Na Zelený čtvrtek

Je Zelený čtvrtek. Na obloze měsíční úplněk a spolu s ním začíná oslava velikonočních svátků, tradičně slavených po prvním jarním úplňku. 

Velikonoce jsou slaveny jako svátky jara již od pradávna, i když při pohledu ven to tak někdy nevypadá. I letos počasí připomíná více zimu než jaro. Mnohý zpochybňovač klimatické změny se ušklíbne, když uslyší termín globální oteplování. Není to však v rozporu. Nárůst průměrných teplot neznamená automaticky, že bude stále jen tepleji. Je to jev který se navenek projevuje především větší četnosti extrému jako střídání vln intenzivního tepla a chladu či období intenzivních srážek na straně jedné  a sucha na straně druhé.

Od 4.století začala být oslava velikonoc nejdříve v Římské říši a pak v celé křesťanské Evropě spojována se vzpomínkou na život Ježíše Krista, na jeho popravu ukřižováním, na uložení těla do hrobu a následné zázračné zmrtvýchstání. 

Zelený čtvrtek je dnem, který předcházel soudu a ukřižování. Ježíš jej trávil v okruhu svých učedníků a zúčastnil se poslední večeře. Během ní dle vyprávění evangelií provedl obřad spojený s chlebem a vínem, který se stal základem obřadu křesťanské eucharistie dodnes praktikovaném při mši. 

Tento obřad nevzešel od Ježíše, byl již prováděn ve společenství esejských, duchovní komunitě, která existovala v Izraeli ještě před zrozením Ježíše a byla Římany rozehnána v druhé polovině 1.století.

Je dnes lidé, kteří se díky tomu domnívají, že Ježíš své učení čerpal od Esejců. Nesdílím tento názor. Myslím si, že Ježíš byl jedním z přinašečů, bytosti které se rodí jednou za 2000 let a dávají lidem učení Pravdy, kterou vnímají přímo v napojení na božský zdroj. 

Přesto esejci jistě svou roli v životě Ježíše sehráli. Jako ti, kteří ve své době měli  k Ježíšovi a jeho učení nejblíže.

Jedním ze znaků, který esejce a Ježíše spojovaly bylo nejezení masa, vegetariánství. V pozdějších staletích církev vyvinula intenzivní úsilí, aby všechny zmínky o tom, že Ježíš byl vegetarián byly zničeny. I díky tomu většina křesťanů dnes věří, že Ježíš s učedníky při poslední večeři jedl upečeného beránka. 

Až ve 20. století vyšly na denní světlo schované rukopisy, které se o Ježíšově vegetariánství přímo či nepřímo zmiňují. Nejznámější z nich jsou evangelia Esejských pocházejících z 3.století, ve kterém Ježíš mimo jiné vysvětluje klíčový význam vegetariánství pro duchovní vývoj i zdraví člověka. Jsou tady ale i jiné texty jako je například zlomek evangelia Ebionitů, kde Ježíš kritizuje tehdejší židovskou praxi zvířecích obětí a odmítá zvyk pojídání velikonočního beránka. 

Hovořit o zeleném  čtvrtku tak není od věci. Poslední večeře jistě byla zcela vegetariánská.