Domnívám se, že tu jde o něco jiného. V posledních letech se značně rozvíjely ekonomické a obchodní vztahy mezi EU a Ruskem, které byly pro obě strany velice výhodné. Obří ruský trh představuje velmi perspektivní odbytiště, zvláště v dobách hospodářských krizí. Vzpomínáte, je to jen nedávno co byli české firmy ponoukány, aby hledali svá odbytiště na Východě ve chvíli ochabnutí poptávky po českých výrobcích ze strany západních firem?
To co bylo výhodné pro EU a Rusko, však nebylo příliš výhodné pro USA a s ní spojené globální elity. Ohrožovalo to nadvládu amerického dolaru a omezovalo možnosti diktátu vlastních podmínek v obchodních vztazích USA s Evropou.
Vyhlášením sankcí se situace mění. EU se stává podstatně více závislejší hospodářsky na USA. Američané tak budou snadněji určovat pravidla ekonomické hry, která budou výhodnější pro USA a méně výhodná pro země EU. V tomto smyslu bude jistě ovlivněn i text připravované Transatlantické smlouvy.
Vyhlášení sankcí ze strany EU vůči Rusku je krokem, kterým si dává EU vlastní gól. Ukazuje to, co jsou zač evropští politici, včetně paní Merkelové. Jsou to do značné míry jen poslušní psíčci, kteří se kdykoliv podřídí, když uslyší bu-bu-bu z Washingtonu, i když je to proti zájmu jejich vlastní země.
O obyvatele Ukrajiny přitom ani trochu nejde. Již nyní polovina obytných domů v Kyjevě nemá teplou vodu. Jak to bude vypadat v ukrajinských domácnostech až udeří zimní mrazy ani nedomyslet.
Sankce vůči Rusku však přece jen mohou mít i svůj pozitivní význam. Paradoxně tehdy, pokud jejich negativní dopady silně pocítíme i my. Mohou pomoci mnoha lidem ovlivněným jednostrannou protiruskou propagandou otevřít oči a pochopit, jak jimi volení politici jednají proti jejich zájmu a jak jimi manipulují.
