Stručné dějiny architektury ve filozofických a politických souvislostech 3.

17. 07. 2019 14:18:06
Zatímco románské umění navazovalo na umění antického Říma, gotické umění se v Evropě objevilo náhle bez návaznosti na konkrétní umělecké směry minulosti.

Poněkud záhadný muž Fulcanelli v knize „Tajemství katedrál“ hovoří o gotickém umění jako umění Světla či Ducha. Ve stavbě katedrál vidí jazyk zasvěcenců, kterým bylo dáno poznání „tajného učení“ označovaného jako učení hermetické, jež dříve uchovávali chaldejští a egyptští knězi.

Gotické vertikální, vzhůru k nebesům se vzpínající stavby se poprvé objevují ve 12. století ve Francii. Počátky gotiky se často dávají do souvislosti s tajemným řádem templářů, oficiálně papežem pověřených ochránců poutníků do Svaté země po dobytí Jeruzaléma křižáky v roce 1099. Existují indicie, že Templáři se na území Palestiny vedle strážné služby a bojových operací věnovali i archeologickým výzkumům, které přinesly mnohá odhalení, která si Řád ponechal pro sebe. A protože po celé období dějin platí heslo: „Ve vědění je moc“, následoval rychlý vzestup významu Řádu, který se stal na necelá dvě století mocnějším než císaři a papež. Než se na gotickou éru zaměříme podrobněji, možná by nebylo na škodu se alespoň stručně zmínit o Jeruzalému, městu, jehož architektonické památky dodnes poukazují na vznik tří velkých západních monoteistických náboženství: judaismu, křesťanství a islámu.

Jeruzalém jako kolébka a zároveň místo střetu tří světových náboženství

Snad žádné místo neovlivnilo dějiny světa posledních 6000 let více než Jeruzalém. Když jej kolem roku 1000 př.n.l. dobyl židovský král David mělo za sebou pravděpodobně již tisíciletou historii sahající k praotci židů a Arabů Abrahámovi a možná i dál do minulosti.

Nejznámějším počinem Davidova syna, moudrého izraelského krále Šalamouna byla stavba chrámu na Chrámové hoře, jež trvala sedm let a je podrobněji popsána v Bibli. Chrám byl tvořen třemi částmi: předsíní, svatyní a velesvatyní. Do svatyně mohli vstupovat jen kněží z Aronova rodu. Do velesvatyně, která byla od svatyně oddělena oponou a v níž byla uložena Archa úmluvy, směl vstoupit jen velekněz a to pouze jednou ročně. Řízením stavby byl pověřen architekt Hiram Abiff z nedaleké na schopné řemeslníky a obchodníky velmi bohaté Fénicie. K stavbě chrámu se váže legenda. Hovoří o tom, že Chíram byl zabit svými třemi učedníky, když jím odmítl vyzradit „tajné vědění“. Templáři, příslušníci cechu stavitelů katedrál a později Svobodní zednáři sami sebe vnímali jako strážci tajného učení, jehož nositeli byli i stavitelé jeruzalémského chrámu s tím, že při vstupu do těchto společností musel každý v přijímacím obřadu slíbit, že získané vědění udrží v tajnosti před okolím. Nemylme se. Tajné společnosti vždy hrály v dějinách klíčovou roli.

První chrám v Jeruzalémě existoval až do 6. století př.n.l., kdy byl zničen babylonským králem Nabukadnesarem. O století později byl chrám opět postaven za vlády Peršanů s tím, že se stal svědkem i Ježíšových kázání. V Bibli je popsána scéna vyhnání kupců a penězoměnců z chrámu rozhněvaným Ježíšem. Příčina jeho hněvu nebyly ani tak peníze, jako kruté zvířecí oběti, které se v chrámu o židovských svátcích prováděly a staly se možná hlavní duchovní příčinou násilného konce druhého chrámu. Ten nastal v roce 70 po neúspěšném židovském povstání proti římské nadvládě. Zbyla jen část zdi- Zeď nářků, které je nejposvátnějším místem Židů dodnes.

Po druhém židovském povstání ve 2. století byli Židé vyhnání nejen z Jeruzaléma, ale i z celé země. Jeruzalém byl zcela přestavěn podle římského vzoru.

Za vlády císaře Konstantina po legalizaci křesťanství byla v Jeruzalémě zahájena stavba jednoho z prvních křesťanských chrámů. Vyrostl na místě popraviště, kde Ježíš zemřel na kříži. Chrám božího hrobu prošel v historii několikrát přestavbou a je dodnes jednou z nejznámějších křesťanských svatyní na světě. Je společně spravován katolickou, arménskou a pravoslavnou církví.

V 7. století ovládli Jeruzalém muslimové. I pro ně se stal Jeruzalém posvátným místem, neboť zde údajně Mohamed vstoupil na nebe. Na Chrámové hoře muslimové postavili dva chrámy, které jsou dodnes nepřehlédnutelným symbolem města: mešita Al Aksa a Skalní dóm. Skalní dóm byl postaven v byzantském stylu s osmiúhelníkovým půdorysem a je považován za jeden z největších skvostů světové architektury. V jeho centru stojí skála, která byla podle rabínských legend označena jako pupek světa. Pravděpodobně na tomto místě stála i Archa úmluvy jako součást prvního židovského chrámu.

Je smutným paradoxem, že Jeruzalém v překladu slova město míru, je po staletí místem různých střetů a nevraživostí mezi židy, muslimy, křesťany a dokonce i křesťanskými církvemi. Konflikt, který za jistých okolností může mít i katastrofální celosvětový dopad.

Tajemství katedrál

Jádrem gotického umění se stala bezesporu gotická katedrála. Představovala nejen sakrální stavbu, ale také symbol moci středověkých vládců.

Stavitelé katedrál představovali nejvzdělanější vrstvu tehdejší společnosti. Existovaly tři stupně: učeň, tovaryš a konečně mistr, který řídil celou stavbu. Součástí potřebného vzdělání nebyly jen znalosti geometrie a stavebních postupů, ale také výborná orientace ve dvou klíčových hermetických vědách: astrologii a alchymii a to ze dvou důvodů. Astrologie studuje vztah mezi makro a mikrokosmem. Katedrála měla být co možná nejpřesnějším hmotným vyjádřením tohoto vztahu, tedy obrazem makrokosmu. Alchymie zase studuje především vztah mezi duchovní a hmotnou realitou. Cílem pravých alchymistů zpravidla nebylo docílení přeměny neušlechtilých kovů ve zlato, ale především transformace neušlechtilého hmotného člověka v duchovní ušlechtilou bytost. Stavba katedrály měla této proměně co nejvíc napomáhat.

Katedrála na člověka působila na více úrovních. Ta první byla spojena s duchovním vlivem stavby, který návštěvníka ohromoval a přiváděl jej blíže Bohu. Druhá úroveň byla vzdělávací v době, kdy drtivá většina jejich návštěvníků neuměla číst ani psát. Katedrála byla plná obrazové a sochařské výzdoby nejen s náboženským ale i světským námětem, zobrazujícím život různých vrstev tehdejší společnosti. Třetí úroveň také souvisela se vzdělaností, ale její výrazivo bylo pochopitelné již jen pro ty, kteří měli velkou průpravu ve filozofii a tajných vědách. Katedrály byly plné alchymických a astrologických symbolů zobrazujících nejrůznější duchovní zákonitosti a principy.

Katedrály využívaly několika základních stavebních prvků: lomený oblouk, křížovou klenbu a obloukový opěrný pilíř. Pro katedrály byly typické i velké okenní prostory. Světlo prosvitající okny pod různými úhly v závislosti na ročním období a denním čase hrálo při projekci katedrál také velký význam. V zřejmě nejslavnější světové katedrále ve francouzském Chartres, postavené na místě staré megalitické svatyně můžeme na podlaze spatřit labyrint. Vyjadřoval cestu člověku Bohu, která je plná různých zákoutí, nástrah a cest zpět, než je nalezen cíl cesty.

Gotické umění se z Francie rozšířilo v průběhu 13. století do celé západní a střední Evropy. Výjimkou byla Itálie, kde díky silné návaznosti na antickou tradici se styl příliš neprosadil. U nás došlo k prosazení Gotiky až později po jejím největším rozmachu v západním světě. Stalo se tak v souvislosti s panováním českého a římského krále Karla IV. ve 14. století.

Éra Karla IV.

Architektura éry Karla IV. sice vycházela z umění evropské gotiky, měla však své osobité prvky. Karel IV. byl duchovním panovníkem, jehož politický i kulturně-stavitelský projekt vycházel především z duchovních vizí. Karel věděl, že Praha se v budoucnu stane místem dalšího zrodu Krista, jež naplní dávné Libušino proroctví o městě, jehož sláva hvězd se dotýká. A tak tomuto cíli, přípravě Prahy a Čech na tento příchod zasvětil celý svůj vladařský život a začal Prahu budovat podle vzoru nebeského Jeruzaléma. Hlavním stavitelem, kterému byl svěřen tento úkol, byl zpočátku Matyáš z Arrasu a později architekt a sochař Petr Parléř.

Možná nejznámějším architektonickým projektem byla stavba katedrály zasvěcené svatému Vítu a Václavu na místě, kde dříve stávala rotunda postavená svatým Václavem s ostatky svatého Víta. Za Karlova života byla zhotovena jen část stavby a celá byla dokončena až v roce 1929. V útrobách katedrály jsou uloženy české korunovační klenoty a katedrála byla Karlem předurčena, jako místo korunovace českých králů. V okamžiku, kdy jeden z bývalých kardinálů vznesl požadavek církve na její vlastnictví, objevila se prasklina v jedné její stěně. Krátce poté, co praskl katedrální zvon Zikmund, postihla v srpnu roku 2002 Čechy a Prahu katastrofální povodeň. Někdo může mluvit o náhodě, jiný v tom může vidět hlubší souvislost provázaností osudu katedrály s osudem celé naší země.

Další význačnou stavbou se stal Karlův kamenný most. Byl založen v čase 9.7.1357 5:31, v okamžiku kdy čísla v časovém okamžiku tvořila číselnou pyramidu: 1-3-5-7-9-7-5-3-1 a kdy na obloze nastala konjunkce Slunce a Saturn podporující z astrologického hlediska stálost založeného stavebního projektu.

V jednom z velkých roků osudových osmiček v českých dějinách 1348 byly vedle založení univerzity položeny základy dvou dalších významných stavitelských projektů.

Prvním z nich bylo založení Nového města pražského. Jádrem projektu je stala šestice kostelů, tvořících pomyslný křesťanský kříž, v jehož středu stojí kostel sv. Apolináře. Svislé břevno kříže se rozkládá od kostela sv. Kateřiny, přes kostel Panny Marie Na Slupi, až k bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Příčné rameno pak tvoří linie mezi klášterem Na Slovanech a kostelem na Karlově.

Druhým význačným projektem se stala výstavba hradu Karlštejn. Hrad sloužil jako reprezentační sídlo krále, centrum říše římské a jako úschovna ostatků svatých a říšských korunovačních klenotů.

Stavba má tři části. První základní část sloužící vladařským a světským účelům reprezentuje pozemský svět. Druhá část ozdobena obrazy apokalypsy symbolizuje proces očisty. Třetí nejvyšší část hradu: kaple svatého kříže symbolizuje svět nebes, nebeský Jeruzalém. Kaple ve které trávil Karel čas v meditacích je ozdobena dnes 129 deskovými obrazy ze 130 původních malíře mistra Teodorika s náboženskými motivy a mnoha kusy drahokamů, podobně jako svatováclavská kaple.

Karel IV. byl nejslavnějším českým králem a ve své době jako císař svaté říše Římské také nejmocnějším mužem Evropy. Praha se za jeho panování stala nejkrásnějším městem Evropy a světa. Přes mnoha další historická peripetie jím zůstala dodnes. Každý citlivější návštěvník Prahy to nemůže nepocítit. Duch Karlovy tvůrčí aktivity je v Praze a Čechách cítit dodnes.

Autor: Petr Bajnar | středa 17.7.2019 14:18 | karma článku: 12.85 | přečteno: 247x

Další články blogera

Petr Bajnar

Pele: zrození legendy

Před několika dny jsem na jedné televizní stanici zhlédl životopisný film o nejslavnějším fotbalovém hráči všech dob, o legendárním Pele.

16.8.2019 v 10:50 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 213 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Slovinsku

Slovinsko svou rozlohou patří k nejmenším zemím v Evropě. Počtem přírodních krás však patří v Evropě k těm nejbohatším.

13.8.2019 v 12:43 | Karma článku: 18.37 | Přečteno: 393 | Diskuse

Petr Bajnar

Úvaha o módě a odívání

Mám široké zájmy a tak je jen málo témat, které mně opravdu nezajímají. Jedním z nich je problematika módy a oděvních módních trendů.

6.8.2019 v 9:47 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 436 | Diskuse

Petr Bajnar

Stručné dějiny architektury ve filozofických a politických souvislostech 6.

Je zákonem, že pravidelně v intervalu cca 12000 let se radikálně mění nejen klima a tvář Země, ale také lidské myšlení a tím i charakter kultur a zákonitě i podoba architektury, která vývoj lidského myšlení zrcadlí.

22.7.2019 v 13:06 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 200 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Mandelinky každý pes jiná ves

Je známo, že se kladenským autobusům začalo říkat mandelinky proto, že ty prvorepublikové měly hnědou barvu jako mandelinka bramborová. Z hnědé se časem stala červená a ta autobusům vydržela nějaký čas po sametové revoluci, ale...

19.8.2019 v 5:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Za devět gramů konopí vězení, šikana a psychický teror

Kde? V Pákistánu? Nikoli, tam šlo v případě Češky Terezy o devět kilogramů (!) heroinu. Tentokrát budu referovat o jednom děsivém případu z Ruska.

18.8.2019 v 22:30 | Karma článku: 7.92 | Přečteno: 138 | Diskuse

David Evan

Bezelstná a zaručená cesta z vládní krize

Cesta z vládní krize je jednodušší než se zdá, stačí když se sociální demokracie zachová stejně jako se při řešení vládní krize zachoval její koaliční partner v minulosti...

18.8.2019 v 21:54 | Karma článku: 9.77 | Přečteno: 190 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Když nemáme v zemi krizi, vytvořme ji uměle! Zeman to umí dokonale

V čele země stojí pánovitý president Zeman. K jeho výkonu funkce mu zdárně asistuje slabý premiér Babiš. Jeden nahrává druhému. Drží se vzájemně. I když je jejich chování za hranicí ústavy, trestního zákoníku či slušného chování.

18.8.2019 v 18:50 | Karma článku: 21.16 | Přečteno: 460 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Peklo v poušti, smrt v pekle

Říká se, že je to obraz pekla na Zemi. Danakilská proláklina ve stejnojmenné poušti v Etiopii. Jedna z nejbizarnějších krajin na planetě.

18.8.2019 v 17:59 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 338 | Diskuse
Počet článků 446 Celková karma 17.20 Průměrná čtenost 1542

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.

Najdete na iDNES.cz