Stinné stránky vědy

Věda stále pro většinu dnešních lidí je něco skoro posvátného a nedotknutého. Domnívají se, že vědecký přístup je objektivním zkoumáním skutečnosti a vědecké poznání je založeno na jasných přesvědčivých důkazech. 

Ne vždy tomu tak bylo a ne vždy to tak je v současnosti. Tento článek bych chtěl věnovat  stinným stránkám v historii a současnosti vědy z různých pohledů. Začnu výrokem slavného německého fyzika Maxe Planca, zakladatele kvantové teorie. Planc v něm v několika větách trefně pojmenoval základní nedostatky současného vědeckého paradigmatu a komercí ovlivněněného přístupu vědy ke světu.

„Věda, která nerespektuje ve svém myšlení makrokosmos nebo metafyziku se nikdy nedopídí pravdy a ani se k ní nepřiblíží. Nejenom, že se stane zajatcem materiálního hlemýždího domečku, ale věda se za posledních dvě stě let stává lokajem účelu, průmysl se dá identifikovat pouze a jenom s tím fyzickým, hmatatelným, jenom to se dá prodat a dá se na tom vydělat…“

Zrod moderní vědy

Počátek moderní vědy můžeme klást do 17.stol. Byla to doba, kdy mnozí myslitelé byli znechuceni dogmatismem a tmářstvím spojeným s vládou církve v posledních staletích. Objevil se názor, že světlo které pročistí tuto temnotu může vzejít pouze z rozumu, že je třeba opustit veškerou mystiku a metafyziku. Proto se tato doba nástupu rozumu nazvala osvícenstvím.

Na jejím počátku ve Francii žil významný matematik a filozof, jezuitský žák René Descart. Jako první filozof moderní doby sesadil z trůnu Boha a na jeho místo postavil člověka. Na místo představy vesmíru jako živého organismu typickém ve starověké filozofii vytvořil představu vesmíru a člověka jako hodinového stroje. V roce 1637 Descart prohlásil

"Když se naučíme pochopit sílu ohně, vzduchu a planet, hvězd, nebe a všech ostatních těles,které nás obklopují, když jim budeme rozumět jako rozumíme různým řemeslům, pak bychom mohli tyto přírodní síly používat podobným způsobem jako ta řemesla. Takto bychom mohli my, lidé, ze sebe udělat pány a majitele přírody..."

Přečtěte si poslední větu Descartova vyjádření. Není právě zde prapříčina dnešního žalostného stavu životního prostředí na mnoha místech světa a hrozících velkých ekologických katastrof?

Kameny z nebe padat nemohou 

S vědou je to tak trochu jako socialismem. Krásné ideje, problém je však s lidmi. V každé společnosti hrají velkou roli autority. Lidí jím věří a příliš o jejich pravdivosti nepřemýšlí. Ti co jejich závěry odmítají uznat jsou často označování jako hlupáci i když pro svá tvrzení mají jasné argumenty.

Příkladem vědecké autority Francie 18.stol. byl chemik Antoine Lavoisier (1743-1794).Ve svých výzkumech se zabýval i zkoumáním meteoritů. Dospěl při tom k pozoruhodnému závěru: vznikají působením blesků. Jeho autorita vedla k tomu, že francouzská Akademie - nejváženější vědecká instituce své doby - vyjádřila přesvědčení, že "kameny z nebe padati nemohou, neb tam žádné nejsou". Ani stovky svědectví nemohly bohorovné akademiky přesvědčit o jejich neomylnosti.  Nepohnulo s ní ani svědectví 300 osob, které roku 1790 viděly padat meteorický déšť nad obcí Barbotan v kraji Bordeaux. Na výpověď samotného starosty prý její představitelé reagovali slovy: "Je třeba politovat obec, jejíž představitel i v našem osvíceném století věří, že z oblohy padá kamení." Krátce na to Akademie dokonce vydala rozhodnutí, že se těmito případy už nebude zabývat. 

To co jsem uvedl byl jen jeden z mnoha případů kdy věda tvrdila, že je něco nemožné a její představitelé zesměšňovali všechny ty, kteří v něco takového věřili. Tvrdilo se, že zákony fyziky nedovolují, aby bylo možné zkonstruovat letadla. V 19.stol. nebylo mladým studentům doporučováno studium fyziky, protože prý již vše podstatné bylo objeveno. Na počátku 20.stol. byla vysmívaná Wagenerova teorie o pohybů kontinentů…

Kruhy v obilí jsou dílem podvodníků 

V jednom svém článku jsem uvedl, že dogmatismus není primárně spojen s náboženstvím, ale je to způsob myšlení částí lidské populace. Bohužel převládl i ve vědě. Příkladem dogmatu ve vědě je převládající víra v nepřítomnost mimozemských návštěvníků na zemi. Jakákoliv svědectví o jejich přítomnosti je hodnoceno akademickou vědou automaticky jako přírodní jev, halucinace pozorovatelů, klam či podvod a to i přesto, že takto nabízená "vědecká" vysvětlení jsou v jasném rozporu se zjištěnými fakty. 

Krásným příkladem těchto přístupů je studium fenoménu kruhů v obilí. Ve 20.stol. se v obilí nejdříve v Anglii a poté i jinde začaly objevovat záhadné kruhy a poté i složitější obrazce. Po několika letech se úřadům přihlásila skupina vtipálků, kteří se označili za jejich autory. Jev byl tímto pro vědu vysvětlen. Na stránce vědeckých skeptiků a v jednom z dílů  populárně vědeckého časopisu 21.století je ve slovníku „pavěd“ o kruzích v obilí napsáno toto:

Kruhy nemají nic společného s mimozemšťany. Jde o žert, kterým se baví někteří vtipálkové. Příčinu se podařilo objasnit, když byly opakovaně přistiženy osoby, které obrazce na poli vytvářely a když se také vysvětlil způsob zhotovení kruhů. Jeden konec tyče se připevnil k zemi, druhým koncem se otáčelo a tyč obilí uvláčela. Snad jako první byli přistiženi D. Bower a D.Chorley v Anglii, kteří přiznali, že v r.1991 vyrobili 250 kruhů.

O tom jaká je skutečnost se může přesvědčit každý od toho, kdo o fenoménu alespoň trochu ví a zná základní fakta. Dozví se, že obrazce padělatelů jsou od pravých snadno odlišitelné. Jednak způsobem polehnutí obilí, které nejeví známky poškození. Dále změnou molekulární struktury obilí a anomálními fyzikálními projevy v obrazci (magnetické anomálie, vyšší radioaktivita proti pozadí). Dozví se tedy, že existenci pravých obrazců v obilí není možné vysvětlit žádnou známou současnou technologií a prkénky vtipálků už vůbec ne. Tvorba obrazců mimozemšťany pro naše poučení se tak jeví logicky jako nejjednodušší a nejlogičtější forma vysvětlení, třebaže k tomu ještě není 100% důkaz.( byla pořízená videa na kterých při vzniku obrazců letěla světelná koule a v blízkosti bylo několikrát spatřeno Ufo)

Tématem dogmatismu ve vědě se v poslední době zabýval britský biolog Rupert Sheldrake v knize Vědecký klam. Jak osvobodit ducha výzkumu. Sheldrake píše, že tvrdé jádro dnešní vědecké komunity se ve střežení svých privilegií za podpory vlád a mezinárodních institucí chová jako v minulosti inkvizice v hájení svaté pravdy a potírání kacířství. Podle Sheldraka tím tato vědecká komunita dnes stejně jako církev tehdy znemožňuje další vývoj bádání a je sama sobě překážkou, vězením a svěrací kazajkou. V úvodu knihy sepsal jakési "desatero vědecké víry". Je to soubor ničím nedokázaných tvrzení a domněnek, které tvoří základ současného převládajícího materialistického vědeckého paradigmatu."Vše je v zásadě mechanické.Veškerá hmota je bez vědomí.Množství hmoty a energie je neměnné.Přírodní zákony jsou věčné a vždy stejné.Příroda je bezúčelná a evoluce bezcílná.Všechno biologické dědictví je hmotné a předávané geneticky a hmotně.Mysl je uvnitř mozku a je pouze jeho činností Paměť se střádá jako hmotné stopy v mozku a smrtí se vymazává. Nevysvětlitelné úkazy, jako je telepatie, jsou iluze Mechanická medicína je jediná metoda, která skutečně funguje."

Podvody ve vědě

Známé rčení „Peníze jsou až na prvním místě“ platí i pro současnou vědu, která je hlavně o penězích. Vědci potřebují pro svůj výzkum peníze a granty. Zadavatelé výzkumu, často soukromé firmy zase potřebují, aby výsledky výzkumu firmě pomohly k co největším ziskům.

Před třemi lety tiskem prošla zpráva, že Dr. Scott Reuben, bývalý člen tiskové kanceláře farmakologického koncernu Pfizer, přiznal vinu za falšování tuctů výzkumních studií, které byly publikovány v medicínských časopisech. Dle zpráv zveřejněných napříč hlavními médii, Dr. Reuben přijal v roce 2005 od společnosti Pfizer grant ve výši 75 000 USD za studii týkající se „léku“Celebrex. Studie, která byla publikována v medicínském časopise, byla od té doby citována stovkami dalších doktorů a výzkumníků jako „důkaz“, že Celebrex pomohl zmírnit bolest v průběhu pooperační rekonvalescence. Je za tím pouze jeden problém: Studie se nezúčastnili vůbec žádní skuteční pacienti.

Shodou okolností se současně v několika odborných časopisech objevila zpráva o „epidemii falešně pozitivních výsledcích studií„. Jak uvádějí tyto zdroje je stále stoupající počet těchto zmanipulovaných studií  celosvětovým  fenoménem  – a to ve všech oborech – ekonomii, společenských vědách i přírodních vědách.  Zvláště znepokojující jsou ale tyto skutečnosti v (bio)medicíně.

Masivně vzrůstající četností podvodů v současné vědě se zabýval i známý český vědec a popularizátor vědy František Koukolík v článku Vědci podvádějí čím dál více. Proč a co s tím? Ve svém zajímavém článku např. píše. „Od roku 1975 stoupl počet podvodů ve vědě desetinásobně…pokud bude pokračovat současný vývoj, je možné, že se v budoucnosti nenajde vůle proti těmto podvodům bojovat

Masivní nárůst četnosti  falšování ve vědě vysvětluje osobními selháním, snahou některých vědců za každou cenu sebe proslavit něčím novým a především ekonomickými a byrokratickými tlaky. „ Situaci v současné vědě a tlak, jemuž jsou vědci vystaveni, vystihuje přízračný výrok Publikuj, nebo zhyň! (anglicky Publish or perish!). Současný systém oceňování vědeckých výsledků a rozdělování financí je nutí publikovat za každou cenu.“

Obrana vědy

I přes všechny přešlapy a nedostatky si stále vědy vážím. Za poslední staletí udělala věda veliký kus práce v poznání přírody.

Bylo to hlavně díky vědeckým velikánům, kteří viděli dál než většina lidí dneška. Byli to např. Einstein, Tesla, Fermi či Planc.

I přes převládající materialismus ve vědě si stále více vědců uvědomuje, že objevy moderní vědy naopak vyvracejí materialistický obraz světa. Výrok fyzika J.A. Fleminga naznačuje, kam se podle mého názoru bude ubírat budoucnost vědy.

Velké množství moderních objevů úplně rozbilo starý materialismus. Vesmír se dnes jeví našim očím jako myšlenka.