O ruské duši

29. 05. 2014 8:07:10
Každý národ, stejně jako každá země má svou duši. Je možné jí vycítit ze struktury jazyka, způsobů myšlení, uchovávaných tradic a mýtů, převládajících zvyků a způsobů jednání. Je možné ji vycítit při pobytu v dané zemi, nebo jen prostým naladěním se při filmu či knize pojednávající o dané zemi.

Svou duši má i Rusko a Rusové. Slovanský národ s dlouhou známou historickou a téměř neznámou prehistorickou tradici, která čím více se noříme do minulosti splývá s celkovou slovanskou tradicí, indoevropskou-arijskou tradicí až nakonec s obecně lidskou tradicí.

Dějinám Ruska jsem věnoval sedm článků. Tento poslední článek chápu jako jisté hlubší filozoficky zaměřené shrnutí, doplněné několika dalšími fakty s cílem pokusit se uzavřít celou problematiku historie Ruska do jednoho úplnějšího celku.

RUSKO V DOBÁCH MÝTŮ A LEGEND

Úvod

rusko3.jpgAč se nám historická věda snaží namluvit, že civilizace je na zemi stará 5000let, stovky historických nálezů na všech kontinentech ukazují, že je to jinak. Vše nasvědčuje tomu, že vyspělé civilizace se na naší planetě objevují už desítky a stovky tisíců let. Vznikají, prožívají rozkvět, úpadek a zánik. I země prochází změnami. Některé pevniny zanikají a jiné se vynořují z moře během gigantických katastrof pravidelně postihujících zemi. Mění se sklon zemské osy a tedy i klima. Tam kde byly kdysi tropy je dnes zima a led. Tam kde kdysi byl led je dnes tropický ráj.

Dávné proměny země jsou zachyceny ve starých legendách a vyprávěních. Patří k ním indické Védy, iránská Avesta, seveská Edda, Bible čerpající ze sumerských textů, legendy indiánů Hopi a Aztéků a také staroslovanské texty označované termínem slovansko-arijské védy.

Poslední staletí byly tyto texty potlačovány. Nejdříve křesťanskou církvi a poté mainstreamovou vědou. Stále se objevují tvrzení, že to co se zde píše jsou jen báchorky, kterým věří jen malé děti. A to přesto, že obsahy vyprávění kultur na různých místech světa jsou si pozoruhodně podobné.

Hlavním zdrojem pro studium počátku ruských dějin mainstreamové historické vědy je spis „Pověsti dávných časů“ zapsaný kyjevským mnichem Nestorem na počátku 12.stol. Líčí dějiny od potopy světa, rozdělení Slovanů a vývoj Kyjevské Rusi až do 12.stol. Neuškodí se však podívat i na zdroje jiné.

Helena Petrova Blavatská

rusko4.jpgJednou z nejznámějších postav historie světové esoteriky je ruská šlechtična žijící v 19.stol. Helena Petrovna Blavatská. Vyrůstala v prostředí, kde se hojně hovořilo o staroruským mýtech a legendách. Blavatská v sobě brzy objevila jasnovidecké schopnosti. Údajně byla schopna komunikovat s duchy zemřelých, hovořila i se skřítky a dalšími přírodními bytostmi. Dobrodružná povaha jí přivedla k cestám do různých koutů světa. Cestování pojila s duchovním hledáním. Zvlášť silný vliv na ní měly pobyty v Indii a Tibetu. Učila se u tamních duchovních mistrů a získala i přístup k starým textům. Vytvořila nauku-teozofii jako jakousi syntézu východního a západního poznání. Pochopila, že všechna hlavní náboženství mají společný pravdivý základ.

Součásti teozofie je i pojednání o dávné historii lidstva a předcích Slovanů. Ve svých knihách Blavatská vypráví o bílé arijské rase, která obývala dnes již dávno potopenou pevninu v severním ledovém oceánu-Hyperboreu, současnici dalších, později potopených kontinentů: Atlantidy a země MU. Před jejím zánikem začaly skupiny obyvatel tuto zemi opouštět. Putovali různými cestami na jih a při tom zakládali města a osady v rozsáhlé části dnešní Euroasie. Vnímali ducha země kterou procházeli. Na místech silových zemských center začali hluboko pod zemí umisťovat magické krystaly křemene. Na povrchu země pak uprostřed polí, lesů, jezer umisťovali „zpívající kameny“-obdoby evropských menhirů. Magické krystaly a „zpívající kameny“ se nacházejí údajně kolem Volhy, na Urale, kolem jezera Bajkal a na některých dalších místech Sibiře. Arijci na své cestě došli až k mohutným Himalájím do Tibetu a Indie. Jazykem Arijců se stal sanskrt-jazyk indických duchovních textů. Znalosti označovali Arijci slovem Védy=vědění. Zahrnovaly jak duchovní vědomosti, tak vědomosti o přírodě, lékařství a technice. Podle své duchovní vyspělosti se lidé sdružovali přirozeně do kast. Vznikla tak kasta strážců vědění, kasta ochránců a bojovníků-rusky varjagů, kasta řemeslníků, rolníků, chovatelů skotu-skotové... a také rodová aristokracie která přirozeně vládla. Až později kasty nabyly negativní význam ve chvíli, když lidé ztratili vnímání jejich přirozeného smyslu a začali se dělit na ty nahoře a na ty dole.

Když před 12000 lety zemi postihla poslední velká katastrofa vedoucí k zániku Atlantidy, tak se Arijci vydali z Indie a ze Sibiře po ochlazení směrem na západ. Postupně se začali dělit na indoevropská etnika : Indy, Iránce, Slovany, Germány, Řeky, Kelty, aby později vytvořili základ civilizací v Iránu, Malé Asii, Evropě a nakonec po Kolumbovi i v Americe.

Nauku Blavatské studovali i nacisté. Zemi na severu nazvali Thule. Hitler byl členem společnosti s tímto názvem. Nacisté tvrdili, že právě oni jsou ti praví pokračovatele této rasy bílých lidí i když jejími potomky jsou jak Germáni tak Slované.

Slovansko arijské Védy

rusko5.jpgV roce 1951 byla v Rusku poprvé publikována Velesova kronika z 9.stol. I když o její pravosti se vedou spory je její obsah v hrubých rysech shodný s indickými Védami. Velesova kniha popisuje rovněž putování předchůdců Slovanů z Indie přes blízký Východ a Sýrii do oblastí Karpat a pak až na Rus. Líčí postupný duchovní úpadek lidstva v tomto temném věku kalijugy (posledních 6000let). Autor knihy vypráví o starých Slovanech, jako o lidu který výrazně méně než okolní národy tomuto úpadku podléhal. Slovanský lid si stále uchovával původní vědění, ctil védy, neúčastnil se krvavých lidských a zvířecích obětí na rozdíl od okolních etnik. Slované si také více než jejich sousedé uchovali pohostinnost, silné sociální cítění a další základní etické hodnoty, i když jistě i oni se dokázali stát lstivými, zákeřnými a krutými lidmi. Již tehdy vyvolávali nenávist a nevraživost okolních národů, které přežívající spiritualita u Slovanů dráždila. Snažili se tak již od dávných dob Slovany mezi sebou rozkmotřit a spirituální tradici v nich potlačit. Díky odvěké slovanské nesvornosti se jím to často úspěšně dařilo až dodnes. Vzpomínky na slavnou minulost Slovanů byly předávány z generace na generaci až do středověku.

Pravěká mapa Sibiře

rusko6.jpgV roce 1999 byla na jižním Urale profesorem Chuvyrovem nalezena kamenná 3D mapa západní Sibiře velkého stáří, vyrobena námi neznámou technologií. Na mapě jsou detaily zjistitelné v dnešní době pouze kosmickým průzkumem země. Vedle přirozeného reliéfu jsou zde znázorněny12000 kilometrů dlouhé umělé vodní kanály a zarovnané planiny. Na desce s mapou je vyryto zvláštní hieroglyfické písmo. Existují indicie v starých ruských dokumentech, že celkem bylo vyrobeno 348 takových desek znázorňujících mapu celého tehdejšího světa. Většina desek byla pravděpodobně zničena.

Po roce 2000 byly údajně nalezeny také zbytky pyramid na východní Ukrajině, Krymu, Uzbekistánu a obří megalitická kamenná stavba na jižní Sibiři.

PUTOVÁNÍ RUSKOU ZEMÍ

Rusko jako země Severu

rusko7.jpgNěkteré národy se obracejí na Západ, jiné spíše na Východ. Rusové jsou národem, který jde svou vlastní cestou a po nikom se neopičí. Rusové se vnitřně i vnějškově obrací kamsi na daleký až mystický sever. Možná je za tím podvědomá vzpomínka na dávnou severní pravlast Arijců Hyperboreu.

Možná jsou tím vyjádřeny i některé povahové rysy Ruského národa. Severský chlad je spojen s živlem vody, který dává životu hloubku- hluboká až bezedná je duše Ruska. Severský chlad je spojen i z drsností-ne nadarmo obávané gulagy stály často za polárním kruhem. Severský chlad je spojen i s nezlomnosti a vůli. Při útocích nepřátel nebylo lepšího spojence pro Rusy než tvrdá ruská zima. Jen vzpomeňme Napoleona a Hitlera.

Na severozápadě Ruska se nachází i počátek ruské státnosti, kdy mytická prehistorie se mění ve viditelnou historii. Bylo to blízko míst kde se nachází nejstarší zachovalé části zemské kůry a také jediné ložisko na světě nejstarší a svými vlastnostmi nejpozoruhodnější horniny světa uhlíkového šungitu. Jakoby ruská duše podvědomě stále hledala nejzazší počátek, kořeny a původ všech věcí, to co je trvalé a stálé.

Petrohrad jako brána Rusi k Západu

rusko8.jpgPočátky ruské státnosti jsou spojeny s oblastí nacházející se mezi Finským zálivem, řekou Něvou, Ladožským jezerem a Novgorodem.

Zde se již od pradávna až do dnešních dob střetává svět ruského východu a převážně germánského západu někdy v dobrém a jak už to na světě bývá i zlém. Od počátku 9.stol. se zde potkávají slovanští osadníci s varjažskými bojovníky a obchodníky. Jeden z nich varjag Rurik se roku 862 stává vládcem Novgorodu a zakladatelem rodu Rurikovců vládnoucího v Rusku až do 16.století.

Ve 13.stol. se v Novgorodu ujímá vlády do slovanského prostředí již asimilovaný rurikovec Alexandr Něvský. Opět dochází k střetu slovanského východu a germánského západu. Alexandr nejdříve poráží na Něvě Švédy a o dva roky později v bitvě na zamrzlém Čudském jezeře i německé křižáky.

K další vlně bojů mezi oběma stranami dochází na přelomu 17. a18.stol. za vlády cara Petra Velikého Petr vítězí a zakládá roku 1703 Petrohrad. Město staví podle západního vzoru jako nástupiště Ruska do rozvinuté Evropy a udělá z něj i hlavní město Ruského impéria.

V roce 1917 opět přicházejí dobyvatelé. Tentokrát jsou ale skrytí pod maskou sociálních revolucionářů. Přicházejí vlakem ze Švédska a jsou jimi Lenin a Trockij. Stávají se vůdci revoluce, která nastolí nový bolševický řád nejdříve v Petrohradu a poté i v celé zemi.

V roce 1941 ze západu přicházejí německá vojska. Obkličují Petrohrad (Leningrad), ale nepodaří se jím město dobýt. Přes obrovské utrpení a ztráty na životech město odolává blokádě až do počátku roku 1944.

Na konci 80-let se Leningrad stane centrem prozápadních reformátorů. Po pádu komunismu se stává městem kde jako komunální politici zahajují svojí politickou kariéru budoucí vládci Ruska Putin a Medveděv.

V ruské duši je Petrohrad spojen s dvojím vztahem se západem. Na jedné straně symbolizuje ruskou pozitivní vazbu na Evropu a evropské myšlení. Z Petrohradu se šířily do Ruska i jiných míst světa nové objevy a inovace. Narodili se tu, či žili špičkoví ruští i zahraniční vědci Lomonosov, Mendělejev, Bernoulli, Euler a řada dalších. Z Petrohradu vzešli ti co dokáží propojit citlivou ruskou duši s racionalismem a preciznosti Západu.(viz. Putin). Na druhé straně je Petrohrad symbolicky spojen s druhým negativním pólem Západu. Je vstupní branou některých destrukčních idejí rozkládajících ruskou duši. Car Petr Veliký zrušil omezení v šíření alkoholu v důsledku čeho se alkoholismus rozšířil a demoralizoval zemi. Petrohrad je spojen s šířením idejí bolševismu, které svým potíráním spirituálna a důrazem na jednoduchá populistická řešení poškodil ruskou duši. A v neposlední řadě je symbolicky spojen s rozšířením dostředivého západního kapitalismu se všemi jeho negativními dopady.

Kyjev a Ukrajina

kyjev.jpgPřed 7000 lety byl Kyjev a okolí jedním z center Tripolské kultury, která kladla podstatně větší důraz na spirituální rozměr života, než na materiálno a technologický pokrok. Zanechala po sobě řadu keramických artefaktů zdobených filozofickými symboly známými ze všech velkých duchovních kultur světa. Závěr Tripolců nastal v době, kdy se ze severu přišel „lid bojových seker“. Jakoby tento nerovný střet jemné lidské spirituality a hrubé síly lidské živočišnosti předznamenal následné dějiny Ukrajiny.

Kyjev jako slovanské město vstupuje do historie v 9.století. V roce 882 jej obsazuje kníže Oleg z Novgorodu a zakládá stát Kyjevskou Rus. Následné dvě století prožívá Kyjev éru vzestupu. Za knížete Vladimíra v 10.stol. se pravoslavné křesťanství z Byzance stává státním náboženstvím. V Kyjevě je postaven první kamenný kostel. Za vlády knížete Jaroslava Moudrého se Kyjev stává městem, proti kterému byla i tehdejší Paříž pouhou vesnicí. V Kyjevě byl postaven chrám svaté Sofie podle zásad posvátné geometrie stejně jako další stavby. Zemi na pár desítek let vládl mír, mezi lidmi se rychle šířila vzdělanost a duchovnost.

Ve 12.stol. však nastává změna. Původní duchovní mírový symbol města-archanděl Gabriel s Bohorodičkou je nahrazen bojovým archandělem Michaelem držícím v ruce meč. Mír střídá boj. Knížata bojují mezi sebou a zemi oslabují. Roku 1240 přichází trest. Mongolové dobývají Kyjev a ten přestává být centrem Rusi. V průběhu dalších staletí následují další série tragédií jako důsledek příklonu lidu od míru a spirituality k válce a boji.

Ve 14.stol. zemi ovládají katoličtí Poláci a Litevci. Následuje místy násilná likvidace pravoslavné církve katolickým klérem. V lidech je záměrně ideologicky vykořeňována vazba k Rusku. Když zemi v průběhu 17-18.stol. opět ovládá Rusko je již rozdělena na proruský Východ a protiruský Západ.

Po bolševické revoluci se tak Ukrajinci na západě chtějí raději připojit k Německu než Rusku. Stalin jím to neodpustí. Při násilné kolektivizaci ve 30letech 20.stol. umírá na Ukrajině milióny lidí hladem. V roce 1941 proto Ukrajinci vítají německé vojáky jako osvoboditele. Radost však netrvá dlouho. Němci jsou ještě krutější než bolševici. Sen o autonomii se Ukrajincům vzdaluje. Až za Ukrajince Chruščova se jím začíná žít lépe.

rusko9.jpgV roce 1991 se Ukrajinci dočkávají nezávislosti. Země se však stává místem vlády oligarchů a obrovské korupce. Na přelomu let 2013/2014 Ukrajinci hledí naivně s nadějí k EU. Revoluce svrhává zkorumpovaného Janukoviče. Násilný způsob, kterým toho bylo dosaženo, však rozděluje zemi a vrhá jí do dalšího násilí a občanské války.

Snad se v lidech Kyjeva a Ukrajiny probudí opět zapomenutá moudrost. Změní současný bojový symbol města, za symbol mírový a spolu s ním i ideje boje za ideje vzájemnosti. Začnou přemýšlet a pochopí, že se stali jen loutkami v cizích rukou velmocí. Být figurkami na geopolitické šachovnici velmocí přece nemají zapotřebí.

Moskva jako centrum Ruska

rusko10.jpgV polovině 12.století vznikla na řece Moskvě obklopené lesnatou krajinou malé bezvýznamné město, které dostalo název podle řeky Moskva. Již kolem roku 1000 př.n.l. zde bylo slovanské osídlení, takže lidé zde žili již velice dlouho.

V polovině 13.stol. dobyli Moskvu Mongolové. Moskva se stala místem, kde se pro mongolského chána vybíraly daně. Mongolové, však nevládli městu, jak si dnes představujeme okupaci. Šlo jím jen o kořist a pak odtáhli. Jen tak mimochodem v jejich východoevropském vojsku bojovala většina vojáků z ruského etnika. Byli to tedy spíše jacísi středověcí vybírači výpalného.

Vzestup Moskvy byl zahájen z bezvýznamné osady na centrum říše v 2.pol. 13.stol. tím, že vlády v Moskvě se ujal syn Alexandra Něvského z rodu Rurikovců Daniil Alexandrovič.

Za vlády Ivana III se již Moskva stává centrem mocného východoevropského státu. Ivan sebe nazve carem=césarem a Moskvu nazve třetím Římem, mocenským a duchovním pokračovatelem Říma a Konstantinopole. Začíná architektonická výstavba Kremlu italskými staviteli. Za vlády Ivana Hrozného se pak Kreml stává jedním z největších a nejpozoruhodnějších pevnostních a chrámovým komplexů na světě.

Tak jak je Petrohrad branou Ruska na západ, Moskva je středem Ruska. Její duch ztělesňuje ruskou mocenskou a zároveň duchovní sílu v dobrém i zlém. Podobně, jako centra jiných velkých říší.

Ten kdo se odhodlá toto centrum dobýt musí s projevy této síly počítat. Vzpomeňme na Napoleona a Hitlera. Právě zde se jejich rychlý mocenský vzestup začal měnit v strmý pád.

Duší Moskvy určují tři symboly města. První jsou hradby Kremlu, symbol moci a síly, imperiálních sklonů Ruska a zároveň nezlomnosti ruského lidu. Chrámové komplexy symbolizují obrovskou duchovní sílu uloženou v hloubi ruské duše, sílu která vychází již ze staré védské tradice a která je na povrchu dnes formálně spojena s pravoslavnou vírou. A poslední Leninovo mauzoleum na Rudém náměstí symbolizuje temný stín v ruské duši spočívající v podlehnutí všem temným ideologiím a myšlenkám, které jako jed otravují ruskou duši.

Volha jako brána na Východ

rusko11.jpgTo co pro Čechy znamená řeka Vltava, pro Egypťany Nil či Indy Ganga pro Rusy představuje Volha. Od pradávna se o ní hovoří jako o duši či matce Ruska. Opěvují jí literáti a básnící. Volha je páteří ruské země. Rozděluje jí na západní Evropskou část a východní Asijskou část. Volha je nevětší řekou v Rusku. Pramení v blízkosti srdce Ruska Moskvy a vlévá se do největšího jezera světa Kaspického moře.

Podle starých legend již v dávných dobách kolem ní putovali Arijští prapředci z bájné severní pravlasti na jih, zakládali zde svá sídla a objevovali i silná duchovní místa. I podle některých historiků se kolem dolního toku Volhy ve starověku objevila indoevropská-arijská rasa, která později rozdělená na řadu národů a etnik osídlila celou Evropu a část Asie. Zde svůj počátek mají ugrofinské kmeny, které ve středověku vytvořily národy Finů, Estonců a Maďarů. Kolem Volhy své učení podle legendy šířil i apoštol Ondřej. V ranném středověku bylo povolží centrem říše Chazarů-národa turkického původu, kteří žili smíšeně se Slovany a židy. Ve 13.stol. Povolží se stalo základnou Mongolského státu Zlaté Hordy a její expanze na Západ. V 16.stol. oblast dobyl Ivan Hrozný a již na trvalo jí přičlenil k Rusku. Odtud započala expanze Ruska na Východ až k Tichému oceánu.

Volha má tedy skutečně duši matky, kolébky stojící na počátku řady národů. Byla základnou z níž se vydali národy na cestu na západ ( Bulhaři, Maďaři, Finové a Mongolové), stejně jako se stala výchozím místem ze kterého se vydali Rusové na Východ.

Kolem Volhy vznikla řada měst. Nižný Novgorod založený Rusi v 13.stol. jediný odolal Mongolským dobyvatelům. Je považován za město, kde více než jinde se lze setkat s ruskou duší v řadě podob. V jejím blízkosti se nachází jezero spojené s legendou o zaniklém městě.

Z Kazaně pochází nejsvětější relikvie Ruska Kazaňská ikona Matky boží.

Kolem Volhy bojovali kolem roku 1918 čeští legionáři s Rudou armádou.

Na Volze je i Volgograd=Stalingrad, dějiště nejstrašnější bitvy druhé světové války.Urputnost bojů nemusela být spojena jen se strategickou polohou města. Poblíž Stalingradu se nachází místo síly- Mamayev Kurgan (umělý kopec ), kde se podle legend nachází hluboko pod zemí jeden z výše zmíněných magických krystalů.. Hitler se velice zajímal o okultismus a prehistorii Arijců. Jistě znal i legendy o magických krystalech. Je možné, že chtěl najít tyto kameny a s jejich pomocí ovládnout svět. Během bojů Hitler zabral Mamayev Kurgan, přičemž ruští vojáci se snažili toto místo ochránit. Mnoho lidí bylo zabito. Na místě je nyní veliký pomník a hrob, který se nazývá: "Domovina volá" na paměť těm, kteří padli při ochraně tohoto místa.

Tak jako duše Petrohradu spojuje Rusko se západním racionalismem, duše matky Volhy spojuje duši Ruska s citem a mystikou Východu.

Krym a Černomoří jako brána Ruska na jih

rusko12.jpgNyní se vydejme na jih. Na slunné Černomoří a poloostrov Krym. Krym je plný tajemných a mystických míst. Kromě toho tam byly po roce 2000 také pod silnou vrstvou usazenin údajně objeveny poblíž desítky cca 50m vysokých pyramid. Vědci kteří pracovali na jejich výzkumu zažívali zvláštní duševní stavy. Někteří se zbavili dlouhodobých nemocí. Jiní kteří při průzkumných pracích nějak pyramidy poškodili naopak prožívali bolesti hlavy a další nepříjemné pocity. Přístroje selhávaly a baterie se rychle vybíjely.

Již ve starověku byl Krym místem setkání jižních starověkých civilizací a Ruska. Své kolonie zde měli Řekové. Později se zde snažili usadit Římané a Byzantinci. Okolo Černého moře kázal i apoštol Ondřej. Na Krymu pobývali i Konstantin a Metoděj na jedné ze svých misí.

V roce 987 byl na Krymu pokřtěn kyjevský kníže Vladimír.

Krymu postupně vládli Polovci, Tataři a muslimští Turci. V 18.století jej dobyla Kateřina Veliká. Až do roku 1954 Krym patřil Rusku. V 19.stol. zde probíhala Krymská válka mezi Ruskem a západními velmocemi o vliv na Černomoří. V letech 1941-1942 zde probíhala jedna z nejstatečnějších obranných operací Rudé armády -obrana Sevastopolu. V roce 1945 se zde v Jaltě konala konference velmocí rozhodující o rozdělení sfér vlivu mezi SSSR a USA.

Krym tedy vždy byl z hlediska geopolitiky velice významným územím. To byl zřejmě hlavní důvod jejího obsazení Putinem po dosazení loutkového prozápadního režimu v Kyjevě.

Dnes se mnozí rozhořčují nad Putinovou anexí. I když šlo o porušení mezinárodního práva, tak pro zdejší obyvatele to byla nejlepší možnost, jak se vyhnout násilnostem kterým čelí východ Ukrajiny a žít klidnějším životem. To platí nejen pro většinové ruské, ale i menšinové ukrajinské a tatarské obyvatelstvo. Putin při příležitosti připojení Krymu k Rusku o významu Krymu pro Rusko řekl.

Na Krymu je doslova všude přítomná naše společná historie a hrdost. Zde byl starobylý Chersones, kde byl pokřtěn svatý kníže Vladimír. Jeho hrdinský duchovní čin — to je přistoupení k pravoslaví — předurčil společný kulturní, hodnotový, civilizační základ, který spojuje národy Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Na Krymu jsou hroby ruských vojáků, díky jejichž odvaze byl Krym v roce 1783 přivtělen do Ruska. Krym to je Sevastopol, město legenda, město velkého osudu, město pevnost a domov ruské černomořské flotily. Krym to je Balaklava a Kerč, Malachovská mohyla a Sapun-hora. Každé z těchto míst je pro nás svaté, jsou to symboly ruské vojenské slávy a nebývalé udatnosti.

Z jihu do Ruska proudí životodárné teplo a Slunce. Energie nadšení a radosti. Někdy ale také žár vytváří hněv, divokost a fanatismus. Šíření křesťanství z jihu, z Byzance nebylo vždy mírové. A i islám přicházející z jihu není vždy tolerantní.

Jezero Bajkal

rusko13.jpgV roce 1993 napsal Mark Sergejev o Bajkalu tato slova :

Není mnoho koutů na zemi, kde je možno spatřit najednou dětství, mládí, dospívání, stáří i hluboký starověk světa a současně předpověditelnou budoucnost, to vše ne jednom místě. Jedním takovým místem je mystický Bajkal.“

Sibiřské jezero Bajkal bylo podle legend jedním z míst, na jehož březích se usadili staří Arijci při své migraci ze severu na jih do Indie. Postavili zde kamenné stavby a „zpívající kameny“-menhirová pole.

Od neolitu kolem Bajkalu žije národ Burjatů. Od pradávna provozoval šamanismus, rozšířil se však mezi nimi i buddhismus. V 17.stol. tuto oblast obsadilo Rusko.

Bajkal má řadu pozoruhodností. Je jedno z největších, nejstarších, nehlubších, nejčistších a nejprůhlednějších sladkovodních jezer na světě. Jeho největší hloubku je přes 1,5km. Jezero je obklopeno horskými hřbety vysokými až2000 mnad hladinou a také nekonečnou sibiřskou Tajgou.

Samotná voda a její obyvatelé je právě to, co vědce nejvíce fascinuje. Jezero je nasyceno enormním množstvím mikroorganismů, jež se starají o dokonalou filtraci vody. Již řadu let se vědci pokoušejí v laboratoři vytvořit bajkalskou vodu, ale daří se jim to jen částečně. Chemickým složením se sice výsledný vzorek shoduje se složením bajkalské vody, avšak jakmile v ní chtějí chovat bajkalské endemity (organismy žijící jen na Bajkale) hynou. Proč? To nikdo zatím nedokázal vysvětlit. Neméně zajímavé je, že na rozdíl od jiných velkých světových jezer, pouze v Bajkalu existuje život ve všech jeho hloubkách. I na samotném dně naleznete nejen mikroorganismy, ale i některé druhy ryb.

rusko13b.jpgS jezerem Bajkal jsou spojena i další zajímavosti. Desítky let se na v zimě zamrzající ploše jezera tvoří přesné kruhy v ledu. Mnohdy jsou viditelné pouze z vesmíru a jejich průměry dosahují i okolo 4km. Existují vysvětlení o výparech metanu ze dna. Ty však nedokáží vysvětlit tvar kruhů a také to, že se tvoří často nad místy s největší hloubkou a nejchladnější vodou. Domorodci také často vidí z jezera vylétat umělé objekty a pod hladinou je občas možné pozorovat tajemná světla. Existují svědectví o pozorování humanoidních bytostí na dně jezera potápěči. Bajkal tak může být i jednou z podzemních základen UFO na zemi.

BUDOUCNOST RUSKA

rusko14.jpgI když se mnozí dívají na Rusko, jako na nějakou exotickou východní zemi, v běžném životě Čecha či Rusa určitě příliš velký rozdíl není. Rusové mají podobné problémy, radosti a starosti jako my. Krize lidské civilizace je na Západě i Východě. Stejně jako u nás i v Rusku převládá mezi lidmi dostředivost, nadměrná soutěživost, nedostatek soucitu k jiným živým tvorům. I v Rusku se krade, podvádí, vraždí jako v západním světě. Stále je rozšířen alkoholismus. Přesto je na tom Rusko a část slovanského světa, která zcela nepodlehla západnímu vlivu přece jen nepatrně lépe. V myšlení Západu se ve vyšší míře projevuje odklon od přirozenosti. Je to především přílišný racionalismus a pýcha vyjádřená představou „Západní svět je nositelem kultury a civilizace a ostatní svět včetně Ruska tvoří jen zaostalí barbaři“ ukazující na bídu a hloubku propadu celé naší západní civilizace. Slovanský východ si díky větší citlivosti a intuici zachoval v průměru přece jen trochu více lidskosti.

Rusko stejně jako nás čeká obtížné období transformace společnosti. Poté však přijdou lepší časy. Mezi lidmi i národy zavládne mír. Podle řady proroků v tomto budoucím zlatém věku budou hrát Slované významnou roli. České země budou v příštím věku ( 6000let) duchovním centrem světa. Z Ruska se po velké očistě stane v novém vodnářském věku nejčistší demokracie světa. Ostatně astrologicky je země signována právě znamením Vodnáře.

Před časem jsem uvedl v jednom článku proroctví o budoucnosti Slovanů a Ruska od ruské mystičky, spisovatelky a výtvarnice Anastasie Novych. Možná by na závěr nebylo na škodu text uvést ještě jednou.

...Před Slovany stojí takové zkoušky, dej Bože, ať vydrží a uspějí! Slovanská území budou brzy velmi lákavá pro klimatické uprchlíky světa. A hlavně na ně zaměří oči Destruktoři, kteří se dnes většinou nacházejí v „nejmocnější zemi světa“. Právem – neprávem, se budou snažit podnikat všechny pokusy, aby tyto země ovládli a stali se tam vládci. Budou vynakládat velké finanční obnosy na nákup pozemků, protože ví, že se peníze brzy obrátí v nic. A kusem papírku se nenajíš. Peníze ztratí svůj význam. Pro koho například budou potřebné dolary, když nebude Amerika? Velmi brzy nastoupí období, kdy jedinou materiální hodnotou mezi lidmi bude jídlo, teplo a střecha nad hlavou. No a i tohle bude dočasný jev, jako vše v tomto světě. Když lidé ztratí svoje materiální cennosti, pro které žili, pak na sobě ucítí a pochopí důležitost včasného získání duchovního bohatství.

Planetu čekají vážná, velká kataklyzmata. A jen duchovní spojení Slovanů může spasit a pomoci přežít lidem na Zemi. Protože Slované – jediná zbylá duchovní opora světa, která schopna spasit nejen sebe samé, ale i celé lidstvo. V opačném případě, jestli se v lidském světě bude, jako dříve, udržovat dominance Živočišného, které se přirozeně pokusí rozdrobit Slovany a udělat z nich otroky ega, historii této civilizace to nastaví konečný bod...“

„... Rusko se ještě obrodí a dojde ke sjednocení Slovanů, které nazvou Velikým. Neboť bylo řečeno: ,,Když nad hlavou Ruska vzejde slunce podruhé, slovanský duch nabere sílu a zazáří ve své čistotě a jednotě mezi národy.“ Na Ruský trůn vzejde... Někdo nabírající sílu. A celý svět uvidí, jak on bude přísahat Slovanskému národu pod pečetí Šambaly. Mimochodem tato událost nastane za dva měsíce a osm dní do znamení časů, které předpovídali dávno – pád ohnivých ptáků na Egypt, již nastane za osm let pět měsíců a šest dní do obnovení světa.“

Osobní poznámka:

Když jsem v roce 1989 maturoval, psal jsem písemnou práci v ruštině na téma „Putování po Sovětském Svazu“-„Putěšestvie po sovětskom sojuze“.Ruštinu jsem příliš rád neměl a nic co jsem tehdy napsal si již nepamatuji. Ani ve snu mně tehdy nenapadlo, že o 25let později budu psát článek o putování Ruskem.

Autor: Petr Bajnar | čtvrtek 29.5.2014 8:07 | karma článku: 27.68 | přečteno: 3229x

Další články blogera

Petr Bajnar

Za sněhovým královstvím na Lysou horu

Již řadu let patří k největším turistickým magnetům Česka nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysá hora o nadmořské výšce 1323 metrů.

19.1.2019 v 11:17 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 433 | Diskuse

Petr Bajnar

Byla Palachova oběť zbytečná?

Z pohledu vývoje československé společnosti po lednu 1969 se nám Palachova oběť, jejíž padesáté výročí si nyní připomínáme, může zdát zbytečná.

16.1.2019 v 13:38 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 391 | Diskuse

Petr Bajnar

Čapek o nezaměstnanosti v čase konjunktury

Žijeme v čase konjunktury, kdy řada firem zápasí s nedostatkem pracovních sil. Zdálo by se tak, že nezaměstnaným dnes může být jen člověk těžce nemocný či naprostý lempl.

10.1.2019 v 16:22 | Karma článku: 20.04 | Přečteno: 575 | Diskuse

Petr Bajnar

Rok 2019: Rok čekání na krizi

Statistiky říkají, že ještě nikdy v historii se nám v ČR nežilo tak dobře jako právě nyní. Průměrná reálná mzda roste. Nezaměstnanost je na minimu. A dokonce i kriminalita rok od roku klesá.

1.1.2019 v 8:03 | Karma článku: 23.80 | Přečteno: 1368 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiřina Holotová

Evropa patří Kristu! Poselství z Václaváku

Konkrétní poselství nám zanechal prozatím neznámý čtyřiapadesátiletý muž, který se pokusil dne 18. 1. 2019 upálit na Václavském náměstí.

22.1.2019 v 13:42 | Karma článku: 23.31 | Přečteno: 520 | Diskuse

Jan Dvořák

Zprávy si do souvislostí raději nedávejte, může se vám udělat zle

Občas se stane, že když jednu informaci dáte do souvislosti s druhou, zvedne se vám adrenalin a máte chuť říct něco opravdu nehezkého. Jsou to situace, které dokážou člověka „zvednout ze židle.“

22.1.2019 v 12:20 | Karma článku: 20.21 | Přečteno: 569 | Diskuse

Filip Vracovský

Když se Ti dělá šoufl z lidí, nejspíš si je málo vařil...

aneb dobrá nad zlato, dneska si posvítíme na další z našich přísloví.Pravda či fakt?To se určitě nedozvíte ani na konci našeho pořadu.

22.1.2019 v 11:45 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 271 | Diskuse

Klára Tůmová

Dvě procenta

Nebo možná až pět procent "divných" pobíhá mezi námi. Nechápajících povrchnost světa. Nepochopených, co pořád řeší kolem věcí, které nemůžou ovlivnit. Vítejte ve světě těch, které neumíme pořádně zaškatulkovat ani pojmenovat.

22.1.2019 v 10:28 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 332 | Diskuse

Radek Šostý

Bloger Kroupa měl pravdu - Bohužel

Pan Vladimír Kroupa napsal článek s názvem : Určitě se nemusím stydět za své rodiče... že se neupálili...

22.1.2019 v 10:13 | Karma článku: 33.55 | Přečteno: 1252 | Diskuse
Počet článků 415 Celková karma 24.99 Průměrná čtenost 1563

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.

Najdete na iDNES.cz