Stručné dějiny architektury ve filozofických a politických souvislostech 6.

22. 07. 2019 13:06:24
Je zákonem, že pravidelně v intervalu cca 12000 let se radikálně mění nejen klima a tvář Země, ale také lidské myšlení a tím i charakter kultur a zákonitě i podoba architektury, která vývoj lidského myšlení zrcadlí.

Změna souvisí se změnou kosmického vlivu, ducha doby, kterou již před mnoha tisíci lety popsali dávní učenci a filozofové. V této chvíli se nacházíme v závěru 6000 let trvající dostředivé doby a vstupujeme do stejně dlouhé odstředivé doby.

Dostředivá doba se vyznačovala egoismem. Na prvním místě byla má osoba, moje rodina, můj národ, nebo můj živočišný druh. Architektura to zrcadlila. Monumentální stavby měly často ukazovat na odiv moc a bohatství vládců. I tak se v minulosti stavělo s využitím principů harmonie. Jak upadá civilizace na konci věku, opouštějí se i tyto principy. V mnoha architektonických dílech současnosti lze vidět excentričnost mysli jejich tvůrců, nebo chladný kalkulující rozum produkující stavby a celé čtvrti měst, ve kterých se člověk prostě nemůže cítit svobodně a dobře.

Odstředivá doba toto radikálně změní. Člověk si uvědomí sounáležitost se všemi ostatními lidmi i s celou přírodou. Práce člověka včetně architekta bude motivována prospěchem lidí. Architektura se opět stane primárně duchovní disciplínou. Po mnoha tisíciletích opět přijde zlatý věk.

Architektura v zlatém věku

Stavby budoucnosti budou stavěny tak, aby nejen splnili elementární funkci účelu, ale také aby vytvářely žádoucí duchovní a silový vliv na obyvatele, či návštěvníka domu. Zároveň se bude plně respektovat ekologické hledisko staveb od použitých materiálů ke stavbě až po začlenění stavby do přírodního prostředí. Plasty nejen jako stavební materiál pravděpodobně nebudou v budoucnu užívány.

Je pravidlem, že před začátkem každé 2000 leté éry se na zemi rodí vysoká duchovní bytost, která má lidem pomoci ve vývoji. Myslím si, že poslední takovou bytostí byl Josef Zezulka z Prahy, který žil mezi léty 1912 a 1992. Přinesl lidem nauku, která propojila řadu oblastí jako je vývoj vesmíru, země, života, člověka... do jednoho celku. Aplikace Zezulkovy filozofie již dnes jsou schopny posunout mnohé obory jako je fyzika, chemie, biologie... o velký kus cesty dopředu. Nejinak je tomu jistě i v oblasti architektury.

Vše včetně hmoty je ve své podstatě energií, vibrací a myšlenkou. Konkrétní tvar čili stavba je jednou z podob vyjádření určité myšlenky, stejně jako jiný způsob vyjádření představuje zvuková melodie , symfonie barev či vůní. Architekt tedy musí především mít schopnost vidět a dekódovat v tvaru příslušnou myšlenku a zároveň umět určitou tvůrčí myšlenku do tvaru přenést. V právě končící éře byl základním tvarem u staveb čtverec, či obdélník. Vyjadřoval oddělenost a protikladnost čtyř živlů, země a prostorového a časového ohraničení. V budoucnosti se bude stále více používat kruh jako symbol nebe a nekonečna. Již dnes se objevují první kruhové domy, které se jistě časem stanou běžnou záležitostí.

V blízké budoucnosti nás čeká změna, která pravděpodobně změní i povrch naší země. Ledovce roztají a řada především přímořských oblastí země bude zaplavena.

Praha se stane po Jeruzalému novým duchovním centrem světa. Existují předpovědi, že po Vyšehradu a Hradu se stane nejvýznamnějším místem města nejvyšší pražský kopec a tím je Petřín. Bude zde postaven nový chrám, který svým charakterem již bude plně rezonovat s duchem nové doby.

Zde, pohledem do budoucnosti bychom mohli seriál o dějinách architektury ukončit. Podíváme se však ještě závěrem na Východ. Zejména na architekturu Indie a Číny, jež má ve světovém kulturním dědictví také výrazné místo.

Indická architektura

Žádná země v sobě nezrcadlí tisíciletou historickou duchovní tradici tak silně, jako Indie. Hinduismus, který nazýváme náboženstvím je ve skutečnosti způsobem života, kdy náboženství, práce, věda, technika kultura, rodina nejsou od sebe odděleny, ale různě se prolínají.

Historie indické civilizace sahají do minulosti dlouhé možná již statisíce let. A tak nelze dohlédnout ani k počátkům indické filozofie zapsané ve Védách a tím ani k počátkům architektury, která tuto filozofii zrcadlí.

Na přelomu let 2014 a 2015 jsem měl možnost Indii navštívit a v rámci cesty poznat blíže i indické chrámy a architekturu. Mohu tak potvrdit intuitivní postřehy, které o indické architektuře v článku z roku 1913 zapsal Karel Čapek spolu s Vlastimilem Hofmanem v časopise Styl pod názvem Indická architektura. Z článku cituji:

Normální Evropan postavený tváří v tvář architektuře indické třeba jen na černém obrázku podlehne v prvním okamžiku pocitu desorientace a zmatku, jeho přirozená logika, jeho normální cítění a racionalistická čilost nechávají jej bez moci před tímto eruptivním, horkým a k úžasu intensivním uměním. Je to jako by někdo přistoupil s nejdokonalejšími fysikálními a technickými nástroji k nějaké neznámé hmotě, jez by měla jiné zákony odporu, tíhy a pohybu, jinou strukturu, neprostupnost a účinnost než veškerá dosud známá hmota. Indické umění je pro nás právě takovou látkou, na kterou nestačí technika našeho myšlení a kterou nemohou proniknout kritické nástroje našeho rozumu.

Indická architektura vychází z védského spisu Vastu šastra. Základním znakem stavby je uspořádání podle světových stran. Dále pak zohlednění astrologických vlivů Slunce, Měsíce, dalších planet a přírodních sil (země, oheň, voda, vzduch a éter). Cílem je dosažení toho, aby životní síla-prána mohla volně proudit domem ve prospěch přírody a obyvatel domu

Hinduistické chrámy jsou velmi bohatě zdobené sochami božstev, které jsou součástí indické mytologie. V zdobení chrámu jsou patrné určitá období v dějinách země. I Indie procházela fázemi vzestupu a sestupu. Byly doby, kdy se zde konstruovaly letadla-vimany a kdy byly použity i atomové zbraně. A pak zase období, kdy civilizace klesla na nižší úroveň. Zatímco dnes je v otázkách sexuality tradiční Indie spíše prudérní zemí, v minulosti byly doby, kdy sexuální akt byl zobrazován otevřeně v malířských a sochařských dílech při zdobení chrámů.

Architektura Indie byla pochopitelně ovlivněna různými dalšími vlivy. Ve starověku tu byl vliv buddhismu, ve středověku dorazil ze západu islám, který dal vzniknout možná nejslavnější indické stavbě Taj Mahalu a v novověku se projevil i vliv britských kolonizátorů, kteří v podobě neoklasicistních staveb mnohdy dávali Indům najevo svojí domnělou kulturní nadřazenost a pýchu.

Čínská architektura

Čínská tradiční architektura na tu indickou jasně navazuje. Ukazují to jednoznačná podobnost mezi indickým systémem Vastu a čínským feng- suej.

V něm je základem učení o dvojici protikladů jang a jin, o pěti elementech: vodě, vzduchu, ohni, kovu a dřevu, o životní síle čchi, která musí v člověku a na zemi svobodně proudit, aby udržovala člověka a společnost zdravou. Systém se snaží nastolit rovnováhu prostřednictvím barev, tvarů, materiálů, vůní i zvuku.

Stavitelství Číny se nicméně ve starověku nejvíce proslavilo při stavbě dlouhé velké čínské zdi, jako ochrany proti cizím nájezdníkům.

Ve středověku se začíná budovat Peking, dnes hlavní město Číny. Z architektonického hlediska je zajímavé především Zakázané město, kde za císařských dob prostý lid nesměl. V jeho uspořádání hrají klíčovou roli principy numerologie ( klíčovou roli hrálo číslo 9), feng suej a starověká kosmologie. V mysli císařů město propojovalo pozemský svět s vesmírem.

Za kulturní revoluce došlo k destrukci tradiční čínské kultury. Dnes je Čína s ambicí supervelmoci především na špici rozvoje supermoderního stavitelství a architektury. Připomeňme třeba moderní Šanghaj.

Buddhistická architektura

Počátky Buddhismu spadají do 6.století př.n.l, kdy původem indický princip Siddharta začal hlásat své učení, ke kterému došel po mnoha letech askeze a meditací. Buddhismus se postupně šířil po Indii, na Sri Lanku, do jihovýchodní Asie, do Číny, Tibetu, Koreje a Japonska. Přitom vznikala i svébytná architektura.

První z podob budhistické architektury jsou stúpy. Vznikly v Indii a původně sloužily jako náhrobní pomníky.

Významné místo v buddhistickém stavitelství mají sochy Buddhy v různých pozicích a velikostech. Největší socha Buddhy na světě se nachází poblíž města Leshan v Číně a měří na výšku 71 metrů.

Ve městě Lhasa v Tibetu se na vrcholu kopce nachází palác Potala. Byl budován již od 7.století a později se stal sídlem Dalajlamy, světského a duchovního vládce Tibetu. Hlavní budova s 13. poschodími je vysoká 118 metrů. Je tvořena dvěma paláci a dalšími menšími prostory. Jednotlivé místnosti složily převážně jako rezidence vlády, nebo jako meditační prostory. V paláci se také nachází 50000 m2 fresek, které popisují tibetské náboženství.

V Tibetu se nachází také řada buddhistických klášterů. Některé z nich v nadmořské výšce přesahující 5000 metrů jsou nejvýše postavenými stavbami na světě.

Na samotný závěr bych ještě zmínil jednu z forem Buddhismu Zen kladoucí důraz na vnímání přítomného okamžiku. Zen se nejvíce rozšířil v Japonsku, kde se dostal z Číny. Japonci se velmi zajímali o úpravu zahrad. Krásná zahrada zde byla symbolem prestiže. Měla představovat přírodu v idealizované formě a zároveň být i klidným místem, které samo navazuje meditační prožitek.

Autor: Petr Bajnar | pondělí 22.7.2019 13:06 | karma článku: 9.54 | přečteno: 200x

Další články blogera

Petr Bajnar

Pele: zrození legendy

Před několika dny jsem na jedné televizní stanici zhlédl životopisný film o nejslavnějším fotbalovém hráči všech dob, o legendárním Pele.

16.8.2019 v 10:50 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 213 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Slovinsku

Slovinsko svou rozlohou patří k nejmenším zemím v Evropě. Počtem přírodních krás však patří v Evropě k těm nejbohatším.

13.8.2019 v 12:43 | Karma článku: 18.37 | Přečteno: 393 | Diskuse

Petr Bajnar

Úvaha o módě a odívání

Mám široké zájmy a tak je jen málo témat, které mně opravdu nezajímají. Jedním z nich je problematika módy a oděvních módních trendů.

6.8.2019 v 9:47 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 436 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Mandelinky každý pes jiná ves

Je známo, že se kladenským autobusům začalo říkat mandelinky proto, že ty prvorepublikové měly hnědou barvu jako mandelinka bramborová. Z hnědé se časem stala červená a ta autobusům vydržela nějaký čas po sametové revoluci, ale...

19.8.2019 v 5:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Za devět gramů konopí vězení, šikana a psychický teror

Kde? V Pákistánu? Nikoli, tam šlo v případě Češky Terezy o devět kilogramů (!) heroinu. Tentokrát budu referovat o jednom děsivém případu z Ruska.

18.8.2019 v 22:30 | Karma článku: 7.92 | Přečteno: 138 | Diskuse

David Evan

Bezelstná a zaručená cesta z vládní krize

Cesta z vládní krize je jednodušší než se zdá, stačí když se sociální demokracie zachová stejně jako se při řešení vládní krize zachoval její koaliční partner v minulosti...

18.8.2019 v 21:54 | Karma článku: 9.77 | Přečteno: 190 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Když nemáme v zemi krizi, vytvořme ji uměle! Zeman to umí dokonale

V čele země stojí pánovitý president Zeman. K jeho výkonu funkce mu zdárně asistuje slabý premiér Babiš. Jeden nahrává druhému. Drží se vzájemně. I když je jejich chování za hranicí ústavy, trestního zákoníku či slušného chování.

18.8.2019 v 18:50 | Karma článku: 21.16 | Přečteno: 460 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Peklo v poušti, smrt v pekle

Říká se, že je to obraz pekla na Zemi. Danakilská proláklina ve stejnojmenné poušti v Etiopii. Jedna z nejbizarnějších krajin na planetě.

18.8.2019 v 17:59 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 338 | Diskuse
Počet článků 446 Celková karma 17.20 Průměrná čtenost 1542

Jsem obyčejný člověk, který se zajímá o filozofii, vědu i o společenské dění.

Najdete na iDNES.cz