Klimatická změna II.

Vše v přírodě se neustále mění, vše je v pohybu. Neustálým změnám podléhá i zemská atmosféra, ve které se tvoří počasí a podnebí.

Počasí, jehož studiem se zabývá meteorologie, se mění každodenně. Zemské klima, které studuje klimatologie je stálejší a mění se až v dlouhodobějších časových horizontech. V některých obdobích je změna klimatu pozvolná, v jiných dobách se klima mění rychle a skokově. Změny klimatu probíhají v některých údobích nepravidelně, jsou však známy i pravidelné cykly klimatických změn.

Zkusme se nyní shrnout všechny významné faktory, které ovlivňují klima a jsou popsány současnou klimatologickou vědou.

Vlivy slunečního záření

Slunce je hlavním zdrojem energie na Zemi a tedy i procesů v zemské atmosféře. Nerovnoměrný ohřev zemské atmosféry a moří v důsledku rozdílného úhlu dopadu slunečních paprsků vytváří rozdíly teplot v atmosféře a mořích, tím i rozdíly tlaku a tedy i proudění vzdušných a vodních hmot, které tvoří počasí a klima.

Sluneční záření přitom není konstantní. Všeobecně je znám jedenáctiletý cyklus sluneční činnosti, který má své maximum a minimum. Známé jsou i další, dlouhodobější cykly. Ukazuje se, že občas jsou tyto cykly narušeny a probíhají chaoticky s řadou extrémů v útlumu i aktivitě.

Dnes je odhadováno, že aktivita Slunce se podílí na změnách klimatu z jedné třetiny, což je docela dost. V minulosti byla kolísavá sluneční aktivita jednou z příčin kolísání klimatu. Zejména tzv. malá doba ledová, chladnější období, které postihlo Evropu od 16 do 18.století je spojováno s obdobím poměrně nízké sluneční aktivity. Naopak zase starší doby, kdy byly teploty srovnatelné se současnými a hodnota CO2 v atmosféře byla podstatně nižší než dnes, mohla být příčinou teplého klimatu vyšší sluneční aktivita, než jaká je dnes.

Vlivy magnetického pole Země

Magnetické pole Země vytvářené elektrickými proudy v tekutém jádru Země má výrazný vliv mimo jiné i na klima a počasí.

Změny zemského magnetického pole, ke kterým dochází po slunečních erupcích, které vytváří spršky elektricky nabitých částic reagujících se zemskou magnetosférou, nebo v důsledku dosud neznámých dějů v zemském nitru, výrazně ovlivňují nejen zdravotní stav citlivých osob, ale i atmosférické děje. Především působí nestabilitu v ozonové vrstvě, která se pak projeví ve změnách teplotních gradientů a tím i toku vzdušných hmot, které již přímo souvisejí s pozemským klimatem a počasím

Geologické studie ukázaly, že v historii Země došlo již mnohokrát k magnetickému přepólování Země. Jedná se o děj, kterému předchází postupné zeslabování magnetického pole a provází jej jeho krátkodobé vymizení. V posledních desetiletích pozorujeme zeslabování magnetického pole, což vede k úvahám o možnosti blízkého přepólování planety, které by mohlo mít významný vliv i na další vývoj zemského klimatu.  

Vlivy sopečné činnosti

Sopky mohou na klima působit ve smyslu globálního oteplení i ochlazení. Výsledný vliv sopek je tak dán poměrem obou protichůdných faktorů.

Oteplení způsobují skleníkové plyny, především CO2, které sopky vypouštějí do ovzduší.

Dočasné, někdy i velmi razantní ochlazení naopak způsobují obrovská množství popílku a sazí, které se rozšíří do vrchních vrstev atmosféry a brání dopadu slunečních paprsků na Zemi po sopečných erupcích. V historii je známo několik silných sopečných erupcí, které tento jev způsobilo. V této souvislosti je nejvíc rizikový výbuch super vulkánu, který může vyvolat klimatickou katastrofu obrovských rozměrů a způsobit až zhroucení civilizace.

Vlivy oběžné dráhy Země a sklonu osy rotace

V průběhu historie Země se poněkud mění oběžná dráha Země kolem Slunce a její excentricita, což vede i ke změně intenzity dopadu slunečního záření.

Zároveň se mění i sklon rotační osy a to cyklicky a plynuly na jedné straně a náhle-skokově na straně druhé. Plynulá změna sklonu osy rotace probíhá stále, téměř nepozorovaně v podobě precese. Skoková změna sklonu osy je naopak spojena s velkými katastrofami, kdy se mění zásadně nejen klima celých oblastí, ale i celková tvář povrchu Země.

O nestálosti polohy zemské osy svědčí řada nálezů ukazujících, že dnešní polární oblasti kdysi ležely na rovníku a byly porostlé deštnými pralesy, zatímco dnešní rovníkové oblasti byly v některých dobách velmi chladné a pokryté ledem a sněhem.

Vlivy lidské činnosti

Od 19. století začal mít na stav klimatu výrazný vliv člověk. Nejedná se přitom pouze o produkci skleníkových plynů díky spalování fosilních paliv. Jistý vliv mohou mít i aerosoly vypouštěné do ovzduší. Ty mohou na jedné straně dočasně klima ochlazovat podobně jako popílek ze sopečných erupcí, ale podle některých úvah se v dlouhodobější perspektivě se podílet na celkovém oteplování planety.

Významný vliv na klima může dále mít i zemědělská činnost a kácení lesů, zejména deštných pralesů. Jednak tím, že ničí stromy, které jsou konzumenty CO2. A pak také tím, že narušují přirozenou tvorbu oblaků a rozložení srážek v tropických oblastech. Menší vliv na celkové klima již mají tepelné ostrovy vytvářené kolem velkých měst.

Klimatické změny ve Sluneční soustavě

To, že v současnosti jsme na Zemi svědky klimatické změny, je všeobecně známo. Daleko méně se ale již ví, že k obdobným změnám nyní dochází i na jiných planetách našeho slunečního systému.

Na planetě Mars je pozorováno postupné tání polárních čepiček, svědčící o globálním oteplování planety.

Nárůst teploty v rovníkových oblastech a síly atmosférických bouří jsou patrné i na Jupiteru.

K výrazným klimatickým změnám dochází i v atmosféře Saturna, Uranu a dokonce i Pluta.

Tato fakta naznačují, že zde pravděpodobně existuje nějaký další faktor, který ovlivňuje klima a který dosud není znám. Nicméně byl dobře znám minulým kulturám, které hovořily o vibracích dob, které se mění v přesně definovaných astrologických cyklech, z nichž nejznámější je 25000 let dlouhý precesní cyklus platonského roku, tvořeného čtyřmi érami odpovídajícími čtyřem známým živlům: odstředivou (živel vzduchu), klidovou (živel vody), ohnivou (živel ohně) a dostředivou (živel země). V jednom z údobí těchto změn se nacházíme i nyní. Právě končí vliv 6000 let trvající dostředivé éry a začíná působit protichůdná éra odstředivá, která bude trvat dalších 6000 let. Změna vibrace ovlivňuje nejen lidské myšlení a společnost, ale i přírodní děje včetně těch klimatických nejen na Zemi, ale i v okolním vesmíru. Mezi projevy těchto změn mohou být i některé tajemné energetické jevy, které byly v posledních letech zaznamenány. Jedná se například o neobvyklé zvuky, které se ozývají ze zemského nitra, dosud nevysvětlené propady Země na některých místech, či tajemné světelné atmosférické útvary.

Změnou doby dostředivé v odstředivou a její souvislost s klimatickou změnou bych se rád věnoval ještě v dalším článku série „Klimatická změna“. Ještě předtím, již v příštím článku se však zaměřím na některé politické, ekonomické a technologické aspekty, které souvisí s klimatickou změnou.

                                                     ---pokračování příště---

Zdroje:

http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/140/GLOBALNI-OTEPLOVANI-A-KLIMATICKE-ZMENY-V-MINULOSTI.html/

http://www.meteocentrum.cz/zajimavosti/globalni-oteplovani/slunecni-aktivita-podcenovany-faktor-v-klimaticke-zmene

http://gnosis9.net/search.php?rstext=all-phpRS-all&rstema=45

https://www.dub.cz/cs/josef-zezulka-byti-zivotni-filosofie-online-kniha.php