Nedávno jsem na internetu narazil na výrok: "Pokud chceš poznat pravdu, poslouchej ty, kteří mají zakázáno mluvit", který mně inspiroval k tomuto zamyšlení.
Představte si dva vedle stojící domy. Na jednom z nich bude nápis nevyhovující pravda, na tom druhém nápis uklidňující lež. Do kterého domu bude mířit větší fronta lidí? Co myslíte?
Uklidňující lež je pohodlná, nevyžaduje od nás moc práce, nevybízí nás k vlastní změně. Naopak poznání pravdy vždy vybízí k práci na sobě a k změně způsobu života (například k přechodu na vegetariánství).
Člověk zvláště nižšího vývojového stupně má tendenci lpět na obrazu světa, který v životě přijal v rámci výchovy a vzdělání. Odlišný pohled na svět řadu lidí dráždí. To je důvodem, proč ve středověku byly tak usilovně pronásledování kacíři odporující náboženským dogmatům. To je i důvodem, proč v moderním věku pro změnu jinými prostředky jsou likvidováni ti, kteří odporují dogmatům vědeckým
Pravda je zvlášť nepříjemná tím, že rozbijí na padrť naší pýchu, iluzi naší dokonalosti a také představu toho, že my jsme ti dobří a správní, zatímco ti druzí jsou ti zlí a podlí.
Nejčastěji se to projevuje v partnerských vztazích. Když manželství spěje k rozvodu, ve většině případů je vinen ten druhý z partnerů. Vlastní chyby mnozí nevidí.
Obdobou jsou vztahy mezi státy a národy. Pro oběť vojenské agrese je vždy obtížné si přiznat, že ani ona není bez viny. Vzpomeňme na druhou světovou válku. První napadené Polsko jen pár měsíců před německou invazí, slovy Churchilla, jako hyena si odtrhla z oslabeného Československa Těšínsko. Když v roce 1940 byla okupována Francie, stalo se to necelé dva roky po hanebné Mnichovské dohodě, kterou podepsal i francouzský premiér Daladiér. Ještě den před 22.6.1941 byl Hitler pro Stalina spojencem, se kterým si rozdělil sféry vlivu a kterému posílal pro zbrojní výrobu klíčovou železnou rudu.
V moderní historii jsme tu měli doby větší svobody a pak období tvrdé cenzury, kdy byla svoboda více potlačována. Byly to doby fašismu a komunismu. Dnes bohužel opět stále více dochází k omezování svobody slova a cenzuře informací. Příkladem je blokování některých nezávislých webů na žádost vlády.
Ale i kdyby byla zavedena ta nejtvrdší cenzura, pravdu nikdy zcela nepotlačí. Ten, kdo bude po poznání pravdy upřímně toužit, vždy se k pravdě dostane. I kdyby se to mělo stát v podobě vize či snu. Naopak ten, kdo pravdu odmítá, ten ji nepřijme, ani kdyby mu byla předkládaná na stříbrném podnose.
Žijeme nyní ve věku kalijugy, věku kdy světu vládne egoismus a lži. Bez lží by si vládci nedokázali nad lidem udržet svou moc. Neochota lidí si přiznat, že jsou stále dokola klamáni, činí politiku lží dočasně úspěšnou. Pravdu však dlouhodobě potlačit nelze, stejně jako nelze udržet vodu v přehradě, do které neustále přitéká voda. Dříve či později voda hráz protrhne, či jí přeteče. Na velkých kosmických hodinách se blíží změna. Již brzy temný věk kalijugy vystřídá světlý věk satjajugy, doslova věk pravdy, podobně jako nyní jaro střídá zimu.
