Petr Bajnar

Vyvraždění Lidic jako magický rituál

10. 06. 2017 16:09:18
Dnešní den si připomínáme 75.výročí vyhlazení obce Lidice nacisty v době německé okupace jako odvety za atentát na říšského zastupitele Reinharda Heydricha.

Hodně se dnes mluví o dobově historickém pozadí události, méně však již o jeho možném esoterně magickém významu.

Lidická tragédie nebyla první lidskou tragédii, která postihla tuto středočeskou oblast. Existují zmínky o tom, že již v uplynulých staletích se toto místo v dobách různých válek a konfliktů stalo dějištěm nejrůznějších tragédií, jejichž kořeny sahají až do pravěku, do dob, kterou dnes historici označují jako knovízskou kulturu, která měla zalíbení v hrůzostrašných obřadech spojených s četnými lidskými a zvířecími oběťmi, jejichž dokladem jsou hromady smíchaných násilně zlomených lidských a zvířecích kostí nacházených archeology na dně obilných jam.

Knovízská kultura byla jen jednou z mnoha rituálně-magických kultur, které známe z minulosti. Z magických představ o přírodě a světě vycházela i nacistická ideologie. V magických rituálech hojně provozovaných příslušníky elitní primárně okultní a až sekundárně elitní vojenskou organizaci SS již nešlo o zvýšení úrody polí jako u pravěkých rituálů, ale především o vítězství „vyvolené arijské rasy“ nad podlidmi všeho druhu. Výběr Lidic jako místa, které bude zlikvidováno, nemusel být zdaleka jen náhodným rozhodnutím nacistických vůdců, ale mohlo zde hrát významnou roli i dávné magicko historické pozadí oblasti obce, které nacisté vnímali jako nejvhodnější k provedení tohoto činu, ve své podstatě černo-magického obětního rituálu.

O tom, že z hlediska nacistů nešlo jen o prostou výstrahu českému obyvatelstvu svědčí i způsob provedení akce dne 10.6.1942 včetně zvoleného data. Nedošlo jen k zastřelení mužů, odvlečení žen a dětí a vypálení obce, ale také z našeho racionalistického pohledu k zdánlivě zcela nesmyslným aktům, jako bylo odklonění toku místního potoka, pokácení místních stromů, či zasypání rybníka.

Dnes můžeme o magickém myšlení vůdců třetí říše mluvit jako o projevu iracionality a fantazmagorie. Neměli, bychom však zapomínat na řadu faktů spojených s historií nacismu. Sám osud Adolfa Hitlera je toho příkladem. Za svůj život několikrát takřka zázrakem unikl jisté smrti. Poprvé jako voják v zákopech v době první světové války, později již v čase vůdcovství, když se stal terčem několika nezdařených atentátů. Sám to přičítal vůli vyšší prozřetelnosti, která si jej vyvolila pro splnění vysokých cílů. Problém však byl v tom, že podstatou oné prozřetelnosti nebylo dobro, ale síly zla, které skutečně pomáhají tomu, kdo má talent pro uskutečňování jejich myšlenek, vždy však jen po omezený čas, kdy je pro zlo užitečný. Pak dotyčného zničí stejně, jako on sám ničil své oběti.

Z toho plyne poučení. I když černo-magický obřad může někdy přinést krátkodobý zisk, v delším časovém intervalu vždy přináší pro pachatele velkou zátěž, s kterou se pak v následujících životech budou muset vyrovnávat do doby, než se změní a vnitřně pochopí cenu života a bratrství se vším živým.

Nejinak to bylo i s dějinami nacismu po vyvraždění Lidic. Navzdory všem magickým rituálům, jakožto i vědeckým a technickým náskokem německých nacistických špiček v některých oblastech, byl tři roky po vyvraždění Lidic nacismus poražen.

Dnes stojí v Lidicích nesmírně působivý památník na dětské oběti války. Doufejme, že představuje vzpomínku na období na velmi dlouhou dobu posledního otevřeného válečného konfliktu, který tragicky postihl toto místo, Evropu a celou naši zemi.

Autor: Petr Bajnar | karma: 20.51 | přečteno: 997 ×
Poslední články autora