Po stopách civilizací pravěké Evropy IV. Východní Evropa

17. 12. 2014 11:50:59
Historický seriál o pravěkých evropských civilizacích by nebyl úplný bez pohledu na východ Evropy. Ještě nedávno se zdálo, že až do 10.stol. zde žili jen velmi primitivní lidé. V posledních letech se však množí archeologické nálezy, které naznačují nutnost přehodnotit představu o historii území, kde sahají před několika tisíciletími i naše národní kořeny.

Historii východní Evropy jsem se již zabýval v sérii článků o dějinách Ruska. Proto tento článek bude určitým opakováním s tím, že bude doplněn o některá další fakta a úvahy. Jedním ze zdrojů, ze kterého jsem čerpal je Velesova kniha [1] vyrytá novgorodskými pohanskými kněžími v 9.stol. runovým písmem na bukové desky. Ač je považována za falzum, existuje řada indicií potvrzující její pravost[2].

Arkaim: kolébka indoevropanů

pravek3.jpg
V roce 1987 byl na jižním Urale při hledání pravlasti indoevropanů učiněn překvapivý objev. Byly zde nalezeny zbytky prastarého města s kruhovým půdorysem jehož stáří bylo odhadnuto na minimálně 4000 let.

Město, nebo spíše by jsme mohli říci náboženské středisko, či dnešními slovy vědecký ústav (náboženství a věda nebyli v dávných dobách rozlišeny) bylo postaveno podle unikátního projektu a tvořilo sofistikovaný systém obří chrámové stavby a astronomické observatoře zároveň. Vědci dospěli k závěru, že takové přesnosti, s jakou výstavba projektu odpovídá mapě hvězdné oblohy, se dá dosáhnout jen při použití výjimečných přístrojů a složitých výpočtů.
Vnitřní jádro města mělo průměr více než 160 metrů. Bylo obklopeno dvoumetrovým příkopem. Obvodová stěna jádra byla velmi masivní, tyčila se do výše 5,5 metrů a její tloušťka dosahovala bezmála pěti metrů. V této zdi byly umístěny celkem čtyři vchody. Největší z nich byl orientován směrem na jihozápad. Uvnitř tohoto komplexu se nacházely ulice, které dosahovaly šířky až pěti metrů. Ve městě byl instalován velmi dobře propracovaný rozvod vody, včetně kanalizační sítě. Všechna obydlí měla kruhovitý půdorys.

Arkaim není jediná záhada, která byla v této oblasti objevena. Když byly zahájeny vykopávky na jihu Uralu, archeologové objevili celou řadu osídlení, která se nacházela ve vzdálenosti 40-70 kmod sebe. Tyto objekty dostaly název Země Měst a táhly se podél východních svahů Uralu, vzdálenost ze severu na jih dosahovala až 400 km, ze západu na východ pak až 150 km. Když vědci porovnali pracovní nástroje, které našli v Akraimu, s podobnými nálezy v Evropě a Asii, jejichž počátky sahají do stejné doby, přišli k závěru, že jsou téměř identické! Shodné předměty byly nalezeny při vykopávkách v Mykénách, na Peloponésu a jižním Uralu.

Kdo byli stavitelé Arakaimu? Proč bylo toto centrum na počátku 2.tisíciletí př.n.l. náhle opuštěno a po něm v této oblasti následovali již mnohem primitivnější pravěké kultury?

Pokusme se na tuto otázku odpovědět s využitím nejen staroslovanských, ale i perských, indických a germánských mýtů a legend [1]. Zmiňme legendy o původu Arijců, národa který je považován za jádro budovatelů a obyvatelů pravěkého Arakaimu a ze kterého jsme vzešli i my Češi. A pak se zmiňme o pověsti o Bogumírovi, dávném panovníkovi, který údajně nechal Arakaim postavit.

Legendy o Arijcích

pravek4.jpg
Před více než 25000 lety existovala v oblasti Severního ledového oceánu pevnina zvaná Thule či Hyperborea. Byla tvořena čtyřmi ostrovy a měla příjemné a mírné klima. Zemská osa totiž tehdy ležela jinde než dnes. Na Hyperborei existovala vyspělá civilizace a žili zde bílí lidé, předchůdci dnešních Arijců.

Jednoho dne došlo ke katastrofě. Zemská osa se prudce pootočila a severní pevnina a okolní oblast se prudce ochladila. Katastrofu přežilo jen pár lidí, kteří se vydali na jih od Bílého moře, podél pohoří Ural dál na jih.

V roce 1955 byl učiněn poblíž Moskvy archeologický objev. Našlo se sídliště lidí starých přibližně 25000 lidí známé jako Sungir. Byly objeveny stopy po dřevěných obydlích, kostry lidí, nástroje, ozdoby a stopy po oblečení, které se velmi podobá dnešnímu. Podařilo se zrekonstruovat jejich obydlí a na základě koster i jejich vzhled [3]. Krásné vyprávění o dávných obyvatelích Sungiru i Arakaimu je možné si poslechnout i na youtube.[4]

Jak šel čas počet lidí na světě a eurasii opět začal růst. Arijci stavěli vesnice a města a začali zabydlovat rozsáhlá území Sibiři a ruské země. O vyspělosti tamní kultury může svědčit i v roce 1999 nalezena 3D kamenná mapa oblasti jižního Uralu zhotovená neznámou technologii v pravěku s jasně vyznačenými umělými vodními kanály a komentářem napsaném v neznámém jazyce. Tisíciletí žili obyvatelé Země v míru a harmonii s přírodou, pak však přišel úpadek a pád.

Lidi přestali ctít boží zákony, množily se konflikty i války během kterých byly použity i zbrané hromadného ničení, jak o tom hovoří i staroindické eposy. Katastrofa byla nevyhnutelná. Před 12000 lety se opět posunula zemská osa. Rozsáhlá zemětřesení zničila řadu měst, do hloubi oceánu se ponořila Atlantida. Zatímco v Evropě se oteplilo a skončila doba ledová, tak na Sibiři se ochladilo, vyhynuli mamuti a lid musel začít hledat opět jinou domovinu v teplejších oblastech.

Část přeživších Arijců našlo nový domov v údolí velkých hor Pamíru, Hindúkuše a Himaláje. Tam již od pradávna žili vysoko v horách rišiové- mudrci, kteří jsou považováni za tvůrce indických véd a jazyka kterým jsou védy napsány-sanskrtu. Sanskrt je považován za velmi blízký původnímu jazyku indoevropanů. Nejbližší z evropských jazyků je mu Čeština. Arijci přijali védské učení a kulturu za svou. Jejich společnost byla rozdělena na čtyři kasty: kněze, bojovníky, rolníky a řemeslníky podle duchovní vyspělosti a schopnosti jedinců.

Před 6000 lety země začala pozvolna vstupovat do nejtěžšího věku kalijugy. Rišiové opustili zemi, či se uchýlilili do neprostupných himalajských jeskyní a naši předchůdci opustili Indii. Ve 2.tisíciletí př.n.l. se tam opět jeden z proudů Arijců vrátil.

Arijci putovali Iránem, Sýrii, Malou Asii a všude šířili arijskou kulturu. Pozdější starověké státy Chetitů, Médů, Peršanů a Arménců byly státy indoevropanů.

Arijci nakonec přešli Kavkaz, rozšířili se do širokých ruských stepí od Karpat po Kaspické moře a splynuli s domorodým jazykově a kulturně spřízněným obyvatelstvem.

V té době byla na Ukrajině rozšířena spirituálné orientovaná Tripolská kultura a na východ od ní začala poslední etapa rozkvětu kultury v Sedmiříčí, jak je označována oblast někde mezi Uralem a Kaspickým mořem.

Pověst o Bogumirovi

Bogumir.jpg
V slovanských, perských, skandinávských a jiných mýtech se objevuje pod různými jmény postava vládce, jehož archetypální příběh ztělesňuje řadu mytických a možná i historických postav, které tvořily dějiny civilizace v uplynulých 25000 letech.Ve slovanských mýtech se hovoří o Bogumirovi.

Bogumir se narodil jako syn boha Slunce a jara a bohyně smrti a zimy. Dostalo se mu božího požehnání a možnosti svůj pozemský život libovolně prodlužovat. Bogumir se rozhodl stát praotcem mnoha národů a jako vládce sloužit lidem. Se svou rodinou doputoval do Medvědího údolí na jižním Urale, kde založil v Arakaimu Kajl-Grad. Svatyni, která se měla stát centrem nové civilizace. Lid se množil a civilizace zdárně rostla. Bogumir dal lidem zákony, naučil je základům stavitelství, vědy, zemědělství, léčitelství...

Vše se vyvíjelo dobře do doby, kdy najednou došlo k přelidnění. Již nestačila země k obživě. Začaly války o území a zdroje. Bogumir byl varován před důsledky v podobě katastrofy která postihne zemi. Podle pověsti se ukryl s pár lidmi a zvířaty v Kajl Gradu, který běsnící živly ušetřily.

Lidé pak opět začali zaplavovat zemi. Rostla nová města a vesnice. Bogumir vládl moudře stále rozsáhlejší říši. Pak však udělal první hřích. Nadřadil tělesnou nesmrtelnost před duchovní. V době kdy se všeobecně nejedlo maso obětoval 300 volů a 300 krav. Oddělil se od duchovního světa a v jeho duši sílila pýcha. Prohlásil se za nejvyššího Boha a označil za démony všechny lidi, kteří odmítli jej jako nejvyššího Boha uznat. To rozdělilo společnost. Část obyvatel říše uznala Bogumira za nejvyššího Boha a zavrhla předchozí bohy - pragermáni. Druhá část sice pragmaticky uznala Bogumira za Boha, ale zároveň si ponechala v úctě i původní bohy a víru- praslované. Mezi oběma tábory došlo k boji. Tím se říše začala rozpadat. Na zemi sestoupilo zlo v podobě Černoboga. V té době vznikl Babylon, město které se v N.Z. stalo symbolem neřesti, hříchu a imperiální římské říše. Babylonu vládl Zahak. Černoboh ho svedl a s ním i mnoho obyvatel bogumirovy říše. Namluvil jím, že podpoří-li ho, zbaví se tyranie a získají svobodu a prosperitu. A tak se stalo, že Zahak s pomocí bývalých spolupracovníků Bogumira ve válce zvítězil. Proměnil se v draka a nastolil tisíciletou říši tyranie. Kajl-Grad byl zpustošen. Bogumir se zachránil útěkem do Číny, kde nakonec byl zabit. Jeho duše se rozdělilo na dvě části: jedna vystoupala do nebe a stala se ochránkyní Slovanů, druhá sestoupila do pekla a stala se požíračem duší. Drak Zohak vládl, či ještě vládne dokud jej boží syn Arij nesesadí s trůnu. Je zde vidět paralela k Zjevení svatého Jana, ve které na konci věku je spoutána šelma-drak a je nastolena tisíciletá říše míru-věk vodnáře.

Rozdělení Indoevropanů

clanok_foto_989_orig.jpg
Během vykopávek v Arakaimu byly nalezeny stopy po zvířecích obětech, i po rozsáhlých požárech, ke kterým došlo na počátku 2.tisíciletí. př.n.l.

Možná je to svědectví o válkách mezi Asy vedenými pozdějším germánským bohem Odinem a Venedy, předchůdci Slovanů, který se odehrával na rozsáhlých prostorách Ruska, po němž se Odin vydal na Západ do Saska a Skandinávie. [2]

Původně jednotní Arici-indoevropané se tak v průběhu 2.tisíciletí př.n.l. odsud rozešli do různých koutů Evropy, Iránu, Malé Asie a jedna vlna opět do Indie, přičemž jejich původní domovina pod Uralem zpustla. U některých z nich se ve jménu uchovalo označení pravlasti-Rassenie. Řeč je o Et-Rusech, doslova osvícených Rusech, kteří došli do Itálie a založili i Benátky=Venezii ( Venedi= jedno z označení pro Slovany).

V severní Evropě se formovaly germánské kmeny, ve střední a západní keltské kmeny, v jižní Evropě Řekové a Latini.

Ve východní Evropě vzniklo několik etnik. Na jihu se utvořil národ Skythů, na sever od nich žili Slované, u pobřeží Baltského moře Prusové a pobaltské národy. Na severovýchodě Evropy a kolem Uralu pak žily ugrofinské kmeny, které neměly indoevropský původ.

Skythové a Sarmati

pravek6.jpg
Skythové, se stáli díky své bojovné a neohrožené povaze potomky dobyvačných Asů, kteří po odchodu Odina na Západ zůstali v ruských stepích. . Opanovali severní Černomoří a odtam podnikali válečná výpravy na jih do Persie, Asýrie a Malé Asie. Zmiňují se o nich i židovští proroci. Na příklad Jeremiáš využívá podobu jejich tažení k obrazu proroctví o budoucí zkáze.

Povinností Skytských bojovníků bylo přinést hlavu zabitého nepřítele, aby měli právo na válečnou kořist. Kdo hlavu nedonesl, nic nedostal. Z lebek nepřátel pak vyráběli poháry a tělesné pozůstatky svých mrtvých nepřátel zužitkovávali celkově. Odřezávali skalpy a zdobili si jimi uzdy koní, z lidské kůže vyráběli pláště a toulce na šípy.

Od 5.stol. př.n.l. přešli od kočovného více k usedlému způsobu života. Získali velké bohatství díky obchodu s Řeckem. Na přelomu letopočtu záhadně mizí z historie. Nahrazují je kočovné kmeny Sarmatů, které více méně mizí z historie během stěhování národů v 5.století.

Baltové

pravek7.JPG
Dnes převažuje domněnka, že Baltové se kolem roku 1000 př.n.l. postupně oddělili od Slovanů. Ve starověku byli zmiňování jako producenti jantaru, který proudil jantarovou stezkou přes Moravu do Středomoří.

Dominantním pobaltským národem byli dlouho Prusové. Jejich jméno možná vzniklo z P-Rusové značilo Perunovi Rusové, bojovní Rusové. Vyznačovali se velkou nepoddajností a dlouho odolávali snahám o christianizaci. Zabili i svatého Vojtěcha v roce 997 při jeho křesťanské misi k pohanům. Neodolali až tlaku německých křižáků ve 13.stol. Prusové byli vyhubeni či poněmčeni. Prusko pak se stalo jádrem, ze kterého došlo v průběhu 18-19.stol. k znovu sjednocení Německa.

Ze zbytků Baltů se vyvinuli Litevci a Lotyši. Litevce sjednotil ve 13-14.stol. svým odpor k Němcům a východním Slovanům v Litevský stát, který se ve spojení s Polskem vytvořil silnou středověkou evropskou velmoc.

Ugrofinské kmeny

pravek8.jpg
Na severovýchodě Evropy a v okolí Uralu žili ugrofinové. Nejsou to indoevropané, mají jiný východoasijský původ. Jsou spřízněni s Mongoly a Turkickými národy. Evropští Ugrofinové přišli do Evropy již krátce po době ledové a osídlili Finsko a Estonsko, kde se mluví ugrofinským jazykem. Míšením s indoevropany přišli postupně o asijský vzhled a získali evropský ráz. K ugrofinům náleželi i Hunové a Avaři, kteří přišli do Evropy z Východu v době stěhování národů. Posledním ugrofinským národem, který přišel do Evropy byli Maďaři, kteří dorazili do střední Evropy kolem roku 900.

Slované

pravek9.jpg
Nejpočetnější etnikum ve východní Evropě tvořili a tvoří Slované. Formovali se ve 2.tisíciletí.př.n.l. a dlouhou dobu obývali území převážně mezi Karpatami a Dněprem. Existuje teorie, že ještě před příchodem Keltů žili i na našem území a vytvořili tzv. lužickou kulturu.

Žili prostým způsobem života a věnovali se hlavně zemědělstvím. Více než okolní národy zůstávali věrni staré védské duchovní tradici. Stranili se provádění krvavých lidských a zvířecích obětí. Ve Velesově knize se píše.:

Ruští bohové nepřijímají žádné lidské oběti, ani živočichy, jenom plody, zeleninu, květiny a zrno, mléko, k pití surju, kvasící na bylinách, a med, nikdy však živé ptactvo, ryby. Jsou to právě Varjagové a Heléni, kdo přináší Bohům jinou a strašnou oběť: – lidskou. My jsme to však dělat nechtěli, neboť my jsme vnuky samotného Dažboga, a tak jsme se nesnažili tajně napodobovat cizozemce.

Slované měli i silnější sociální cítění, byli pohostinní a nebyli příliš bojovní. Ostrogótský náčelník Ermanarich ve 3. čtvrtině 4. století prohlásil zdvihl zbraně proti Venetům, kteří, i když pohrdali zbraněmi, ale počtem silní, zpočátku se snažili stavět na odpor. Nic však nezmůže množství nebojovných lidí, zejména když i bůh dopustí a přižene se množství ozbrojených mužů“.

Skoro jako pohádka zní vyprávění Teofylakta Simokrattese, který k roku 585 zaznamenal příběh tří slovanských zajatců, kteří neměli žádné zbraně, jen hudební nástroje (šlo o tzv. gusle). Když se byzantský císař ptal, co jsou zač, odpověděli, že pocházejí ze slovanského kmene. Sdělili mu, že nejsou zvyklí nosit vojenskou výstroj, neboť jejich zem nezná zbraně, což jim dovoluje žít bez vášní a v míru. Slované se Slovany neválčí!

Rozdělení Slovanů

pravek10.jpg
Ještě kolem roku 500 byli Slované poměrně jednotní a mluvili jedním praslovanským jazykem. Brzy již bylo vše jinak. Z Karpat se v 6.století rozešli na západ, jih a východ. Původní jednota se brzy narušila. Po několika staletích již stáli dříve příslušníci jednoho etnika proti sobě jako úhlavní nepřátelé.

Zejména jižní Slované brzy opustili svou mírumilovnost. Kontaktem s bohatstvím Středomoří se v nich náhle probudila chamtivost a touha po kořisti. Začali plenit rozsáhlá území Byzantské říše a během krátké doby ovládli většinu Balkánu. Všude rozsévali strach a nikdo a nic je nedokázal zastavit. Až politika „Rozděl a panuj“ praktikovaná byzantskými vládci, kteří si uvědomili, že nejlepší taktikou proti Slovanům je domluvit se s předáky některých slovanských kmenů a poštvat je proti jiným, dosud byzantskou civilizací neovlivněným.

V 9.století se začínal prohlubovat církevní konflikt mezi Římem a Konstantinopolí. Ten nakonec rozdělil Evropu na katolickou a pravoplatnou. Nejostřeji se projevil ve slovanském světě ve střetu katolických Chorvatů-pravoslavných Srbů, katolických Poláků a pravoslavných Rusů, které až do současnosti rozdělily slovanský svět.

Nepřátele Slovanů věděli, že jednotní Slované jsou neporazitelní. Proto mezi ně rozsévali nesváry, či si je snažili koupit. Šířili dojem, že slovanství je něco méně cenného a zaostalého. Potlačovali slovanský jazyk a kulturu včetně vzpomínek na dávnou slavnou historii.

Ve Velesově knize je zaznamenáno proroctví o klopýtnutí Slovanů.

Slované dobudou celý svět a budou „těžit sílu z kamene“, „dělat povozy bez koní“. Avšak potom pozbyvše odvahy prodají se nepřátelům za zlato. A tehdy bohové znovu připomenou Slovanům: „Milujte Zákon otce Árje!“

Závěr

pravek11.jpg
Příchodem Slovanů do střední a jižní Evropy končí oficiálně evropský pravěk. V tomto seriálu jsem se pokusil vysledovat dějiny evropského pravěku v posledních 25000 letech.

Věnoval jsem se především poslednímu období 6000 let historie.

První 2000 let dlouhá éra byla ve znamení vlády souhvězdí býka. Bylo to období rozšíření kultu plodnosti a výroby bronzových nástrojů.

Druhá 2000 let trvající éra byla obdobím vlády souhvězdí berana. Na scéně Evropy se objevilo železo a s nim Keltové.

Před 2000 lety začal věk ryb. Započalo křesťanství a brzy začali hrát prim na světě Germáni.

Nyní začíná éra vodnáře. Bude to éra Slovanská. Píše se o ní mimo jiné i v proroctví telepaticky přijatém z Tibetu, které se zmiňuje i o dávných kořenech českého národa pod střechou světa v Himalájích.

Zdroje:

[1] http://velesova.kniha.sweb.cz/

[2] http://bnw-nwo.wz.cz/history/o-runach-velesovy-knihy.pdf

[3] http://www.tvarpraveku.wz.cz/puper19.htm

[4] https://www.youtube.com/watch?v=bZJoGmxgvaE

Autor: Petr Bajnar | středa 17.12.2014 11:50 | karma článku: 19.00 | přečteno: 2742x

Další články blogera

Petr Bajnar

Chcimírové a chciválkové

Minulý týden uplynuly dva roky od zahájení ruské invaze na Ukrajině. Z projevů které k výročí zazněly, nejvíce vzbudil pozornost projev slovenského premiéra Roberta Fica.

3.3.2024 v 11:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 | Diskuse

Petr Bajnar

Rok 2024: rok zásadních změn

Rok 2024 začal. Někteří lidé jej přivítali s nadějí, že půjde o lepší rok než 2023, jiní se do budoucna dívají s obavami.

1.1.2024 v 10:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 75 | Diskuse

Petr Bajnar

Zřiďme pro politiky speciální ZOO!

Po krátké přestávce jsem se letos vrátil k učitelskému povolání. A to víte, není to vždy snadné. Jsou žáci klidní a hodní, někteří však zlobí. Občas se stávají v hodinách i nejrůznějšími zvířátky.

31.12.2023 v 9:06 | Karma článku: 5.63 | Přečteno: 101 | Diskuse

Petr Bajnar

Narodil se Kristus Pán!

Rok 2023 se blíží ke svému konci a jsou tu opět vánoce. Svátky, které si křesťanský svět spojuje s oslavou narození Ježíše Krista v židovském městě Betlémě.

24.12.2023 v 8:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 33.90 | Přečteno: 574 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 29.31 | Přečteno: 1987 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.77 | Přečteno: 285 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.31 | Přečteno: 208 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.46 | Přečteno: 273 | Diskuse
Počet článků 604 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1410

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...