájení svaté pravdy a potírání kacířství. Podle Sheldraka tím tato vědecká komunita dnes stejně jako církev tehdy znemožňuje další vývoj bádání a je sama sobě překážkou, vězením a svěrací kazajkou. V úvodu knihy sepsal jakési "desatero vědecké víry". Je to soubor ničím nedokázaných tvrzení a domněnek, které tvoří základ současného převládajícího materialistického vědeckého paradigmatu."Vše je v zásadě mechanické.Veškerá hmota je bez vědomí.Množství hmoty a energie je neměnné.Přírodní zákony jsou věčné a vždy stejné.Příroda je bezúčelná a evoluce bezcílná.Všechno biologické dědictví je hmotné a předávané geneticky a hmotně.Mysl je uvnitř mozku a je pouze jeho činností Paměť se střádá jako hmotné stopy v mozku a smrtí se vymazává. Nevysvětlitelné úkazy, jako je telepatie, jsou iluze Mechanická medicína je jediná metoda, která skutečně funguje."

Podvody ve vědě

veda6.jpgZnámé rčení „Peníze jsou až na prvním místě“ platí i pro současnou vědu, která je hlavně o penězích. Vědci potřebují pro svůj výzkum peníze a granty. Zadavatelé výzkumu, často soukromé firmy zase potřebují, aby výsledky výzkumu firmě pomohly k co největším ziskům.

Před třemi lety tiskem prošla zpráva, že Dr. Scott Reuben, bývalý člen tiskové kanceláře farmakologického koncernu Pfizer, přiznal vinu za falšování tuctů výzkumních studií, které byly publikovány v medicínských časopisech. Dle zpráv zveřejněných napříč hlavními médii, Dr. Reuben přijal v roce 2005 od společnosti Pfizer grant ve výši 75 000 USD za studii týkající se „léku“Celebrex. Studie, která byla publikována v medicínském časopise, byla od té doby citována stovkami dalších doktorů a výzkumníků jako „důkaz“, že Celebrex pomohl zmírnit bolest v průběhu pooperační rekonvalescence. Je za tím pouze jeden problém: Studie se nezúčastnili vůbec žádní skuteční pacienti.

Shodou okolností se současně v několika odborných časopisech objevila zpráva o „epidemii falešně pozitivních výsledcích studií„. Jak uvádějí tyto zdroje je stále stoupající počet těchto zmanipulovaných studií celosvětovým fenoménem – a to ve všech oborech – ekonomii, společenských vědách i přírodních vědách. Zvláště znepokojující jsou ale tyto skutečnosti v (bio)medicíně.

Masivně vzrůstající četností podvodů v současné vědě se zabýval i známý český vědec a popularizátor vědy František Koukolík v článku Vědci podvádějí čím dál více. Proč a co s tím? Ve svém zajímavém článku např. píše. „Od roku 1975 stoupl počet podvodů ve vědě desetinásobně...pokud bude pokračovat současný vývoj, je možné, že se v budoucnosti nenajde vůle proti těmto podvodům bojovat

Masivní nárůst četnosti falšování ve vědě vysvětluje osobními selháním, snahou některých vědců za každou cenu sebe proslavit něčím novým a především ekonomickými a byrokratickými tlaky. „ Situaci v současné vědě a tlak, jemuž jsou vědci vystaveni, vystihuje přízračný výrok Publikuj, nebo zhyň! (anglicky Publish or perish!). Současný systém oceňování vědeckých výsledků a rozdělování financí je nutí publikovat za každou cenu.

Obrana vědy

veda7.jpgI přes všechny přešlapy a nedostatky si stále vědy vážím. Za poslední staletí udělala věda veliký kus práce v poznání přírody.

Bylo to hlavně díky vědeckým velikánům, kteří viděli dál než většina lidí dneška. Byli to např. Einstein, Tesla, Fermi či Planc.

I přes převládající materialismus ve vědě si stále více vědců uvědomuje, že objevy moderní vědy naopak vyvracejí materialistický obraz světa. Výrok fyzika J.A. Fleminga naznačuje, kam se podle mého názoru bude ubírat budoucnost vědy.

Velké množství moderních objevů úplně rozbilo starý materialismus. Vesmír se dnes jeví našim očím jako myšlenka.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Petr Bajnar | neděle 16.3.2014 6:50 | karma článku: 10.56 | přečteno: 735x


Další články blogera

Petr Bajnar

Chemické Sarajevo?

Dne 7.4.2018 se podle svědectví syrské organizace „Bílé přilby“ uskutečnil v syrském městě Ghúta útok chemickými zbraněmi, který si vyžádal několik desítek obětí na civilním obyvatelstvu.

12.4.2018 v 10:58 | Karma článku: 44.40 | Přečteno: 4480 | Diskuse

Petr Bajnar

Český velikonoční příběh

Jsou velikonoce. Svátky, které již v dávných dobách lidé vnímali jako oslavu začátku jara, kdy po dlouhém období zimního spánku se příroda znovu probouzí k novému životu.

31.3.2018 v 17:34 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 264 |

Petr Bajnar

Fake News z Británie

Fake News bylo vyhodnoceno jako nejčastěji skloňované slovo v loňském roce ve veřejném prostoru. Jeho český význam je falešná či neověřená zpráva, či prostě dezinformace.

23.3.2018 v 17:54 | Karma článku: 37.49 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Petr Bajnar

Demokracie a demokraté

Pravděpodobně většina z vás již někdy v životě hrála s malým dítětem hru „Člověče nezlob se“ a mohla se tak seznámit s obvyklými dětskými reakcemi na průběh hry.

16.3.2018 v 12:07 | Karma článku: 40.44 | Přečteno: 1463 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jiří Stratil

Hlavolam

Tyto vzory mi vyšly jediným kliknutím černou barvou na pozadí obrázku s věží Staroměstské radnice. Kde se berou ty fantastické grafické vzory, jejich přesné opakování a ty jejich kombinace?

24.4.2018 v 10:12 | Karma článku: 6.07 | Přečteno: 270 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie relativity pro ty, kdo si myslí, že ji nikdy nepochopí

Byly pro vás všechny výklady speciální teorie relativity příliš nepochopitelné a složité? Tak zkuste ještě přístupnější výklad, který vám relativitu přiblíží paralelami s důvěrně známými jevy jako jsou stín nebo déšť.

24.4.2018 v 9:13 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 610 | Diskuse

Jiří Stratil

Tajemství z vesmíru

Tak tento trojdílný koberec mám také z pozadí jednoho obrázku, který mi vznikl kliknutím funkcí "barevná plocha" v programu "malování".

23.4.2018 v 9:02 | Karma článku: 5.01 | Přečteno: 191 | Diskuse

Dana Tenzler

Nechte si se mnou nechat zajít chuť na … pizzu

Co mají společného pizza a hamburger? Jsou to jednoduché pokrmy, zhotovené z levných přísad. Někdy až moc levných. Pojďme se podívat, co se dá najít v průmyslové pizze. (délka blogu 10 min.)

23.4.2018 v 8:00 | Karma článku: 35.07 | Přečteno: 3877 | Diskuse

Libor Čermák

Záhady poutního místa Chimayo

Víte, jaké je nejnavštěvovanější poutní místo ve Spojených státech amerických? Je to El Santuario de Chimayo v sev. části Nového Mexika, přezdívané "americké Lourdy". A i k němu se váže několik zajímavých legend či dokonce záhad.

22.4.2018 v 14:13 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 188 |
Počet článků 388 Celková karma 31.86 Průměrná čtenost 1513

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.