Jinak mimochodem co je pane Bajnare podle Vás to o co se snažíte?? Já bych řek, že "soutěžíte" o to být nejlepším člověkem.

A.C. Clarke v jedný ze svých knížek (Poslední vesmírná odysea) napsal odstavec, kterej se mi strašně líbí:

Diskuse o střetu svobody jednotlivce s jeho povinnostmi vůči státu probíhaly už od časů, kdy sePlaton a Aristoteles poprvé pokusili tyto pojmy definovat, a asi potrvají po všechny časy, ale vprůběhu třetího tisíciletí bylo v jejich chápání přece jen dosaženo určité shody. Obecný souhlassi získal názor, že zcela dokonalou formy vlády by jistě byl komunismus; naneštěstí už byloprokázáno - a to za cenu několika set milionů lidských životů - že prakticky aplikovatelný je jenu společenských druhů hmyzů, u robotů II. třídy a u omezeného počtu dalších takovýchpopulací. Pro nedokonalé lidské bytosti byla za nejlepší ze všech špatných možností uznánademokracie, běžně definovaná jako “ziskuchtivost individua mírněná zdatnou, nikoli všakpřehnaně horlivou vládou”.

Nějak se rozhodilo formátování... sorry...:)

Já jsem nikdy nevynikal touhou s někým soutěžit, kromě nějaké té hry. Ale soutěžil jsem sám se sebou - tedy když jsem něco udělal, snažil jsem se to podruhé udělat lépe.

Tohle je i druhý úhel pohledu na podnikání. U nás ještě jde (po tolika letech chatrné úrovně) hlavně o výdělek, ale stále většímu počtu lidí už jde i o vlastní uspokojení z dobré práce. Tzn. roste potřeba seberealizace.

A myslíte, že porovnávat výsledek své práce s jiným je špatné?

Porovnávat jistě ne, pokud se porovnávání nevytváří zlo. Vše záleží v kontextu.

Dnes se priblizujete blogum Petra Gabriela

Je spousta bohů, jeden z nich je víra v sobectví. Kdo v něco věří, nevzdá se toho, leda by se sám rozhodl rozhlédnout se kousek dál. Určitě je potřebné mluvit o spolupráci, o podpoře tvořivosti i těch neprůbojných. To čínské nebe a peklo je krásné podobenství

V ekonomii nejde o víru v sobectví, ale prokazatelnou zákonitost.

Jedině sobeckost výrobce praček vede k tomu, že ženy s praním mají méně práce a stojí je méně peněz. Aby zvítězil nad konkurencí a sobecky svým akcionářům přinesl dividendy, musí ženám - i Olze Pavlíkové - nabídnout nějakou výhodu pro ni, výhodu, kvůli které si právě jejich pračku koupí.

Spolupráce je ovšem dalším důsledkem sobeckosti. Když jako výrobce praček chci nabídnout nejen lepší motor, ale i lepší automatické řízení, aby ani Olga Pavlíková nemusela moc přemýšlet, musím spolupracovat s výrobcem dobré elektroniky, ten s dobrým programátorem....

Přátelé, vidím, že jste zamilovaní do soubojů.

Já soutěžit nechci, soutěž mně unavuje. Více se mi líbil život v chudé jižní Indii kde jsem byl minulý měsíc a kde mnozí nemají takřka nic než život v našem bohatém světě, kde je ale mnohem více boje, sobeckosti a soutěžení.

A co se týče sobeckosti? Pro ty co uvažují v rámci jednoho života je být sobecký výhodné.

Já jsem přesvědčen, že životů žijeme mnoho. Když budu pěstovat sobectví v tomto životě, pak díky zákonu karmy budu muset za to trpět životy příští. A to bych nerad. Proto považuji sobecké chování z delší perspektivy za velmi hloupé. 

Lidé kteří se vrátili z bran smrti hovoří o tom, že tam dostali otázku od světelné bytosti "S čím přicházíš?" Bylo jím řečeno, že za něco stálo jen to co udělali nesobecky. Vše vzniklé ze sobectví bylo zde hodnoceno jako bezcenné.

Šmárja pane --- a je tu duchařské uvažování a turistická dojmologie.

Já zásluhou kádrové skvrny - příbuzný v kapitalistické cizině - jsem ho směl jednou ročně navštívit. |Také jsem tak jednou při obědě slyšel takovéto "rozumování". 

"Dyk vy v tom komunistickém státě se máte taaak dobře. Žádná konkurence, žádná nezaměstnanost, když držíte hubu a krok....."

Ovšem když jsem mu nabídl, aby se k nám přestěhoval, tož všichni odmítli.

Ono lepší zdravotnictví, bydlení, spotřební zboží, oblečení, cestování po světě - všechno výsledky toho nenáviděného soutěžení - pro ně v reálu byly důležitější.

Jooo - ale vznosně akademicky pindat, jak se ti chudí vlastně maj dobře - to jim šlo.

Taky.

Máte pravdu. Úspěch jednoho vylučuje úspěch druhého, vyhraje-li fotbalový šampionát Brazílie, nemůže ho vyhrát Horní Volta. Stejně tak v kapitalistickém režimu - vysají-li zdroje státu parazité, nemohou prosperovat jejich hostitelé.

Zakazeme mistrovstvi sveta.

V matematice existuje obor, který se jmenuje "teorie her". V rámci tohoto matematického oboru se dá i matematicky modelovat chování skupin v nichž převládají sobečtí jedinci, či altruisté.

Výsledky jsou jednoznačné.

Hádejte jaké.

Jen si dál pěstujte sobectví, pokud si myslíte, že Vám přinese úspěch. Já myslím, že je to krátkozraké i když nemůžu o sobě říci, že nejsem sobec ve všem.

Myslím si však, že sobecké jednání je výhodné pouze v krátkodobé perspektivě. A v krátkodobé perspektivě funguje i teorie her. To je odpověď.

V okamžiku, kdy popřete soutěž, zásluhy, vítěze i prohrávající, vyvoláte šeď průměrnost, bezásluhové výhody, demotivující prostředí a úpadek. Tak to je od počátku věků. Opravovat řád přírody a světa se vždy vymstilo.

Nesouhlas. 

Řád přírody spočívá v rovnováze. Soutěž a boj rovnováhu narušuje a vede svět ke katastrofě.

 zivot je soutez, jeste pred pocetim, a neprestane od narozeni do smrti, to plati pro cloveka, zvirata, rostliny, mikroby, virusy, planety....

Tento názor je již překonaný i v biologii. Britská bioložka Margulisová popsala klíčovou roli symbiozy (spolupráce ) v evoluci života. Viz její práce a knihy. 

Jen tak mimochodem. Na starší koncepci Darwinismu založil své rasové učení i Adolf Hitler.