Čína v době mýtické

„Až se Čína probudí, zatřese světem“. Tato slova vyslovil před více než dvěma sty lety francouzský vojevůdce Napoleon.

Na počátku 21.století Napoleonova slova došla  naplnění. Čína se stala zemí s nejrychleji rostoucí ekonomikou a významnou geopolitickou mocností se stále rostoucím vlivem nejen v politické a ekonomické oblasti, ale také ve sféře umění a kultury.

Vzestup Číny jistě není náhodný. Má své historické kořeny, které sahají do hlubokého dávnověku, kdy Čína rovněž hrála významnou roli v dějinách lidstva.

Ve svých minulých článcích jsem se mnohokrát věnoval kulturám starověkého světa. Několik článků by si jistě zasloužila i civilizace čínská. Hedvábí, kompas, akupunktura představují jen několik slov jejíž původ je v Číně.

V tomto prvním článku bych se chtěl věnovat hlavně světu čínské mytologie, která nám často v podobě symbolických obrazů a pohádkových příběhů zobrazuje prehistorické období čínských dějin. Byly vyryty do skal vysokých hor a na příkaz prvních starověkých císařů později přepisovány do podoby z nichž čerpají i dnešní historici a archeologové.

Mýtus o stvoření světa

Tak jako jiné kultury, tak i Číňané mají své příběhy o stvoření světa a člověka. Příběhů je hned několik. Ten nejfilozofičtější hovoří o dvou základních principech jin a jang, které se na počátku oddělily od původní jednoty a vzájemnou kombinací vedly ke vzniku neživé a živé přírody, jakou ji máme i dnes.

Čínské dynastie a zlatý věk Číny

Čínské dějiny jsou dějinami vlády dynastií. Myšlenka dynastií a jejich střídání v dějinách má mnohem hlubší kořeny, než jsou dějiny pouhých vládnoucích rodů.

Původně souvisely s poznáním pravidelně se opakujících cyklů v dějinách země, které ovlivňují i charaktery kultur a civilizací. Až později se těchto idejí chopili vládci historických dynastií, aby posílili svojí autoritu před lidem.

Na počátku vždy stála osoba císaře, který založil novou dynastii a sjednotil zemi s pomocí „mandátu nebes“, jistého duchovního posvěcení daného dosaženým věděním, schopnostmi a moudrostí. Následoval zlatý věk rozkvětu a prosperity, po které přišel pozvolný úpadek charakterizovaný rostoucí korupcí a morálním úpadkem vládnoucí třídy i celé společnosti. Vládnoucí dynastie tak postupně ztrácela mandát nebes-již nereprezentovala morální principy na které se odkazovala a nakonec byla svržena povstáním či katastrofou postihující zemi, po níž přišla nová dynastie a obnova země.

Pojednání o zlatém věku čínské civilizace je nedílnou součástí myšlení Číňanů a čínské kulturní tradice. Je spojeno s vyprávěním o vládě tří vznešených vládců, božských bytostí kteří z divokých a zvířeckých obyvatel Číny v dávné minulosti udělali kulturní národ. Dali lidem zákony a naučili lidi základům řemesel, věd, písmu, hudbě, lékařství a zemědělství.

Zvlášť velké úctě se těší podle některých pramenů třetí z oné trojice: Žlutý císař, považovaný za praotce Chanů=Číňanů. V éře jeho vládypanoval mír, prosperita, neexistovaly krádeže ani jiné zločiny.

Tradicí uchovávaná vzpomínka na zlatý věk a božské vědoucí panovníky vytvořila později důraz na silné tradici úcty k předkům, která se stala nedílnou součástí čínské kultury přinejmenším před nástupem komunismu. Čínští panovníci se uchylovali i k různým šamanským metodám, aby navázali kontakt s duchy dávných vládců, aby od nich získali rady jak vládnout a spravovat zemi.

Po vládě božských císařů vrcholících Žlutým císařem nastává éra polobožských vládců a postupného sestupu civilizace, která končí pravidelně se opakující katastrofou. Vzpomínka na ně jsou uchovávaná v paměti všech starých národů světa všech kontinentů. Nechybí ani v čínské mytologii

Legenda o potopě

Legenda o potopě byla vytesána do skály hory Kou lou v pohoří Chuang. Je velmi podobná biblické verzi.

Věčný vládce řekl
Ach, rychle shromáždi své věrné! Protože vody stoupnou a zůstanou v nich jen ostrůvky. Ale otevři dveře i ptákům a zvířatům! A věnuj se pak přípravě na dlouhou plavbu, abyste ji zavčas mohli podstoupit. Hrozně dlouho budete daleko od svých rodných, až na ně úplně zapomenete.

Přežít budete moci jen na vrcholcích hor, jejichž lesní stráně i všechna nižší úpatí budou ponořena jako do sudu s vodou.

Vaše soudnost a rozhodnost budou podlomeny a vaše srdce budou jako v síti ujařmení, neschopny žádného šťastného okamžiku a neustále se budou dožadovat jen návratu do předešlých klidných dob a do uspořádaných životních poměrů.

Avšak tam, kde byla předtím rozkvetlá příroda, zbudou jen pusté rokle a tam,kde byla velkolepá nádhera, budou jen holé, pomalu se z vod vynořující slepeniny. Nejhlavnější povinností tvého rodu tehdy bude vyčistit bahno a upravit zem a teprve pak začne probleskovat úsvit i k vaší vlastní obřadní očistě. Ale husté zátarasy a naplaveniny vám budou neustále překážet v dalším přesídlování.

Proto v jižních částech z nich vybudujete zavlažovací kanály, jimiž se zúrodňující voda rozteče všude vůkol, čímž si navěky zajistíte pravidelné zabezpečení potravy a úrody. A pak teprve budou všechny země obyvatelnými a vše se opět roztočí ve svém věčném koloběhu.

Dynastie Sia

Vzpomínky na dávnou potopu nacházejí odraz i ve vyprávění o dalším hrdinu čínské prehistorie, císaři Jü . Legendy vypráví o tom, jak se mu podařilo důmyslnými technikami odvést vodu ze zaplavených oblastíav vyhloubením tunelů do hor a jak úspěšně reguloval říční toky v zemi.

Podle legend žil Jü v okolí Žluté řeky, Chuang Che. Právě údolní tok této řeky se stal místem zrodu první již historicky doložené čínské civilizace. Žlutá řeka tak hraje v dějinách Číny podobnou roli, jako Ganga v dějinách Indie, či Nil v dějinách Egypta. Během tisícileté historii Číny lidem přinášela blahodárnou vodu pro zavlažování, ale i obří záplavy během kterých umíraly i milióny lidí.

Jü  se stal zakladatelem dynastie Sia. Morálka vládců postupně upadala až do doby 17 stol.př.n.l., kdy se k moci dostala první historicky doložená dynastie Šang.

Čínské pyramidy

Na čínskou mytologii se mainstreamová věda dívá skrze prsty, podobně jako na mytologie jiných kultur. Pro mnohé se jedná pouze o „babské povídačky“. My přece víme, že před více než 5000 lety žili lidé ještě v pravěku, lovili zvířata a sbírali plody. O nějaké civilizaci nemohlo být řeči.

Přesto existují archeologické nálezy, které tento obraz narušují. Jsou jimi pyramidy, které se v hojném počtu nacházejí i v Číně. Zvlášť četné jsou v okolí bývalého hlavního města Xian.

Záhadnost staveb ještě umocňuje přístup čínských úřadů, které nepovolují archeologický výzkum staveb nezávislým výzkumníkům. To jen zvyšuje počet spekulací a teorií o tom, co se v nitru starodávných pyramid skutečně skrývá.