Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuze o klimatu

9. 04. 2017 13:21:38
Studiem klimatických změn si člověk nerozšiřuje jen rozhled z klimatologie a meteorologie, ale také hlouběji poznává, jak my lidé myslíme.

Někdy je to i docela legrace pozorovat, jak je lidské myšlení ohebné a jak jej daleko více než fakta ovlivňují pocity a dojmy. A to i u velice vzdělaných lidí, racionálně myslících vědců.

Tento článek poněkud navazuje na čtyři předchozí věnované klimatickým změnám. Vychází a navazuje na diskuzi pod těmito články. Rozdělil jsem jej na tři části.

Oteplování versus ochlazování klimatu?

Před 15 lety jsem začal pravidelně číst WM magazín, časopis, který se věnoval a stále věnuje alternativním tématům ze světa vědy, ekonomie a politiky. V prvních letech své existence, kdy teorie globálního oteplování ještě nebyla vědeckou obcí přijímanou teorií, přinášel statě varující před oteplováním klimatu. V okamžiku, když tato teorie začala být uznána vědeckým mainstreamem, najednou začal obracet. Články o hrozícím globálním oteplování vystřídaly články o hrozbě globálního ochlazování.

Jak si ten obrat vysvětlit? Zkrátka jde o alternativní časopis a tak možná jeho autoři usoudili, že je třeba býti vždy v opozici proti zrovna vládnoucímu oficiálnímu názoru.

V minulém roce nespokojenost s vládou establismentu vedla v USA lid k zvolení Trumpa americkým prezidentem. Součástí jeho kampaně byla i kritika teorie globálního oteplování a program odstoupení USA od všech klimatických dohod. Na jednom z předvolebních mítinků zvolil oblíbenou větu pronášenou klimatoskeptiky za chladného počasí „Jaké globální oteplování, vždyť tady je strašná zima“. Trump je ve funkci tři měsíce a jak je vidět podle jeho počínání ve svém boji proti establishmentu rychle polevuje. Je možné, že i s tím vypovídáním klimatických dohod to nebude tak horké, jak sliboval před volbami.

Ale opusťme Trumpa a vraťme se k základní otázce: otepluje se klima či ochlazuje? Odpověď je podle mého názoru taková, že oba procesy jsou vzájemně spojeny. Abychom v chladícím prostoru ledničky vytvořili chlad, je třeba nejdříve ledničce dodat energii. Aby nastalo během letního dne ochlazení při bouřky z tepla, je třeba sluneční energie k tomu, aby vyvolala vzestupné konvektivní proudy ve vlhkém zahřátém vzduchu, které pak vedou k tvorbě bouřkových mraků, z nichž padající déšť a kroupy velmi rychle ochladí zemský povrch.

Totéž platí na úrovni globálního klimatu. Čím větší množství teplého vzduchu proudí na sever, tím více se vyvíjí i vzduchu chladného v polárních oblastech. Krásná ukázka nastala na přelomu roku. Na severním pólu bylo rekordních plus jeden stupeň. Naopak na Sibiři ve stejnou dobu bylo rekordních minus padesát stupňů.

Důsledkem je pak prudké střídání období s velmi teplým západním či jihozápadním prouděním s obdobími vpádů velmi studeného vzduchu ze severovýchodu, jak jsme mohli sledovat v poslední zimě, kdy bylo velice teplo v prosinci a silné mrazy v lednu.

Skeptici versus klimatoskeptici

Již jsem zvyklý na to, že mé články v rubrice věda jsou často hodnoceny jako pseudovědecké. Jsem kritizován těmi, co sami sebe považují za ochránce čistoty vědy a poctivých vědeckých přístupů za to, že publikuji vědecky nepodložené články a „konspirační teorie“.

Díky těmto zkušenostem mně docela překvapilo, že někteří z těchto oponentů před časem tleskali článku pana Vítězslava Kremlíka „Trump neohrožuje vědu ani klima, právě naopak“, ve kterém se autor vyslovil proti přístupu dnešní většinové vědecké obce k problematice změny klimatu.

Rozhlédl jsem se proto po internetu, abych se dozvěděl více o tom, jak se k tématu klimatických změn stavějí vědečtí skeptici. Objevil jsem několik let starý článek profesora imunologie a ředitele ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václava Hořejšího pod názvem „Sysifos propaguje protivědecké aktivity“. Dovolte mi pár vybraných citátů z jeho článku.

Spolek Sisyfos po léta záslužně bojuje proti šarlatánům a uděluje “vyznamenání” zvaná “Bludný balvan” těm nejvýznačnějším z nich...

Dnes ale musím Sisyfa bohužel pokárat, protože podle mého názoru pořádně “ujel”.
Na hlavní stránce Sisyfa, se totiž skví již třetí týden článek Mgr. Kremlíka (vzděláním a povoláním překladatel a historik) “Boj proti alarmismu je sisyfovská práce”...Lidé jako Mgr. Kremlík sami sebe označují jako “klimaskeptici”, protože se skepticky staví k onomu většinovému názoru vědeckých odborníků (které nazývají “alarmisté”). Aktivity těch "klimaskeptiků/klimadenialistů" se velmi podobají aktivitám nejrůznějších "alternativců", kteří obviňují "akademickou zkostnatělou vědu" ze spiknutí s cílem potlačit menšinové nekonvenční názory a přístupy. Bohužel musím říci, že za ty současné “klimapopíračské” aktivity by si Sisyfos (přípaně Mgr. Kremlík) zasloužil Bludný balvan, alespoň bronzový.
Asi to navrhnu – uvidíme, jak uspěji... A ještě něco - trochu mě mrzí, že jsem už zaplatil letošní členský příspěvek...

Takže přátelé oponenti. Kdo by si víc zasloužil cenu Bludný balvan za blátivé myšlení? Já, který zde míchám vědu a esoteriku? Nebo pan Kremlík a vy, když obviňujete akademickou vědu ze spiknutí proti klimatoskeptikům? Pro mně osobně by byl bludný balvan velmi váženým oceněním, protože jej obdrželi v minulosti již všichni ti, jejichž práce si velice vážím. Prý nemám šanci, protože jsem zcela bezvýznamný. No, ještě uvidíme.

Věda & Klimatologie versus esoterika

Ve svých článcích publikovaných v rubrice věda se snažím propojovat přístupy vědy a esoteriky. Za to jsem pochopitelně svými oponenty často kritizován. Dovolte publikovat jednu z diskuzních perel, která se objevila pod mým posledním článkem poté, co jsem se zmínil o tom, že již před 500 lety předpověděl Nostradamus dnešní změny klimatu.

Škoda, že kvalita článků jde dolů s blížícím se závěrem díky maličkostem, např. Nostradamus a další. Stejnými věšticími schopnostmi disponuje i čichač toluenu nebo šaman z kmene Kičua a vždy záleží na výkladu, který je účelově napasováván na aktuální dění, než aby něco skutečného sděloval samotný text.

Nostradamus, jak je známo zakódoval svá poselství do veršů, která jsou pochopeny, až po událostech jakými byla francouzská revoluce, nebo nástup Hitlera (Histlera v Nostrdamových verších). Docela bych byl zvědav na verše autora diskuzního příspěvku po načichání toluenu, zda by se alespoň trošku přiblížila kvalitou těm od Nostradama.

Ale teď trošku vážněji Rád bych reagoval ještě na jeden příspěvek z diskuze ve znění.

Realita je taková, že esoterici jsou na tom velmi špatně s chápáním pŕírodních principů - to je prostě fakt plynoucí ze špatného popisu principu esoterikem, velmi dobře v utvrzování se ve víře prolínající se s náboženskou a nedostatečným chápáním teoretických předpokladů laboratorně ověřovaných.

Ano souhlasím. Významná a možná i většina esoteriků je na tom skutečně špatně s chápáním přírodních principů. Nicméně bez esoteriky není ve skutečnosti možné žádný přírodní princip pochopit, pouze je možný vnější popis přírodního jevu. Nikdo nemůže být velikánem ve vědě, aniž by zároveň byl esoterikem. Nikola Tesla, jako největší fyzik 20.století byl toho zářným příkladem.

Autor: Petr Bajnar | neděle 9.4.2017 13:21 | karma článku: 13.69 | přečteno: 472x

Další články blogera

Petr Bajnar

Malá předvolební úvaha

Komu dát hlas v blížících se volbách? Tuto otázku si jistě klade v těchto hodinách a dnech řada občanů ČR.

18.10.2017 v 18:07 | Karma článku: 6.85 | Přečteno: 356 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku II.

I antický starověk měl stejně, jako měl a má nejen křesťanský svět své náboženské poutě a poutní místa. K těm nejvýznamnějším v Řecku patřila pouť do Epidaura, kterou každoročně podnikalo tisíce Řeků.

24.9.2017 v 13:00 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 368 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 458 | Diskuse

Petr Bajnar

Cesta do mysli korejského diktátora

Jedním z krizových momentů nejen tohoto roku je bezesporu situace kolem Severní Koreje, ve které stále vládne tuhý komunisticko-nacionalistický režim.

4.9.2017 v 18:37 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 577 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.01 | Přečteno: 403 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 245 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 84 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 508 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 518 | Diskuse
Počet článků 368 Celková karma 12.11 Průměrná čtenost 1484

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.