Alternativní medicína v ČR a ve světě

Žijeme v zemi, kde slovo „léčitel“ je velmi často synonymem nadávky. Léčitelé jsou významnou  částí vědecké a lékařské obce apriori považováni za šarlatány, zneužívající naivity a nevzdělanosti obyvatelstva.

Stále znovu se objevují  pokusy postavit všechny léčitele mimo zákon a jejich činnost přísně sankcionovat. Lidé jsou ministerstvem zdravotnictví vyzývání, aby  psali o svých negativních zkušenostech s léčiteli a tyto případy jsou pak publikovány. O sběr  pozitivních zkušeností však  zájem není. Většina léčitelských oborů jsou označena jako „nevědecká“ a jejich pozitivní výsledky jsou vysvětlovány pouze jako důsledek placebo efektu.

Výjimkou je u nás pouze „Čínská tradiční medicína“, která ač pracuje s tak „nevědeckými pojmy“ jako je energie čchi či meridiány se  kupodivu těší významné oficiální podpoře ministerstva zdravotnictví. Nutno podotknout, že právem. Její metody jako např. akupunktura svou účinnost  prokázaly hlavně při léčení řady chronických nemocí, metodami klasické medicíny obtížně ovlivnitelných potíží.

Je velká škoda, že obdobný přístup jako k TČM nezaujímá MZ i k dalším oborům alternativní léčby. Příkladem je Biotronika založená Josefem Zezulkou léčící životní energii choroby na podkladě bioenergetické nedostatečnosti. Neodvádí pacienty od lékařů, léčbu  pacientům poskytuje bezplatně a má za sebou řadu zdokumentovaných případů vyléčení, včetně těch s těžkými onkologickými onemocněními.

Alarmující situace v přístupu k léčitelům v ČR je v přímém protikladu k tomu, jak je přijímána alternativní medicína v okolním světě. Ač je nám v médiích velmi často zdůrazňováno, že ČR je nedílnou součástí západní civilizace a jejich hodnot, v přístupu k léčitelským oborům to rozhodně neplatí. Nedávno mně velmi zaujala studie Alternativní medicína ve světě, získaná z překladů zahraničních textů. Alternativní medicína  je dnes oficiálně přednášená na řadě lékařských fakult jak v zemích EU a USA. Zahraniční výzkumná pracoviště zkoumá alternativní metody léčby, jejich účinnost a výsledky výzkumu pak publikuje ve vědeckých časopisech. Řada zahraničních nemocnic a dalších zdravotních zařízení nabízí pacientům výběr mezi klasickou a alternativní léčbou, včetně léčby životní energií. Ve Švýcarsku se uvažuje o hrazení některých alternativních metod zdravotními pojišťovnami.

Začleňování Alternativní medicíny do národních zdravotnictví  doporučuje  Světová zdravotnická organizace WHO a Rada Evropy. Evropská komise financovala studii využívání alternativní medicíny v EU, jejímž závěrem bylo doporučení členským státům pokračovat v dalším výzkumu alternativních metod. Alternativní medicínu k mému velkému představení využívá ve svých zdravotních systémech dokonce i NATO, jednoduše proto že řada jejich metod je levnější a má větší účinnost.

Jsem optimista a věřím, že pod vlivem zahraničních zkušeností dojde i u nás  v budoucnu k bližší spolupráci mezi lékaři a léčiteli. Přineslo by to jistě prospěch pro všechny strany a hlavně pro pacienty.