Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klimatická změna II.

4. 04. 2017 9:44:35
Vše v přírodě se neustále mění, vše je v pohybu. Neustálým změnám podléhá i zemská atmosféra, ve které se tvoří počasí a podnebí.

Počasí, jehož studiem se zabývá meteorologie, se mění každodenně. Zemské klima, které studuje klimatologie je stálejší a mění se až v dlouhodobějších časových horizontech. V některých obdobích je změna klimatu pozvolná, v jiných dobách se klima mění rychle a skokově. Změny klimatu probíhají v některých údobích nepravidelně, jsou však známy i pravidelné cykly klimatických změn.

Zkusme se nyní shrnout všechny významné faktory, které ovlivňují klima a jsou popsány současnou klimatologickou vědou.

Vlivy slunečního záření

Slunce je hlavním zdrojem energie na Zemi a tedy i procesů v zemské atmosféře. Nerovnoměrný ohřev zemské atmosféry a moří v důsledku rozdílného úhlu dopadu slunečních paprsků vytváří rozdíly teplot v atmosféře a mořích, tím i rozdíly tlaku a tedy i proudění vzdušných a vodních hmot, které tvoří počasí a klima.

Sluneční záření přitom není konstantní. Všeobecně je znám jedenáctiletý cyklus sluneční činnosti, který má své maximum a minimum. Známé jsou i další, dlouhodobější cykly. Ukazuje se, že občas jsou tyto cykly narušeny a probíhají chaoticky s řadou extrémů v útlumu i aktivitě.

Dnes je odhadováno, že aktivita Slunce se podílí na změnách klimatu z jedné třetiny, což je docela dost. V minulosti byla kolísavá sluneční aktivita jednou z příčin kolísání klimatu. Zejména tzv. malá doba ledová, chladnější období, které postihlo Evropu od 16 do 18.století je spojováno s obdobím poměrně nízké sluneční aktivity. Naopak zase starší doby, kdy byly teploty srovnatelné se současnými a hodnota CO2 v atmosféře byla podstatně nižší než dnes, mohla být příčinou teplého klimatu vyšší sluneční aktivita, než jaká je dnes.

Vlivy magnetického pole Země

Magnetické pole Země vytvářené elektrickými proudy v tekutém jádru Země má výrazný vliv mimo jiné i na klima a počasí.

Změny zemského magnetického pole, ke kterým dochází po slunečních erupcích, které vytváří spršky elektricky nabitých částic reagujících se zemskou magnetosférou, nebo v důsledku dosud neznámých dějů v zemském nitru, výrazně ovlivňují nejen zdravotní stav citlivých osob, ale i atmosférické děje. Především působí nestabilitu v ozonové vrstvě, která se pak projeví ve změnách teplotních gradientů a tím i toku vzdušných hmot, které již přímo souvisejí s pozemským klimatem a počasím

Geologické studie ukázaly, že v historii Země došlo již mnohokrát k magnetickému přepólování Země. Jedná se o děj, kterému předchází postupné zeslabování magnetického pole a provází jej jeho krátkodobé vymizení. V posledních desetiletích pozorujeme zeslabování magnetického pole, což vede k úvahám o možnosti blízkého přepólování planety, které by mohlo mít významný vliv i na další vývoj zemského klimatu.

Vlivy sopečné činnosti

Sopky mohou na klima působit ve smyslu globálního oteplení i ochlazení. Výsledný vliv sopek je tak dán poměrem obou protichůdných faktorů.

Oteplení způsobují skleníkové plyny, především CO2, které sopky vypouštějí do ovzduší.

Dočasné, někdy i velmi razantní ochlazení naopak způsobují obrovská množství popílku a sazí, které se rozšíří do vrchních vrstev atmosféry a brání dopadu slunečních paprsků na Zemi po sopečných erupcích. V historii je známo několik silných sopečných erupcí, které tento jev způsobilo. V této souvislosti je nejvíc rizikový výbuch super vulkánu, který může vyvolat klimatickou katastrofu obrovských rozměrů a způsobit až zhroucení civilizace.

Vlivy oběžné dráhy Země a sklonu osy rotace

V průběhu historie Země se poněkud mění oběžná dráha Země kolem Slunce a její excentricita, což vede i ke změně intenzity dopadu slunečního záření.

Zároveň se mění i sklon rotační osy a to cyklicky a plynuly na jedné straně a náhle-skokově na straně druhé. Plynulá změna sklonu osy rotace probíhá stále, téměř nepozorovaně v podobě precese. Skoková změna sklonu osy je naopak spojena s velkými katastrofami, kdy se mění zásadně nejen klima celých oblastí, ale i celková tvář povrchu Země.

O nestálosti polohy zemské osy svědčí řada nálezů ukazujících, že dnešní polární oblasti kdysi ležely na rovníku a byly porostlé deštnými pralesy, zatímco dnešní rovníkové oblasti byly v některých dobách velmi chladné a pokryté ledem a sněhem.

Vlivy lidské činnosti

Od 19. století začal mít na stav klimatu výrazný vliv člověk. Nejedná se přitom pouze o produkci skleníkových plynů díky spalování fosilních paliv. Jistý vliv mohou mít i aerosoly vypouštěné do ovzduší. Ty mohou na jedné straně dočasně klima ochlazovat podobně jako popílek ze sopečných erupcí, ale podle některých úvah se v dlouhodobější perspektivě se podílet na celkovém oteplování planety.

Významný vliv na klima může dále mít i zemědělská činnost a kácení lesů, zejména deštných pralesů. Jednak tím, že ničí stromy, které jsou konzumenty CO2. A pak také tím, že narušují přirozenou tvorbu oblaků a rozložení srážek v tropických oblastech. Menší vliv na celkové klima již mají tepelné ostrovy vytvářené kolem velkých měst.

Klimatické změny ve Sluneční soustavě

To, že v současnosti jsme na Zemi svědky klimatické změny, je všeobecně známo. Daleko méně se ale již ví, že k obdobným změnám nyní dochází i na jiných planetách našeho slunečního systému.

Na planetě Mars je pozorováno postupné tání polárních čepiček, svědčící o globálním oteplování planety.

Nárůst teploty v rovníkových oblastech a síly atmosférických bouří jsou patrné i na Jupiteru.

K výrazným klimatickým změnám dochází i v atmosféře Saturna, Uranu a dokonce i Pluta.

Tato fakta naznačují, že zde pravděpodobně existuje nějaký další faktor, který ovlivňuje klima a který dosud není znám. Nicméně byl dobře znám minulým kulturám, které hovořily o vibracích dob, které se mění v přesně definovaných astrologických cyklech, z nichž nejznámější je 25000 let dlouhý precesní cyklus platonského roku, tvořeného čtyřmi érami odpovídajícími čtyřem známým živlům: odstředivou (živel vzduchu), klidovou (živel vody), ohnivou (živel ohně) a dostředivou (živel země). V jednom z údobí těchto změn se nacházíme i nyní. Právě končí vliv 6000 let trvající dostředivé éry a začíná působit protichůdná éra odstředivá, která bude trvat dalších 6000 let. Změna vibrace ovlivňuje nejen lidské myšlení a společnost, ale i přírodní děje včetně těch klimatických nejen na Zemi, ale i v okolním vesmíru. Mezi projevy těchto změn mohou být i některé tajemné energetické jevy, které byly v posledních letech zaznamenány. Jedná se například o neobvyklé zvuky, které se ozývají ze zemského nitra, dosud nevysvětlené propady Země na některých místech, či tajemné světelné atmosférické útvary.

Změnou doby dostředivé v odstředivou a její souvislost s klimatickou změnou bych se rád věnoval ještě v dalším článku série „Klimatická změna“. Ještě předtím, již v příštím článku se však zaměřím na některé politické, ekonomické a technologické aspekty, které souvisí s klimatickou změnou.

---pokračování příště---

Zdroje:

http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/140/GLOBALNI-OTEPLOVANI-A-KLIMATICKE-ZMENY-V-MINULOSTI.html/

http://www.meteocentrum.cz/zajimavosti/globalni-oteplovani/slunecni-aktivita-podcenovany-faktor-v-klimaticke-zmene

http://gnosis9.net/search.php?rstext=all-phpRS-all&rstema=45

https://www.dub.cz/cs/josef-zezulka-byti-zivotni-filosofie-online-kniha.php

Autor: Petr Bajnar | úterý 4.4.2017 9:44 | karma článku: 16.78 | přečteno: 500x

Další články blogera

Petr Bajnar

Malá předvolební úvaha

Komu dát hlas v blížících se volbách? Tuto otázku si jistě klade v těchto hodinách a dnech řada občanů ČR.

18.10.2017 v 18:07 | Karma článku: 6.85 | Přečteno: 356 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku II.

I antický starověk měl stejně, jako měl a má nejen křesťanský svět své náboženské poutě a poutní místa. K těm nejvýznamnějším v Řecku patřila pouť do Epidaura, kterou každoročně podnikalo tisíce Řeků.

24.9.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 368 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 458 | Diskuse

Petr Bajnar

Cesta do mysli korejského diktátora

Jedním z krizových momentů nejen tohoto roku je bezesporu situace kolem Severní Koreje, ve které stále vládne tuhý komunisticko-nacionalistický režim.

4.9.2017 v 18:37 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 577 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.01 | Přečteno: 403 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 245 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 84 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 508 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 518 | Diskuse
Počet článků 368 Celková karma 12.11 Průměrná čtenost 1484

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.