Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Matematika: ano či ne?

24. 03. 2017 12:06:00
Jedno z nejčastěji diskutovaných témat z oblasti školství je povinná či nepovinná maturita z předmětu, který už tradičně patří ve škole k nejobávanějším, z matematiky.

Smyslem mého článku není dát na tuto otázku odpověď. Spíše se chci na téma výuky matematiky na školách podívat trošku z jiného pohledu než je obvyklé. Svou úvahu bych shrnul do dvou výhrad, které mám k současné podobě školské matematiky.

První výhrada souvisí s tím, že žáci ve školách jsou málo vedeni k tomu, aby matematické dovednosti dokázali aplikovat v jiných oborech, především fyzice. Velmi často se stává, že žák je schopen vyřešit rovnici s neznámou x. Když ale vidí reálnou fyzikální rovnici, ve které jsou různé symboly veličin, tak s její úpravou si již neví rady.

Druhá výhrada souvisí se skladbou učiva matematiky. Bohužel zde nejsou obsaženy celé obory matematiky, které by podle mého názoru nejen měly patřit k všeobecnému vzdělání, ale zároveň by matematiku mohly učinit i mnohem atraktivnějším a přitažlivým oborem pro mnohého, dnes matematice neholdujícího studenta.

V hodinách matematiky se vůbec neučí o zlatém řezu, čísle, které lze najít všude v přírodě i v uměleckých dílech od nejstarších dob. Neučí se o Platonských tělesech, jejichž tvary je možno najít ve strukturách nerostů či hornin. Neučí se ani o moderní teorii chaosu a fraktální geometrii, která daleko přesněji než klasická eukleidovská geometrie popisuje skutečný svět přírody a má i silný odraz v moderním umění díky práci výkonných počítačů. Student matematiky se nedozví nic ani o topologii: tedy Möbiove pásce či Kleinové láhvi, které vyjadřují základní vlastnosti prostoru, které jsou na první pohled nezjevné.

Kdyby se to změnilo a výuka těchto oborů se zařadila do školských osnov, naskytly by se mnohé perspektivy. Například by bylo možné propojit matematiku, informatikou s uměleckou výukou. Žáci by sami objevovali souvislosti mezi matematickými vztahy a jejich znázorněním v podobách grafických děl či hudebních skladeb, jak se o to již dříve snažili Pythagorejci.

Bohužel však o toto směřování matematiky není příliš zájem. Ti, kteří mluví o potřebnosti vzdělávání se v matematice, mluví jen o rozvoji některých racionálních dovedností, nikoliv však o celkové vzdělanosti a hlubšího pochopení světa přírody. Pochopení, ve kterém má matematika, jako nejčistší vyjádření abstrakce své klíčové a nezastupitelné místo.

Autor: Petr Bajnar | pátek 24.3.2017 12:06 | karma článku: 15.75 | přečteno: 468x

Další články blogera

Petr Bajnar

Malá předvolební úvaha

Komu dát hlas v blížících se volbách? Tuto otázku si jistě klade v těchto hodinách a dnech řada občanů ČR.

18.10.2017 v 18:07 | Karma článku: 6.85 | Přečteno: 356 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku II.

I antický starověk měl stejně, jako měl a má nejen křesťanský svět své náboženské poutě a poutní místa. K těm nejvýznamnějším v Řecku patřila pouť do Epidaura, kterou každoročně podnikalo tisíce Řeků.

24.9.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 368 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 458 | Diskuse

Petr Bajnar

Cesta do mysli korejského diktátora

Jedním z krizových momentů nejen tohoto roku je bezesporu situace kolem Severní Koreje, ve které stále vládne tuhý komunisticko-nacionalistický režim.

4.9.2017 v 18:37 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 577 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.01 | Přečteno: 406 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 247 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 84 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 508 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 518 | Diskuse
Počet článků 368 Celková karma 12.11 Průměrná čtenost 1484

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.