Moc pěkný článek. Autor správně poukazuje na to, že když je toho na někoho moc, tak je toho moc. V daný okamžik to prostě nelze zvládnout. Přirozeně, pokud je člověk zdravý, i s tou kupou nesnází se postupně popasuje. Jenže právě v tom je zakopaný pes - dlouhodobí bezdomovci jsou bez výjimky duševně nemocní lidé (zejména schizofrenie a alkoholismus) a z tohoto pomyslného dna společnosti je může vysvobodit jen nemoc fyzická - totiž tak, že je tato nemoc zabije.

......Mně se Váš článek líbí! Reálně pojatý pohled na současnost. .

Je to hezký článek, který dojme útlocitné povahy, ale přiznám se, že mne nedojal vůbec, neb se míjí podstatou věci.

Dovoluji si vyslovit polemický názor, že člověk musí být v prvé řadě odpovědný za svůj život, tedy i svoji životní úroveň sám a jedině tehdy, kdy mu v tom objektivní důvody brání, (a těmi nejsou ani rozvody, ani exekuce, ani ztráta zaměstnání, ale jen stáří, či zdravotní hendikep) si zaslouží, aby mu solidární společnost poskytla z veřejných zdrojů dostatek prostředků pro důstojný život. A svou sociální funkci pro ty druhé, o nichž se zmiňuje autor ve svém článku, má stát plnit jen tak, že jim po přechodnou dobu vypomůže peněžními dávkami nebo pomůže při hledání práce. A už vůbec nesouhlasím s tezí, že člověk, který padl na dno, což si v naprosté většině případů zavinil sám, nemusí přijmout i práci, kterou subjektivně považuje za otrockou, či ponižující, protože takovou práci někdo vykonávat musí a není důvod, proč by se jí měl vyhýbat ten, kdo se chce zvednout ze dna a projeví přijetím i takové práce svou vůli živit se sám.

Vážím si organizací jak je Armáda spásy a jiných charitativních spolků, sám jim nějaký dar občas taky dám, že pomáhají těm, kdo neunesli tíhu vlastní odpovědnosti za sebe sama, či ztratili vůli se o sebe postarat sami, ale nevidím racionálně vysvětlitelný důvod, proč by starost o tyto lidi měl převzít stát, tedy povinně všichni, kdo odpovědnost za svůj život, i se všemi positivy i negativy, které přináší, přijali.

Příliš přeceňujete možnosti a schopnosti člověka, nést plnou odpovědnost za svůj život dokáže jen vyspělá osobnost. Záleží také jak vymezíme pojem "zdravotní hendikep". Může být fyzický a psychický. A je to případ od případů a je velmi obtížné ho vždy v komplexu posoudit ( člověk který nechce ráno vstát může být jen lenoch, ale může mít i těžkou psychickou nemoc)

A co se týče "otrockých" zaměstnání. Nemyslel jsem práci, která je považována často za méně cennou- i já VŠ nějakou dobu se živil jako uklízeč veřejných prostranstvích, ale takovou která člověka ničí fyzicky, psychicky ( ne všichni třeba zdravotně snesou tří směnný provoz), či jej nutí dělat něco proti svému přesvědčení což jsem uvedl v příkladu.

Karma