Nenásilná revoluce

Je 28.říjen a připomínáme si významné výročí našeho státu. Součástí dne bude již v pořadí třetí demonstrace na Václavském náměstí spojená se sloganem "Česká republika na prvním místě". 

Na první pohled zní tento slogan egoisticky, podobně jako heslo "nic než národ" často provázené nacionalisticky zaměřené demonstrace.

Nicméně zde musíme dát výrok do kontextu doby a politiky české vlády. Stejně jako řada jiných vlád v Evropě i mimo ní, vychází její politika ze zájmu americké státní elity, či nadnárodních globalistů. Tento fakt je zřejmý a každý má možnost si tento fakt ověřit z řady zdrojů. Bohužel mediální masáž a vymývání mozků lidí dosáhlo takového stupně, že si to stále většina občanů nechce, či nedokáže uvědomit. 

Již dvě minulé demonstrace vyvolaly na politické a mediálně velký rozruch. Desítky tisíc demonstrantů vyvolal nervozitu vlády a vedl k řadě prohlášení na adresu organizátorů demonstrace a samotných demonstrantů.

Nejčastěji se mluví o proruských silách. Co k tomu dodat? Myslím si, že kdyby se organizátoři akce a demonstranti ocitli v roce 1968, byli by mezi prvními, kteří by protestovali v ulicích proti vstupu sovětských jednotek v českých ulicích. To jak je dnes prezentován mainstreamem konflikt na Ukrajině je jednostranný pohled, který nebere v úvahu všechny další souvislosti konfliktu. Bohužel dnes každý člověk, který usiluje o objektivnější pohled, dostane nálepku proruského švába.

Někteří hovoří také o demonstrantech jako lidech, kteří se ocitli ve složité sociální situaci. I tady bych oponoval. Na demonstraci odborů se sešlo nepoměrně méně lidí. Tedy nejde až tak o sociální situaci, jako o jisté ideje, které přivádí většinu demonstrantů na Václavské náměstí. 

Tyto ideje velmi souvisí i s masarykovským pojetím první republiky. Jsou to ideje demokracie a humanity, které jsou dnes tak pošlapávány těmi, kteří se označují jako demokraté, nicméně systematicky urážejí a dehonestují lidi s odlišnými názory, prosazují omezení svobody slova a zavádění cenzuru, vedou naší ekonomiku ke krachu a podporují válku. 

Ne neidealizují si organizátory demonstrace a ani účastníky akce. Jsou to jen lidé se svými dobrými i špatnými vlastnostmi. Ani nejsem tak naivní, abych se domníval, že tyto demonstrace něco změní. Nicméně jsou jakýmsi potůčkem, který se časem změní ve veletok a který nakonec nejen celou naší republiku zásadně promění. Než se tak stane ještě budeme muset projít mnoha zásadními zkušenostmi, které nám ukáží, že je toho hodně co i my prostí lidé musíme na sobě a přístupu ke světu změnit, než bude nastolena společnost, která bude sloužit všem.