Ještě si matně vzpomínám na matematické přednášky, kdy nám přednášející napsal na tabuli čísla 1,2,3,4................a zakončil to ležatou osmičkou a prohlásil, že tyto čísla pokračují do nekonečna. Dovedl jsem si to představit, ale potom napsal za ležatou osmičku plus 1,2,3,4....................a ukončil to znovu ležatou osmičkou a za ni napsal plus 1. V tu chvíli mě bylo jasné, že bych se neměl zdržovat s tímto člověkem v uzavřením prostoru. Matematika mě nikdy moc nebrala, až na tu kterou používám pro běžné výpočty. Nekonečno si umím představit, ale ne na balonu, nejsem mravenec.

Balon je o topologii -1 rozměr. Vaší "fantazii" by lépe vyhověla jiná disciplína, ve kterém Vám uvěří, že tomu rozumíte.

Nic proti přesvědčení. Nekonečnost vs konečnost funguje i na povrchu balónku, že i když je plocha balónku přísně konečná, mravenec-turista žádného konce nedosáhne. Na tom však nic není esotericky duálního, jako spíš topologického a že za kompaktností topologií stojí uzavřený a omezený prostor... V tomto oboru je kompaktnost chápána jako konečnost a tato redukce se přenesla i do strun (kompaktifikované pidi-dimenze) a následně do kompaktifikované M-Theory o 11. rozměrech. Ještě to nekončí. Různé kompaktifikace se táhnou přes F-Theory vakua až po D-Brány. Z toho pak vystupuje T-Dualita, která to přes typy kompaktifikací uzavírá. Pokud jste si "vypůjčil" tuto dualitu, tak je to špatně, stejně jako Vaše chápání dimenzí. Vaše nekonečnost je už o problému horizontu, jakoby akčního radiusu mravence, který ze své jakékoliv pozice uvidí stejný výjev. Přeneseno na vesmír - i ten nejvzdálenější pozorovatel, za naším horizontem uvidí podobný vesmír jako my, tj i přes jeho konečnost. Není tedy pravdou, že vzdálení pozorovatelé uvidí něco jiného. Expanzi vesmíru pro jednoduchost vynechávám. Není pravda, že současní vědci objevují to, co dávní mystici z plácnutí. Někdy se prostě cesty zkříží i když jedna je dlážděna neznalostí a druhá znalostí - to se prostě stává. Náhodný průsečík je pak oslavován, ale už se nevidí, že ty cesty se opět rozcházejí, z toho jedna nemá žádný smysluplný směr. Malé vzdálenosti, jak už bylo poznamenáno, jsou o Planckových délkách, tj takových vzdálenostech, kdy má ještě smysl něco měřit. Opět se tady plete fantastkní představa, že ji lze donekonečna dělit a ohřívat si na tom polívčičku jakési nekonečnosti. Ale narozdíl od iracionálních čísel, ve fyzice se kvantuje (nebudu popisovat) a nejspíš právě tomuto vděčíme za existenci. Nechápejte to jako snahu vyvrátit Vaše přesvědčení, ale pokud jste jinde uvedl, že věda je dogma (parafrázuji), nešlo nepoukázat na esoterické cosi, zabalené do rádoby filosofie patřící někde jinde.

Když jsem spatřil Váš článek, tak jsem si řekl: "A jeje, to zase budu potřebovat nejmíň nápovědu po telefonu". Ale musím Vás pochválit. Vysvětlujete to docela srozumitelně. Jinak já jsem demokrat. Já jsem vyjádřil svůj názor v článku a Vy v diskuzi. To je v pořádku.

Co je čtvrtý rozměr a jaké má fyzikální vlastnosti?

Představit si čtvrtý rozměr je stejné, jako si představit čtyřrozměrnou krychli. Náš mozek na to prostě nestačí. Takže pomoc si můžeme pouze analogiemi a přirovnání. Spíše než co to je bych psal o tom, co existence čtvrtého rozměru umožňuje. Když se ptáte na fyziku, tak umožňuje cestovat do jakékoliv části vesmíru, do minulosti a budoucnosti.

Pokud bych zabrousil do roviny duchovní a psychologické, tak umožnuje vnímat všechny časy a rozměry tady a teď. Tedy například uvidět to, co se stane za 1000let. K pochopení je nejlepší asi analogie mezi 2D a 3D. Knihu můžete vnímat stránku po stánce-vjem 2D, nebo ji vidíte celou zároveň, současně počátek i konec-vjem 3D. 4D je tedy jakási brána, spojnice spojující všechny místa a časy nejen našeho ale všech vesmíru do jediného bodu, který však není bodem ale je nekonečnem.

... minimální vzdálenost, kterou můžeme změřit, skutečně existuje. Je to tzv. Planckova délka (nagooglete). Tím padá ta plytká teze o duálnosti světa.

... další plytká fráze je to s tím úhlem pohledu. Úhel s tím nemá co do činění, ale rychlost pozorovatele - případně gravitační pole, vždyť to sám píšete.

... to s tím způsobem vnímání pochází ze staré Indie, kde se věřilo na kastování. Motat do toho moderní fyziku není příliš moudré, i když to euro-hinduisté rádi dělají (to, čemu se říká ezoterika). Ve skutečnosti tím bylo míněno, že učenec se nemůže vžít do vnímání vojáka a ten zase do vnímání učence (atd.)

... pokud něco jde (ponořit se do dalšího rozměru), pak by to mělo být falzifikovatelné. Tvrdit, že jsem se ponořila do dalšího rozměru můžu, pokud to ale neumím falzifikovat, zůstane to jen pohádkou. V tomto případě pohádkou, kterou vypráví jen pár lidí na planetě.

Ten váš odkaz je už naprosto drsná ezoterika. Nějaké důkazy pro tvrzení v tom odkazu by nebyly?

Plancova délka? Matematický konstrukt bez fyzikálního opodstatnění. I kdyby existovala, tak i ona musí podléhat relativitě. Tedy z různých pozic pozorovatele bude mít různý rozměr. A tak bude obejita. Pro mně je vesmír fraktálem, kdy se při zmenšování budeme stále a stále nořit do nižších a nižších vesmírných sfér až nakonec vrátíme tam odkud jsme vyšli. Což se ale nestane, protože nekonečno nikdy neurazíme.

Co se týče úhlu pohledu, tak matematický pojem úhlu jsem tím nemyslel. Myslel jsem pozici pozorovatele.

A to ostatní již nebudu komentovat. Takže hezký den. Počítač teď vypnu a již jej dnes neotevřu. Jdu udělat něco pro své tělo-jdu si ven zaběhat.

Až dojede k velkému antitřesku, kdy se vesmír smrskne opět do absolutně nepatrného a neměřitelného bodu, ovšem nabitého nemírně velkou (nekonečnou) energií, bude nám úplně jedno, zda skončíme v nekonečníku či konečníku.

Možná, že je vesmír nekonečný v tom, že se rychleji rozpíná, jak my jsme jeho konečna dosáhnout..

Ahoj Přemku, ale kam že se to rozpíná?

"Trochu" zjednodušené. :-)

Nelze si představit dva nekonečně vzdálené body ve vesmíru a neexistuje také způsob, jak změřit jejich vzdálenost, neboť se k tomu nekonečně vzdálenému nikdy nemůžeme nijak dostat, ani světlem.

A když si pokusíme představit nekonečně vzdálený bod, představujeme si jen bodem kousek od nás vzdáleny. Stačí se soustředit se na naši představu, poctivě ji popsat, a je to jasné. Nekonečný vesmír je tak pouze pohádka pro děti.

Limity teorie relativity a kvantové mechaniky jsou skutečně překonatelné, dostaneme se tak jen do širšího světa (možná opravdu 4D, ale spíše více-D), ten bude mít ale zase svá omezení, podobná rychlosti světla nebo relacím neurčitosti. Takže představa nějakého absolutního světa je hodně mimo. :-)

A zcela nezdůvodněná je představa, že toho lze dosáhnout meditací. Tou lze nanejvýš změnit naše vnímání okolí, svět kolem nás ale nezmění. Je to z hlediska poznání falešný svět, něco jako drogové tripy.

Nejlepší "meditací", která vede za hranice našeho obvyklého světa je teorie relativity, kvantová mechanika a budoucí teorie kvantové gravitace. A pak ještě nad nimi postavené filosofické chápání světa. Iracionální "opilství" není ta správná cesta, je to jen falešný svět.

Každé lidské poznání a každý text tohoto typu bude nutně zjednodušený. Jinak co se reality týče, tak nemyslím, že realita snu je menší než realita světa po probuzení, pouze tu danou realitu kterou právě vnímáme v obou případech jako skutečnou realitu utvářejí jiné faktory. Třeba se jednou probudíme a i to co vnímáme nyní budeme považovat za sen. Jinak klást na roveň meditace velikánů mystiky a drogové tripy jsou poněkud mimo mísu a jsou urážkou lidí jako Buddha a spol, kteří významně povznesli duchovní kulturu.

Tím, že si nějakým způsobem navodíme či vsugerujeme "duševní stav nekonečna", ničeho takového nedosáhneme, jen nějaké subjektivní iluze. Brání nám v tom naše konečno - vědomí, které je ohraničeno narozením, rozměrem a smrtí. Skutečné nekonečno pro nás existovalo před naším narozením a vrátí se nám smrtí. Tím ovšem ztratíme i svoje vědomí, tedy schopnost nekonečno vnímat.

V poznání a pochopení nekonečna nám brání naše fyzická a duševní ohraničenost.

Mezi sugescí a uskutečnění tohoto stavu je zásadní rozdíl. Ano brání nám v tom náš mozek a tělo. Zažití tohoto stavu je spojeno s odstoupením vědomí od těla. Lidský mozek je příliš nedokonalý, aby byl schopen v úplnosti zažité plně pochopit, pouze se pochopení přiblížit. To je můj názor.

A je nekonečno sudé nebo liché?

Dobrá poznámka. To by mně nenapadlo. Máte smysl pro humor.