Petr Bajnar
- Počet článků 606
- Celková karma 4,02
- Průměrná čtenost 1407x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Petr Bajnar
Vznik a vývoj života z pohledu vědy a filozofie III.
Když v roce 1859 publikoval Charles Darwin svou knihu „O původu druhů“, v níž načrtl představu vývoje života od jednoduchých forem k složitějším, vyvolal tím ve společnosti velkou kontroverzi.
Petr Bajnar
Vznik a vývoj života z pohledu vědy a filozofie II.
Podle nejnovějších geologickým studií se soudí, že první živé organismy se na Zemi objevily asi před 3,8 miliardami let.
Petr Bajnar
Vznik a vývoj života z pohledu vědy a filozofie I.
„Jak vznikl život?“ je jednou ze základních otázek, které si zároveň kladou přírodní vědy, filozofie a náboženství.
Petr Bajnar
Kam zmizela čistá energie?
Před nedávnem jsem na internetu shlédnul životopisný film o muži, kterého považuji za největšího vědeckého a technického génia moderní doby: Nikolu Teslovi.
Petr Bajnar
Umírá vesmír?
Jedním z vědeckých oborů, který vznikl v průběhu devatenáctého století byla termodynamika. Věda o teple a jeho přeměně v jiné druhy energie. Mimo jiné zavedla veličinu entropii definovanou jako míru neuspořádanosti systému.
Petr Bajnar
O hledání nejmenší částice
Bylo to již ve starověku, kdy řecký filozof Demokritos přišel s představou nepatrné částice – atomu, kterou považoval za základní a dále nedělitelnou. Po mnoho staletí představa atomů byla zapomenuta, aby byla vzkříšena na počátku 19.stol. v souvislosti s rozvojem fyziky a chemie.
Petr Bajnar
Prehistorické civilizace v Asii
Poušť Gobi ležící na hranici Číny a Mongolska patří k nejsušším místům Země. Nebylo tomu tak vždy. Podle řady legend i archeologických nálezů před více než 12000 lety byla tato oblast úrodnou zemí a zároveň centrem jedné z velkých civilizací minulosti.
Petr Bajnar
Trpaslíci, obři a mutanti v dějinách Země
Průměrná výška dnešního člověka je někde okolo 170 cm. Nebylo to tak vždy. Byly doby kdy člověk dosahoval průměrně daleko menšího či naopak většího vzrůstu než dnes. Pověsti z různých míst světa hovoří o existenci trpasličích ras i ras obrů. Mimo to se v mýtech různých národů setkáváme se zvláštními tvory na půl lidmi a na půl zvířaty, jazykem dnešní doby genetickými mutanty.
Petr Bajnar
Mezníky v dějinách Země
Před pěti miliardy lety se v jedné z ramen galaxie nazývané Mléčná dráha objevila nová planeta, která mnohem později dostala název Země. Od svého vzniku prošla dlouhým a v některých chvílích překotným vývojem, který přeměnil původně žhavou zemi v modrou planetu plnou života. Dnes představuje nejkrásnější a zároveň i nejkřehčí prvek v naší části vesmíru.
Petr Bajnar
Mezníky v dějinách Vesmíru
V životě každého člověka lze najít určité mezníky, kdy se mění dosavadní životní způsob. Jedna životní etapa se mění v druhou. Pro každého je to okamžik zrození a prvního nádechu, vstupu do školy, do prvního zaměstnání, či okamžik kterého se tak moc bezdůvodně obáváme, tedy fyzické smrti. Své vývojové mezníky nemá jen člověk. Má je každý živočišný či rostlinný druh, planeta či hvězda. Má je i celý vesmír, jehož jsme nepatnou součástí.
Petr Bajnar
Stinné stránky vědy
Věda stále pro většinu dnešních lidí je něco skoro posvátného a nedotknutého. Domnívají se, že vědecký přístup je objektivním zkoumáním skutečnosti a vědecké poznání je založeno na jasných přesvědčivých důkazech.
Petr Bajnar
Mysl a hmota
Každý čtenář jistě bude souhlasit s názorem, že psychický stav člověka ovlivňuje lidské tělo. Psychosomatické nemoci jsou velmi dobře známy. Přesto si řada lidí bude ťukat na čelo, když budu tvrdit, že lidská mysl dokáže mimo vlastní tělo ovlivnit strukturu, vlastnosti a chování libovolné hmoty.
Petr Bajnar
Energetická centra přírody
„Vše vzniká a existuje pouze díky síle. Musíme předpokládat, že za touto silou stojí vědomá a inteligentní Mysl. Tato mysl je zdrojem všeho“. Tento výrok slavného fyzika Maxe Plancka dokazuje, že spojení vědeckého a duchovního pohledu na svět je pro opravdové velikány vědy typický. Jaký kontrast se stanovisky řady samozvaných "strážců čistoty vědy", rozohňujících se nad mícháním vědy a náboženství.
Petr Bajnar
O životní energii
V minulém článku „Konvenční a nekonvenční energetika“ jsem se zabýval energií hlavně z fyzikálního a technického hlediska. Dnes na tento článek plynule navážu a zaměřím se na svět energie hlavně z duchovního hledis
Petr Bajnar
Konvenční a nekonvenční energetika
Energie je síla která pohání všechny procesy a děje v neživé i živé přírodě. Energii přírody odpradávna používal člověk k pohonu nejdříve jednoduchých a později stále složitějších technických zařízení. Ve 20.stol. vzniká průmyslový obor energetika, která se zabývá výrobou, přenosem a zpracováním energie.
Petr Bajnar
O dogmatismu ve vědě a náboženství
Není to tak dávno. Jen pouhých několik století co v Evropě mysl lidí ovládala katolická církev.
Petr Bajnar
Poselství Mayů a Aztéků
Není to tak dávno, co slovo Mayové bylo jedním z nejčastějších slov v řadě různých médií. Proroctví o konci světa budilo v části populace děs, zatímco sami potomci Mayů marně zdůrazňovali, že konec jednoho cyklu jejich kalendáře žádnou okamžitou katastrofu holywodského stylu nevěstí.
Petr Bajnar
Mystéria a pyramidy Egypta
Slovo Egypt vyvolává v lidech různé asociace. Někdo si představí pláže Rudého moře a korálové útesy. Někdo neklidnou arabskou zemi zmítanou řadou nepokojů a stávek. Další mohutnou řeku Nil, nejdelší řeku světa pramenící v centru rovníkové Afriky a vlévající se na konci své pouti do Středozemního moře. Každý si, ale představí mohutné pyramidy stojící v poušti, jako němé svědky slavné Egyptské historie.
Petr Bajnar
Poučení z Atlantidy
Příběh o hledání Atlantidy začíná ve 4.stol. př.n.l. Řecký politik Solon si při návštěvě Egypta od kněží vyslechl povídání o zmizelém kontinentu, jehož dávným vládcem měl být velký vládce moří Bůh Poseidon. Ten rozdělil vládu nad zemí na deset svých synů a podle nejstaršího syna Atlanta pojmenoval celou zemi Atlantidou. Když se Solón vrátil do Řecka, vše převyprávěl svému příteli filozofu Platónovi, který příběh zvěčnil do literárního díla Timaios a Kritias, které představuje dodnes základní pramen znalostí o této civilizaci.
Petr Bajnar
Spiritualita a vyspělá technika starověké Indie
Během dlouhé historie Země řada civilizací zanikla tak, že o nich již nemáme žádné doklady. Existuje však jedna jejíž historická tradice je ještě stále živá. Nachází se v Indie a podle oficiální vědy je stará okolo 4000 let. Bereme-li vážně obsah jejich písemných památek je ještě mnohem starší. Svého rozkvětu a vrcholu dosáhla již někdy v dobách před 40 až 50 tisíci lety.
Petr Bajnar
Potomci země MU
Když se začteme do všech učebnic historie, vždy se dozvíme pár základních dat. Člověk dnešního typu se objevil na Zemi asi před 50000lety. Před 8000 lety se objevili na světě první zemědělci schopni obdělávat půdu a chovat domácí zvěř. Kolem roku 3000 př.n.l. lidé objevili měď a začali vyrábět první měděné a později bronzové nástroje. Zároveň ve stejné době v údolí řek Nil a Eufrat a Tigrid vznikly první civilizace na naší planetě: civilizace Egyptská a Sumerská po několika staletích následovaná civilizacemi Čínskou a Indickou.
Petr Bajnar
Rozšlápnutý trilobit a jiné archeologické kuriozity
V roce 1968 učinil sběratel trilobitů v americkém státě Utah neuvěřitelný nález. V prvohorních vrstvách kambria našel fosílii trilobita s otiskem boty pravé lidské nohy. O trilobitu je přitom známo, že žil před 500 miliony lety. V dobách kdy život kypěl pouze v mořích a na pusté pevnině se objevovaly teprve první primitivní zástupci rostlinné říše.
Petr Bajnar
Omyly Charlese Darwina
Jen málokdo se zapsal do dějin vědy, tak významným a kontroverzním způsobem jako anglický přírodovědec Charles Darwin. Jeho evoluční teorie dodnes zejména v USA vyvolává vášně. Dokonce se vedou soudní spory o to, zda má či nemá být vyučována na školách.
Petr Bajnar
Stvoříme život v laboratoři?
Jak vznikl život? Otázka nad kterou se již řadu desetiletí zamýšlejí nejen biologové. Je vznik života dílem náhody, či je zákonitý? Mají pravdu stoupenci stvoření či evoluce? Přišel život z vesmíru, nebo vznikl přímo na naší planetě? Podaří se nám vytvořit život v laboratoři? Řada otázek na které najdeme i v rámci vědeckého společenství různé názory. Nad tématem se pokusím zamyslet i já a vyslovit svůj názor vycházející z filozofického a duchovního pohledu na svět, který se jistě nemusí shodovat ve všem s názory čtenářů.
Petr Bajnar
Kosmický výzkum a fenomén UFO
V tomto v pořadí třetím článku věnovaném problematice kontaktu z mimozemským životem bych se chtěl věnovat kosmickému výzkumu. Již od roku 1961, kdy člověk poprvé opustil Zemi je pozorování UFO nedílnou součástí zážitků nejednoho kosmonauta z cesty do vesmíru.
| předchozí | 1 2 3 | další |
