Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klimatická změna I.

1. 04. 2017 13:15:50
Ještě před dvaceti lety se k teorii globálního oteplování hlásili převážně jen zelení ekologové. Většinová vědecká obec se k této teorii stavěla poněkud skepticky.

Dnes je již situace podstatně jiná. Převážná část dnešních meteorologů a klimatologů vnímá klimatickou změnu jako prokázaný fakt. Nejasná je pouze odpověď na otázku, do jaké míry je klimatická změna způsobená činnosti člověka a do jaké míry se jedná o přirozený přírodní proces.

Nyní bych rád shrnul některá fakta, která poukazují na globální klimatickou změnu.

Tání horských ledovců

Ať již se budeme pohybovat v Evropě, Asii, Americe či Africe, všude můžeme pozorovat stále se zrychlující úbytek horských ledovců.

Asi nejnázornějším příkladem je tání ledovce pod nejvyšším rakouským alpským vrcholem Glossglocnerem. Když se vydáte na jeho návštěvu, spatříte na kamenité zemi několik cedulí s daty, kde sahal ledovec v letech 1960, 1970, 1985, 1990, 1995 až k číslu 2016. Můžete tak názorně sledovat, jak se jeho velikost mění s časem. Za poslední rok ubyl o 97 metrů, což je takřka dvojnásobek předchozího ročního úbytku.

Tání ledovců není nepříjemné jen pro lyžaře, kterým se perspektivně zhoršují podmínky pro lyžování, ale především pro ty, jejichž život je závislý na říční vodě, která vytéká z horských ledovců. Katastrofické důsledky může mít především roztátí ledovců v Himalájích, které zásobují několik významných asijských veletoků.

Rekordní teploty a úbytky ledu v Arktidě a Antarktidě

Snad nejsilnějším indikátorem postupující klimatické změny jsou hodnoty teploty a množství vody v podobě ledu v polárních oblastech, hlavně v severní oblasti Země.

Na konci roku 2016 v době vrcholu zimy byly na severním pólu zaznamenány plusové teploty. Množství ledu v Arktidě bylo v letošní zimě na rekordně nízké zimní úrovni. Minimum arktického ledu v loňském létě bylo na druhém místě v historii měření.

Na Antarktidě byla průměrná letošní teplota o 6,5st.C. vyšší než je průměr měření mezi lety 1961 a 1990. V březnu 2017, v době konce léta na Antarktidě byla zde naměřena pravděpodobně nejnižší rozloha ledu v historii měření.

Důsledkem nejsou jen pozitiva v podobě otevření severní námořní cesty, ale i rizika spojená s růstem hladiny moře a se změnami v mořských proudech a proudění vzdušných hmot.

Růst průměrné teploty na Zemi a klimatických extrémů

Průměrná teplota na Zemi stoupá. To však neznamená, že jde o plynulý lineární proces. Naopak. Jde o děj se spoustou odchylek a výkyvů na jednu či druhou stranu, ať již se týkají hodnoty teplot, vlhkosti vzduchu či množství a rozložení srážek.

Rok 2016 byl nejteplejším rokem v historii měření od roku 1880. Z neblahých důsledků klimatické změn zmiňme především pouhých 40% dešťových srážek obvyklého průměru, které spadlo v Africe. Záplavy v jihovýchodní Asii, či rekordní sucha a teplotní extrémy v Kanadě a Tasmánii.

S celou řadou klimatických extrémů se můžeme potkat i u nás v Čechách zejména za posledních 20 let. Zažili jsme několik katastrofických povodní a v poslední době i dlouhých vln sucha. Zaznamenali jsme obrovské množství teplotních rekordů. Ty poslední jsme prožili v závěru března, kdy na některých místech již byly změřeny letní teploty převyšující 25 st.C.

Nárůst koncentrace CO2 v atmosféře

Většina dnešních klimatologů spojuje proces globálního oteplování s nárůstem koncentrace skleníkových plynů, převážně s růstem obsahu CO2 v atmosféře. V roce 2015 dosáhl hodnoty 400 ppm, což je jeho nejvyšší hodnota za posledních 2 milióny let.

Tyto údaje vedou vědce k příčinnému spojení procesu globální klimatické změny a činnosti člověka, který se podílí na nárůstu koncentrací skleníkových plynů hlavně spalováním fosilních paliv.

I když je tato souvislost zřejmá, není sto procentní. Skleníkové plyny se do atmosféry mohou dostávat i jiným způsobem než lidskou činností. Mohou pocházet například i z pevninských nebo podmořských vulkánů.

Existují i důkazy prudkých klimatických změn v minulosti, kdy před více než 2 milióny lety byla koncentrace CO2 ještě podstatně vyšší než dnes a kdy ještě nežil člověk. Faktem jsou i klimatické změny, které v současné době probíhají i na jiných planetách Sluneční soustavy. Těmto tématům bych se rád věnoval v příštím článku.

---pokračování příště---

Zdroje:

Gnosis9.net

Autor: Petr Bajnar | sobota 1.4.2017 13:15 | karma článku: 13.37 | přečteno: 461x

Další články blogera

Petr Bajnar

Malá předvolební úvaha

Komu dát hlas v blížících se volbách? Tuto otázku si jistě klade v těchto hodinách a dnech řada občanů ČR.

18.10.2017 v 18:07 | Karma článku: 6.85 | Přečteno: 356 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku II.

I antický starověk měl stejně, jako měl a má nejen křesťanský svět své náboženské poutě a poutní místa. K těm nejvýznamnějším v Řecku patřila pouť do Epidaura, kterou každoročně podnikalo tisíce Řeků.

24.9.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 368 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 458 | Diskuse

Petr Bajnar

Cesta do mysli korejského diktátora

Jedním z krizových momentů nejen tohoto roku je bezesporu situace kolem Severní Koreje, ve které stále vládne tuhý komunisticko-nacionalistický režim.

4.9.2017 v 18:37 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 577 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.01 | Přečteno: 403 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 245 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 84 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 508 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 518 | Diskuse
Počet článků 368 Celková karma 12.11 Průměrná čtenost 1484

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.